I z historické budovy lze udělat moderní pasivní budovu


Sdílejte:

Každý z nás někdy v životě určitě snil o domě, ve kterém by chtěl žít. Hodně ztakových představ v sobě jistě skýtá i vzdušný podkrovní prostor se spoustou oken, krásnou vilu z dob dávno minulých či prostor, ve kterém bychom mohli zároveň žít i pracovat. Tomáši Vanickému se všechny tyto prvky podařilo propojit v secesní vile z Poděbrad, která se po odvážné rekonstrukci stala polyfunkčním a úsporným domem, a přesto si zachovala svůj půvab z roku 1907. Nejenže se vila stala domovem jeho rodiny, ale pod její střechou je k dispozici pro veřejnost také tělocvična, kavárna a chystá se i otevření veganského bistra.

Vila Tomáše Vanického je důkazem, že i staré budovy a památky mohou být zrekonstruovány tak, aby si zachovaly svůj původní ráz a přitom vyhověly energetickým standardům a moderní době. I díky tomu ji můžeme vidět ve finále Ekologického oskara. My jsme se do lázeňského města přijeli pokochat na vlastní oči, ochutnat skvělou kávu, a dokonce jsme nahlédli i do míst, kam se běžný návštěvník nedostane.

vla
Pohled na vilu z ulice.

Jak vás napadlo udělat z vily pasivní dům?
Tomáš Vanický
: Vždy jsem se bavil budovami. Živím se jako projektant návrhů a různých realizací energeticky úsporných staveb a rekonstrukcí. Z toho důvodu jsem si řekl, že využiji principy pasivního standardu i na domě, kde budu se svou přítelkyní podnikat a žít. Provozujeme už jídelnu i kavárnu na Vysočině, ale v této vile jsme chtěli mít všechno pod jednou střechou. Tedy vlastní byt, kavárnu a veganské bistro, které se právě dokončuje. Dále se zde cvičí jóga a máme i masérnu. Celý projekt se snažíme vést v konceptu zdravého ducha a těla. Poděbrady jsou přece jen lázně, mělo by to sem tedy zapadnout.

Jak probíhala rekonstrukce?
Něco jsme zazdili a něco nového vybourali tak, aby to odpovídalo našim požadavkům. Ze dvora jsme přistavili konstrukci, která slouží jako balkóny. K budově je ukotvená tak, aby nevznikaly tepelné mosty. K rekonstrukci jsme použili stávající materiály a materiály přírodní, jako jsou hliněné omítky, slaměné příčky nebo panely z lisované slámy, dřevěné podlahy a podobně. Ekologický přístup byl tedy zohledněný jak ve spotřebě energie, tak u energie zabudované v materiálu. Nad balkónkem na uliční fasádě budovy se nám dokonce podařilo zachovat a zrestaurovat původní sgrafito.

Z toho museli mít radost hlavně památkáři.
Vila se původně nacházela v dost zanedbaném stavu, opadávala omítka a celkově dům nebyl reprezentativním prvkem v centru města, takže památkáři ocenili, že jsme se do toho pustili. Chtěli jsme hlavně zachovat historický uliční ráz, proto jsme také zateplovali zevnitř. Zachovali jsme tak původní detaily a plasticitu uliční venkovní fasády. Většina lidí totiž vnímá zateplení jako určitou sterilizaci vnějšího prostředí, kdy v podstatě vzniknou hladké, strohé plochy s tenkou vrstvou omítky. Někomu cizímu by ta vila připadala jen jako zrekonstruovaný starý dům a neurazilo by ho, že je něco takového v centru města.

