S Johannesem Engelsem o skryté hrozbě pro pěstování potravin


Sdílejte:

S přibývající lidskou populací se otázka pěstování jídla stává čím dál aktuálnější. Zemědělský průmysl prochází neustálémi změnami, které přichází z továren na nové technologie nebo z chemickcýh laboratoří. Ne každá změna však vede k lepšímu a spousta farmářů se snaží držet tradičních způsobů pěstování rostlin. Tím se mimo jiné vymezují vůči hrozbě, kterou moderní přístupy k zemědělství přinášejí. Likvidaci biodiversity, kvůli jejíž záchraně byla nedávno vybudována banka semen blízko severního pólu. Na festivalu Academia film Olomouc jsme si popovídali s odborníkem z Biodiversity International Johannesem Engelsem o hrozbách, které zemědělství a našim potravinám hrozí z hlediska vlád, byznysu a nových technologií.

Jan Skalecké během jedné ze svých přednášek
Johannes Engels během jedné ze svých přednášek

Co je největší hrozbou pro pěstování potravin?
Je zde několik aspektů. Na jedné straně jsme díky moderním technologiím schopni na jednom hektaru půdy dosáhnout větší sklizně, ale to často za cenu škod na ekologii a zdraví. Na straně druhé stále existuje spousta malých farmářů, kteří své plodiny pěstují spíše po staru a ty jsou mnohem zdravější a odolnější. Problém je, že malí farmáři nejsou atraktivní ekonomicky a politicky.

Takže jsou nuceni státem používat moderní technologie?
Přeně tak. Vláda chce, aby pěstovali více jídla a tím lépe přispívali ekonomickému růstu. Jenže to nefunguje tak báječně, jak si myslíme. Například se stává, že nedostanou zavčas osivo. Byl jsem u toho například v Zambii, ve chvíli, kdy se jejich zemědělství stalo více komerčně orinetováno. Výsledek byl takový, že většina farmářů se vzdala farmaření a šla hledat práci do města.

Kde byl problém?
V Zambii přeorientovali farmáře, aby pěstovali geneticky modifikovanou kukuřici místo té tradiční. Ta se však dala pěstovat jen jednu sezónu a pak bylo třeba komplet nakoupit nová semínka, zatímco z té tradiční kukuřice farmář získá semínka, která může zasadit další rok. Tímto způsobem je činní vláda na tomhle byznyse s prodeji semen závislé, což je samozřejmě úplně proti zdravému rozumu i přírodě. A tak to funguje všude po světě.

„Někdy je chemie samozřejmě prospěšná, ale ne ve chvíli, kdy je používána tak, aby někomu přinesla tržní výhodu."
Johannes Engels

Co je tedy pro farmaření lepší?
Když je méně komerčně orientováno. Když se systém farmaření zaměřuje spíše na produkci jídla pro místní lidi a ne na vydělávání peněz. Problém jsou však náklady na život, které musíme v dnešní společnosti platit. Pojištění, hypotéky a podobně, takže farmáři jsou samozdřejmě tlačeni k tomu, aby svoji produkci zpěněžili. A to je moment, kdy se systém hroutí.

Jak se díváte na chemické přípravky, které jsou při farmaření používané?
Na začátku produkování geneticky modifikovaných rostlin stála myšlenka, že jejich semínka vyklíčí pouze, když na ně použijete speciální přípravek, který musíte samozřejmě koupit. Což vytváří naprosto neuvěřitelný monopol v zemědělství. Někdy je chemie samozřejmě prospěšná, ale ne ve chvíli, kdy je používána tak, aby někomu přinesla tržní výhodu.

Jsou tu nějaké limity, kam až mohou být semínka uměle modifikována?
Jistě tu nějaké jsou. A nejspíš jim už budeme dost blízko. Problém je, že pěstitelé semínek nerozvíjí ta, která budou mít dobrý vliv na naše zdraví, ale ta, která přinesou co největší sklizeň. Zdraví je moc nezajímá, proto přibývá lidí s bezlepkovou dietou a dalšími problémy.

Myslíte si, že může pomoci nějaká změna stravovacích návyků?
Rozhodně. Změny ale neproběhnou v supermarketech, musí přijít od obyčejných lidí, kteří pěstují potraviny mimo celý tento systém a pak je prodávají na organických trzích. Tam můžeme najít kvalitní jídlo. Osobně jsem určitě pro podporu vegetariánského stravování. Při produkci masa je plýtváno neskutečné množství energie a živin, které mohou získat lidé. Samozřejmě jsou oblasti, kde kukuřici nebo pšenici nevypěstujete a je lepší tyto oblasti zužitkovat jako pastviny. Přesto však je ale produkce živočišných produktů zbytečně nadměrná.

„Naše znalosti genetiky rostou, takže plodiny budou stále více modifikované, což nemusí být sice pěkné, ale je to nejspíš nevyhnutelné."
Johannes Engels

Proč je důležitá biodiversita?
V přírodě se odehrává spousta změn. Mění se způsob farmaření, mění se klima, počásí je stále méně předpovídatelné a přichází různí škůdci a nemoci, kteří zde v minulosti nebyli. Proto je důležité celosvětově příspívat k záchraně všech možných druhů plodin a jejich semínek. Pokud nebude vůči nějakému parazytu odolný jeden nebo druhý typ, můžeme najít třetí, který odolný bude. Biodiverzita nám tyto různé typy přináší.

Jaká je budoucnost pěstování potravin?
Rozhodně zajímavá. Libí se mi třeba návrhy mrakodrapů, kde můžete pěstovat jídlo, všechno je řízeno počítačem a systém je navržen tak, aby se neplýtvalo vodou, hnojivem a podobně. Tohle je určitý druh vývoje, který učiní zemědělství nezávislým na půdě. Naše znalosti genetiky rostou, takže plodiny budou stále více modifikované, což nemusí být sice pěkné, ale je to nejspíš nevyhnutelné. Ten největší problém ale stále přetrvává. Jak dopravit jídlo do oblastí, kde lidé hladoví.

Mnoho lidí v této souvislosti mluví o zvyšujících se nárocích na produkci potravin v důsledku růstu populace. Kam to směřuje do budoucna?
Kroky proti tomu jsou důležité udělat už dnes. Hlavně něplýtvat potravinami, zbytečně je nevyhazovat, ať už se jedná o supermarkety nebo domácnosti.

Co si myslíte o dumpster divingu?
Vím, že například v Německu fungují supermarkety na systému, kdy prošlé potraviny věnují zdarma různých organizacích, které zase darují jídlo dál potřebným. Ale rozhodně se na spoustě místech s jídlem stále plýtvá a mohlo by toto přerozdělovávání fungovat efektivněji.

Co pro to mohou udělat lidé?
Je důležité, aby se veřejností šířila zpráva o tom, jak moc jsou tradiční nemodifikované plodiny důležité. Uchovávat jejich semínka a dále je pěstovat třeba i jen doma. Pokud bude na našich zahradách a polích více různých typů plodin, tím lépe budeme připraveni na možné nové parazity a hrozby v budocnosti.

Témata:
Sdílejte:

Doporučujeme

Jak dosáhnout největších úspor za energie?

E.ON Rádce vám rád poradí, jak na to.