Soukromý sektor jako lídr trvalé udržitelnosti


Sdílejte:

V době českého předsednictví EU jsem měl příležitost setkat se Stevenem Chu, nositelem Nobelovy ceny za fyziku a v té době ministrem pro energetiku Obamovy administrativy. V rozhovoru jsme se dostali také k tématu budoucnosti lidstva a on řekl: „Průmyslové revoluce postavily ekonomiku, energetiku a dopravu na spalování uhlí, ropy a plynu. Opustit tento koncept a odejít od fosilních paliv bude mimořádně obtížné.“ Sedm let od tohoto rozhovoru se lidstvo konečně odhodlalo k prvnímu krůčku na této cestě: 191 zemí světa přijalo Pařížskou dohodu, která vstoupí v platnost, pokud ji ratifikuje alespoň 55 zemí, které vypouštějí alespoň 55 % emisí skleníkových plynů. Čína tak učinila v září, Indie před deseti dny a Evropský parlament před týdnem. K dnešnímu dni už je to 76 zemí, které pokrývají téměř 60 % světových emisí. První úspěšný krok je za námi.

chu
zdroj: Department of Energy

Na místě je otázka, co si vlastně máme pod závazkem lidstva (stabilizovat globální teplotu Země na úrovni 2 resp. 1,5 stupňů Celsia) konkrétně představit. Modely Mezivládního panelu pro klimatickou změnu a drtivá převaha klimatologů hovoří jasně. Nejpozději do roku 2060-2065 musí lidstvo přestat spalovat fosilní paliva. Žádné uhlí, nafta, benzín a zemní plyn. To vše jsou fosilní paliva, jejichž spalování přispívá zásadním způsobem ke globální změně klimatu. Ale čím budeme tedy svítit, topit, na co budeme jezdit a létat? Někteří optimisté stále ještě věří na jadernou fúzi, realisté však vidí řešení ve 100% pokrytí našich energetických potřeb obnovitelnými zdroji energie.

Soukromá sféra ve světě – Apple, Microsoft, North Face a další

U nás doma v České republice, kde máme stále ještě většinově rádi náš „smrádek a teplíčko“, si netroufnou o scénáři 100% budoucí výroby energie z obnovitelných zdrojů energie mluvit ani zástupci ekologických organizací. Zato v nejvyspělejších zemích světa a nejúspěšnějších firmách lze sledovat jednoznačný trend, ukazující, že 100 % obnovitelných zdrojů energie není žádnou chimérou, ale naopak vysoce pravděpodobným scénářem budoucího vývoje.

north face
zdroj: The North Face

Tak například 81 nejvlivnějších světových firem se spojilo v iniciativě RE100. Firma vyrábějící outdoorové oblečení a horolezeckou výbavu North Face spotřebovávala výhradně obnovitelnou elektřinu již v roce 2008, potravinový gigant Whole Food dokonce o dva roky dříve. Příběh North Face, respektive jeho zakladatele Douglase Tompkinse, je docela známý: Tompkins byl zapáleným ochráncem přírody, v Chile a Argentině skoupil ohromné rozlohy pozemků jen proto, aby je ochránil před devastací, a založil národní park. Na webu thenorthface.com narazíte pod heslem „Odpovědnost“ na zajímavé heslo přes celou obrazovku: „recyklovat, odměnit, obnovit“. Za každý kus oděvu či pár bot, které již neužijete, dostanete při dalším nákupu slevu. Peníze z programu jsou určeny pro místní kampaně za záchranu divočiny. Podobných příkladů můžeme nacházet stále více a více.

bm
Elektromobily od BMW i3 (vlevo) a i8 (vpravo). Zdroj: BMW

V Čechách velmi oblíbená IKEA se do roku 2020 zavázala vyrábět stejný objem obnovitelné energie, který spotřebovává jejích 336 obchodů ve 28 zemích světa. Softwarová firma Adobe, kterou každý uživatel počítače zná, přejde na 100 % obnovitelné elektřiny v roce 2035. Společnost Apple, jejíž perspektivu rozpoznal i Forrest Gump, funguje již nyní ve 23 zemích světa výhradně na bázi obnovitelných zdrojů a do roku 2020 nainstaluje 4000 megawatt nových čistých zdrojů, aby využívala ve stejném roce celosvětově výhradně čistou obnovitelnou elektřinu. Ani BMW nezůstává pozadu, také dlouhodobě směřuje ke 100 % obnovitelné elektřiny, v roce 2020 chce dosáhnout jedné třetiny. Co spojuje firmy British Telecom, Coca-Cola, Goldman Sachs, ING Bank a Philips? V roce 2020 chtějí dosáhnout 100 % obnovitelné elektřiny. Microsoft už to dokázal v roce 2014. General Motors cílí k roku 2050.

Kdo bude rychlejší? Veřejný, nebo soukromý sektor?

Co z toho vyplývá? Proč se takhle globální korporace chovají? Těžko je podezírat z toho, že propadly ideologickému běsnění. Důvodů je podle dostupných analýz mnoho. První z nich je spokojenost zákazníka, jehož poptávka po ekologicky přátelských výrobcích a službách se zvyšuje. Druhou motivací je přispět k dosažení národních a globálních cílů snižování emisí skleníkových plynů. Ale pravděpodobně nejsilnější motivací je prostě dobrý byznys založený na racionální ekonomické úvaze. Zatímco průkopníci tohoto ekologicky citlivého přístupu byli motivování zejména společenskou odpovědností firem, dnešní propagátoři této cesty doplňují tuto motivaci ekonomickým aspektem – snižují náklady a provoz firmy a obnovitelné zdroje energie jim nabízejí velmi atraktivní řešení.

Vedle jednoznačného firemního trendu jsou zde i regiony a dokonce státy, které zvolily 100% obnovitelnou budoucnost. Švédsko se odpoutá od závislosti na fosilních palivech již v roce 2040, a to včetně dopravy, pro kterou již nyní vyrábí biopaliva druhé generace synteticky z vlastní dřevní hmoty. Německá a dánská ekonomika bude opřena výhradně o zelenou elektřinu o deset let později.

Občas diskutuji se studenty, jak asi budoucí historici nazvou éru, ve které právě nyní žijeme. Aniž by mně to činilo jakoukoli radost, obávám se, že ji nazvou „dobou fosilní“. O jejím konci se rozhodlo minulý týden, i když si to řada průmyslníků i politiků nebude ještě dlouhou dobu připouštět. Teď se rozhoduje o tom, jak bude budoucí systém výroby energie z obnovitelných zdrojů vypadat. Bude opřen o aktivní účast občanů, spolků, družstev a obcí, které si budou vyrábět energii pro vlastní spotřebu, anebo to budou velké energetické firmy, které opustí uhlí a jádra a vstoupí aktivně do sektoru obnovitelných zdrojů? O tom příště.

Témata:
Sdílejte:

Doporučujeme

Pro prvních 40 zájemců máme lístek zdarma na Stavební veletrh v Brně, který se koná od 26. do 29. 4. 2017