„Veřejnost má bohužel ještě mnoho předsudků – třeba to, že v pasivním domě nemohou otevřít okna, ale to se postupně mění."
Tomáš Vanický

Jak je vila vytápěna?
Zvažoval jsem kotel na pelety, malou kogenerační plynovou jednotku a mnoho dalších variant, ale z ekonomických a technických možností nám nakonec nejlépe vyšla varianta kondenzačních plynových kotlů. V obytné části pak tepelné čerpadlo vzduch-voda. V něm se ohřeje voda, která pak jde to teplovodního podlahového topení a také nám zajišťuje přípravu užitkové teplé vody. Plynové kotle jsou umístěny v suterénu. Vytápí a připravují teplou vodu pro komerční prostory, tedy bistro, sál pro cvičení a kavárnu. Jak komerční prostory, tak byt mají z důvodů regulace svoji vlastní rekuperační jednotku.

Jak často musíte topit?
Tak například tepelné čerpadlo nahoře v bytě nám zrovna v únoru vypovědělo službu, naštěstí ještě v záruce. Dva týdny jsme topili jen deseti svíčkami a stačilo to k udržení nějakých 19–20 °C. V zimě bývají období, kdy je dost jasno, takže se byt vytopí sluníčkem skrze střešní okna a tepelné čerpadlo sepne až po jeho západu. Celou vilu jsme dobře zateplili, tudíž je spotřeba plynu na vytápění a přípravu vody pro komerční prostory na úrovni 48 kilowatthodin na metr čtverečný za rok, což je vlastně pod hranicí nízkoenergetického standardu. Ten dělá 50 kilowatthodin na metr čtverečný za rok. Spotřeba v bytě je pak ještě nižší.

Jaké je to bydlet v domě, kde zároveň podnikáte?
Když se nahoře v bytě zavřu, tak v podstatě ani nevím, že se dole něco děje. A když zrovna o provozu vědět chci, stačí seběhnout dolů. O to se ale většinou stará moje přítelkyně. Naše aktivity se tedy dají zvládat i s malou dcerkou, můžeme skloubit rodinný život s podnikáním. Není samozřejmě vhodné být pořád zavřený v jednom domě, a tak máme naštěstí i jiné zajímavé projekty, s nimiž se ven dostaneme.

vla
Markýza nad terasou je poháněna fotovoltaickým článkem.

Jaké máte plány do budoucna?
V současné době je na pořadu dne hlavně otevření bistra, které je těsně před dokončením a kde chceme zaměstnávat i hendikepované lidi. Dále bychom rádi více naplnili masérnu a hodiny jógy, taiči a rozšířili i další aktivity, které tu pořádáme, a vytvořili si svoji stálou klientelu.  

Jak vidíte budoucnost pasivních domů v ČR?
Normy tlačí lidi k tomu, aby pasivní domy stavěli, takže se nízkoenergetický dům pomalu stává standardem. Veřejnost má bohužel ještě mnoho předsudků – třeba to, že v pasivním domě nemohou otevřít okna, ale to se postupně mění. Nám se podařilo aplikovat veškerá technologická a energetická opatření, aniž bychom narušili původní historický ráz budovy. Lidé mají čím dál více příkladů toho, že velice úsporný dům můžete udělat prakticky kdekoliv. Snad jich tedy bude přibývat.

Proč jste se přihlásili do Ekologického oskara?
Už nějakou dobu o soutěži vím, jelikož v této branži pracuji. Myslím, že vila je zajímavým energetickým řešením a důležitou roli zde hraje i koncept zdravé výživy a pohybu, který tu vedeme. Proto jsem se rozhodl zkusit s ní soutěžit.

vla
Tomáš Vanický se svojí přítelkyní v prostorách kavárny.

vla
Kondenzační plynové kotle vytápějí bistro, sál na cvičení i kavárnu.

vla
Kuchyně v podkrovním bytě je oživena o retro prvky.

vla
Byt je přes zimu vytápěn i pomocí střešních oken.

vla
Stejně jako celá vila, i kavárna příjemně překvapí svým interiérem.

vla
Pohled na přistavěnou konstrukci, která slouží jako balkóny.

Témata:
Sdílejte:

Doporučujeme

To nejlepší, co jsme podle čtenářů v roce 2016 napsali

Podívejte se na nejlépe hodnocené a nejčtenější články z minulého roku.