E.ON Energy Globe: Dva nejlepší projekty v kategorii Kutil

Soutěž E.ON Energy Globe oceňuje projekty a inovativní nápady v oblasti ochrany přírody a úspory energií. Soutěž je vyhlašována v šesti kategoriích – Obec, Kutil, Firma, Mládež, Stavba a Nápad. V kategorii kutil jsou oceňovány projekty, za kterými nestojí velké rozpočty, ale originální nápady a „zlaté české ručičky“. Do finále soutěže E.ON Energy Globe zvolila odborná porota dvojici projektů. Prvním z nich je iniciativa studentů Střední uměleckoprůmyslové školy Jihlava-Helenín, kteří se pustili do tvorby módních a interiérových doplňků tvořených minimálně z 50 % recyklovaným a použitým materiálem. Druhým, kdo se probojoval až do finále kategorie kutil, je Tomáš Nezval a jeho úlová váha BeeSpy, která pomáhá včelařům k získání lepších informací o aktuálním stavu včelstva, a tím i k zvýšení produkce medu.

Vítězem kategorie Kutil se ve velkém finále soutěže E.ON Energy Globe stal Tomáš Nezval se svou úlovou váhou BeeSpy.

Recyklovaná móda žáků střední školy v Jihlavě

2
Miloslava Svobodová, učitelka na Střední uměleckoprůmyslové škole v Jihlavě

První projekt, který odbornou porotu soutěže E.ON Energy Globe ohromil svou originalitou, pochází ze Střední uměleckoprůmyslové školy v Jihlavě. Tamní studenti byli požádáni krajským úřadem o vytvoření exponátů pro putovní výstavu šířící myšlenku recyklování a využívání odpadových materiálů. Tohoto úkolu se žáci i pedagogové jihlavské střední školy zhostili s velkou chutí. Výsledkem jejich snažení je padesát oděvních modelů a deset světel tvořených minimálně z 50 % recyklovaným a použitým materiálem. „Recyklované materiály jsou v současnosti pro designéry velké téma a hodně se používají, nebyla to tedy žádná novinka. Tady jsme spíše čekali na to, s čím studenti sami přijdou a jak originální nápady budou vznikat. Musím říct, že se do toho ponořili takovým způsobem, že převážná většina prací je opravdu velice zajímavá. Vznikaly i nové technologie, třeba u šatů z lepidla z tavné pistole. Studentka na to přišla náhodou, když jí při lepení spadlo lepidlo do vody a vytvořilo zajímavý efekt, který připomíná krajku nebo roztavený vosk. Dále zjistila, že lepidlo existuje i ve více barvách, a rozhodla se tak udělat celé šaty,“ okomentovala proces výroby šatů Miloslava Svobodová, učitelka, která měla celý projekt na starosti.

Součástí práce studentů nebyla ale jen výroba samotných šatů a doplňků, nýbrž i jejich propagace. „Kolekce oděvů vznikala na ateliéru Design oděvu a módních doplňků a kolekce světel na ateliéru Design interiéru a bytových doplňků. To jsou dvě skupiny studentů, kteří ty věci vytvářeli, a následně se zapojila i skupina studentů z oboru Reklamní tvorba, protože součástí zadání bylo celý proces i zdokumentovat, takže studenti natáčeli své kolegy při tvorbě a vzniklo ještě doprovodné video, prezentační plakát a plakát s textem, který vysvětluje původ materiálu použitého autorem.“
 

Úlová váha BeeSpy

1
Tomáš Nezval, tvůrce úlové váhy BeeSpy

Druhým, kdo soupeří o vaši přízeň a hlasy v kategorii kutil soutěže E.ON Energy Globe, je Tomáš Nezval, autor úlové váhy Beespy. Tomu se podařilo spojit svou zálibu ve včelaření a moderních technologiích v jedinečný přístroj, který neinvazivní metodou monitoruje aktuální stav včelstva. „Nejdůležitějším aspektem pozorování je pro včelaře hmotnost úlu a její změny, ze kterých můžete vypozorovat spoustu informací. Vidím, kdy včely nosí snůšku, denní přírůstek, kdy začnou létat a co ovlivňuje jejich sběr. Když umístím dvě referenční stanoviště na různá místa, můžu je pak porovnávat a určit, kde je chov efektivnější. Přes zimu vidím stav zásob. Pokud včelař nemá úl na váze, tak aby zjistil, co v něm je, musí ho otevřít, přičemž každé otevření včely stresuje. Ať chcete nebo ne, vždy jim tam uděláte nějaký nepořádek a ony to pak musejí pracně opravovat,“ popisuje Tomáš Nezval funkci přístroje BeeSpy. Ten veškeré naměřené hodnoty odesílá každých 15 minut skrze internetové připojení do webové aplikace, kterou může včelař obsluhovat na počítači, tabletu nebo mobilu. Díky těmto datům dokáže včelař nejen zefektivnit produkci medu až o několik desítek procent, ale na základě porovnání údajů z jednotlivých úlů může včelstva vhodně umístit, což má pozitivní dopad na okolní krajinu.

„Pokud dokážeme vyrobit větší množství vah a včelaři je budou používat, tak budeme alespoň orientačně znát zavčelení naší krajiny a umístění úlů. Díky našim datům budeme schopni včely efektivně rozmístit tak, ať je výtěžnost co největší. Efektivnější rozmístění včelstev má obrovský vliv na výnosy hmyzosnubných plodin a rostlin. Při použití referenčních stanovišť lze větší počty včelstev přemísťovat mezi lokalitami v nejvhodnější dobu, což podle zkušeností z minulého roku zvyšuje výnosy medu o několik desítek procent,” shrnuje Tomáš Nezval přínos úlových vah pro krajinu.

Témata:

Doporučujeme

Jak dosáhnout největších úspor za energie?

E.ON Rádce vám rád poradí, jak na to.