RETRO: Dopravní prostředky na lidský pohon stále dokáží překvapit


Sdílejte:

Lidská síla je v dnešní době poměrně přehlíženým zdrojem energie, který krom jízdy na kole nijak nevyužíváme k osobní dopravě. V minulosti to tak ale nebylo. Lidé odjakživa toužili po tom dobýt vzduch i vodní plochy, ale vzhledem k tomu, že na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla technologie spalovacího motoru nebo elektromotoru stále dosti nákladnou záležitostí, mohli si vyjížďky v motorových člunech nebo lety v letadle dovolit skutečně jen opravdu bohatí lidé. Právě proto v této době registrujeme první realizované pokusy o stavbu létajících a plovoucích strojů využívajících jako zdroj energie sílu lidského těla. Ač se na první pohled tyto kreace zdají bizardní, stojí za nimi nemalé úsilí a zápal pro věc. Ten mnohé neopustil ani v dnešní době, kdy jsou spalovací a elektrické motory každodenní součástí našich životů. Ti z vás, kteří sledují EcoFuture pravidelně, možná zaznamenali loňský počin holandského týmu Human Power Team, který je se svým závodním kolem VeloX6 držitelem rychlostního rekordu na kole poháněném čistě lidskou silou. Tento i další projekty, které chtějí pomocí moderních technologií rozvinout lidské možnosti, pochází z dílny organizace World Human Powered Vehicle Asociation. WHPVA zastřešila kromě posledního úspěchu na cyklistickém poli také mnoho dalších ambiciózních vynálezů, a my proto nahlédneme do historie této asociace.

World Human Powered Vehicle Asociation je organizací, která má za cíl propagovat vývoj a technická řešení strojů, jejichž ústřední pohonnou jednotkou je člověk. Shání podporu pro projekty, které by mohly přispět ke zdokonalení součinnosti člověka a technologie, a dát tak vyniknout kreativitě vynálezců i výkonům sportovců, kteří jsou většinou piloty takových strojů. Součástí iniciativy WHPVA je také pořádání závodů, které jsou ideální příležitostí pro tvůrce těchto vozidel k prezentaci svých výtvorů.

Organizace se také pyšní historií strojů poháněných lidskou silou. Ty zažívaly renesanci v minulém století a rozhodně se neomezovaly pouze na dopravu po souši, ale také na vodní hladině a ve vzduchu. Není tak nouze o řadu bizarních kreací, kdy některé rekordní stroje se zdají být spíše krokem zpět než kupředu. Některé z nich si teď proto ukážeme.

 

retro
Ne všechny pokusy o přelomová vozidla měly šanci na úspěch (zdroj: Hirz/Getty Images)

 

Vzduch

První reálné pokusy podmanit si nebesa bez spalovacího motoru se datují do roku 1923, kdy Američan Gerhardt zkonstruoval svůj první cykloplán se sedmi křídly. Převody obdobné běžnému bicyklu poháněly rotor, který dokázal letadlo udržet ve vzduchu po počátečním vzletu pomocí tažného vozidla. Použitím čisté lidské síly se letadlo nikdy nepodařilo vznést na vzdálenost delší než šest metrů a snový koncept tak mnoho let uvadal nenaplněn.

Až o deset let později na Gerhardtovu snahu navázali konstruktéři z Německa a později z Itálie, jejichž stroje postupně posouvaly hranice doletu. Technická nedokonalost konstrukce ale umožňovala dosáhnout vzletu pouze velmi fyzicky zdatným pilotům a běžný člověk prakticky neměl šanci odlepit se od země.

 

cykloplán
I když se některým cykloplánům podařilo vzlétnout, nikdy se nedostaly do oblak a pouze paběrkovaly pár metrů nad zemí (zdroj: Science & Society Picture Library/Getty Images)

 

Pozvolný vývoj znovu ožil v šedesátých letech, kdy se iniciativy chopili Britové. Těm se po usilovném snažení vysokoškolských konstruktérů podařilo se strojem Jupiter a pilotem letectva Johnem Potterem v roce 1972 prolomit hranici jednoho uletěného kilometru. Utvrzení, že lidský pohon může ve vzdušném prostoru slavit úspěch, tak navnadilo spoustu dalších a odstartovalo další pokroky ve výrobě podobných létajících strojů.

Velkým úskalím cykloplánů byla jejich ovladatelnost. Až do 70. let byly schopné bezpečně letět pouze v přímém směru. Tento problém vyřešil konstruktér Paul B. MacCready v roce 1977. Tehdy společně s pilotem, rogalistou a amatérským cyklistou Bryanem Allenem dokázal stroj zvaný Gossamer Condor 2 protáhnout tratí ve tvaru osmičky o délce přesahující dva kilometry. Dvojice na svůj další velký úspěch nemusela dlouho čekat a již o dva roky později dokázala s vylepšeným strojem Albatross přeletět z kanál La Manche za necelé tři hodiny.

 

cykloplán

 

 

Voda

Vedle odvěkých metod pohonu lodí pádlováním a veslováním existují i způsoby, jež nevyžadují sílu rukou a ramenou, ale využívají k pohonu po hladině sílu nohou. Základně se k tomu používají převody stejné jako u jízdních kol, které jsou napojené na lopatkové koleso ploutve, popřípadě trysku. Princip, který známe z dnešních šlapadel, je ale nejužívanější a položil základy všem možným vodním vozítkům.

hydrokolky
Hydrokolky se často sestávaly ze základu kola, který byl doplněn o plováky, které celé vozidlo držely nad hladinou (zdroj: Branger/Getty Images)

Hydrokolky se datují k začátku dvacátého století, kdy se staly příjemnou pomůckou pro časté a krátké cesty po vodní hladině, když ještě motory u tak malých plavidel nepřipadaly v úvahu. Osobní vodní doprava se tak mohla více přiblížit jízdě na kole, což dalo vzniknout některým obojživelným modelům, které se snažily, se sporadickou úspěšností, skloubit cestování na obou površích.

Technologický pokrok ale brzy zakotvil ve slepé uličce, protože parní a později spalovací motory se ukázaly jako jasná volba pro využití jak komerční, tak i osobní vodní přepravy a šlapací pohon tak zůstal v takřka nezměněné podobě až do dnešní doby, kdy je okrajově využíván spíše k rekreaci než k reálnému přesouvání z místa na místo.

hydrokolky
V roce 1925 mohlo rande proběhnout i formou projížďky na hydrokole. (zdroj: Topical Press Agency/Getty Images)

hydrokolky
Hydrokolo z roku 1923 při vjezdu na moře. (zdroj: © Hulton-Deutsch Collection/CORBIS/Corbis via Getty Images)

hydrokolky
Dvanáctiletý Raymond Sainsbury a jeho otec Walter na svém člunu, na který Walter nainstaloval cyklopohon. Na svém člunu se pravidelně vydávali rybařit na otevřené moře. Fotografie byla pořízena v roce 1950. (zdroj: R. J. Lewis/Keystone/Getty Images)

Témata:
Sdílejte:

Doporučujeme

Jak dosáhnout největších úspor za energie?

E.ON Rádce vám rád poradí, jak na to.