3 pražské second handy, které posouvají recyklaci na další úroveň

„Někde jsem četla, že kdyby se právě teď přestalo vyrábět oblečení, i naše děti budou mít, až dosáhnou našeho věku, stoprocentně co nosit,“ vypráví mi u čaje Nika Tesla stojící za otevřením první pražské pobočky dobročinného second handu Moment, který v Ostravě úspěšně funguje už přes 7 let.

Nesouhlas s tzv. fast fashion, která se vyznačuje nejen levnou a neetickou prací, ale také ekologickou stopou a velkým podílem na znečištění planety, vedl tři mladé dámy – citovanou Niku, Evu Dudkovou z Přestupní stanice a Martinu Feitovou z Recycle Vintage Store – k tomu, aby k splněnému snu o vlastním obchodě s módou přidaly další, spotřebitelsky odpovědný rozměr.

Zatímco v případě prvních dvou dam jde o přispívání na charitativní účely, zaměstnávání osob dlouhodobě znevýhodněných na trhu práce a důslednou recyklaci veškerého doneseného oblečení, v případě třetím se použité oblečení povyšuje na osobitý design a umění skrze instalace v obchodě a focení vlastních editorialů. „Těší mě, když se oblečení ze second handu propojí po vizuální a hudební stránce a vznikne z toho ucelená kolekce. Předtím jsem měla instalaci s tanečním videem, kdy jsme měli tři televize ve výloze a proběhla i taneční peformance na ulici před obchodem,“ vysvětluje Martina svůj přístup.

Ačkoliv módní řetězce nijak nepolevují ve výrobě i navzdory skutečnosti, že jim po zimě zůstává na skladech neprodané zboží v hodnotě miliard dolarů, pozitivní zprávou je, že přibývá těch, kteří si módu spojují s odpovědným přístupem a osvětou.
 

Eva Dudová, Přestupní stanice, Chelčického 17

Eva Dudková

Jak vznikla Přestupní stanice? A jak funguje?
Byl to logický krok, který následoval po dvouletém dobrovolnickém projektu zaměstnávajícím osoby bez domova přímo skrze domluvu se zaměstnavatelem. Chtěli jsme pracovat efektivněji, tedy danou osobu zaměstnat sami. Přihlásili jsme se do soutěže Social Impact Award navázané na pražský Impact Hub a rozhodli jsme se vytvořit místo, kde na půl roku poskytneme někomu zázemí na místě bez stresu. Přechod do normální práce pak není takový šok.

Kde berete oblečení?
Máme štěstí, že si sem lidé navykli nosit krásné kousky. Na jednu stranu jsme rádi, na druhou nás to děsí. Je to schizofrenní situace. Často se objevují nové oděvy ještě s cedulkami nebo minimálně stále ještě aktuální. Víme, že si dárci trochu vyprázdnili skříň, aby ji mohli zase naplnit značkami, které se chovají neeticky. Co nedáme na obchod, jde například do azylových domů a freeshopů; dětské oblečení posíláme do Klokánka a to na první pohled nepoužitelné předáváme firmě, která vše rozcupuje a zpracuje jako užitkový textil.
 

Nika Tesla, Moment Charity Shop, Francouzská 7

Nika Tesla

Jak Moment funguje?
V Ostravě máme třídírnu, která zaměstnává kolem 60 lidí znevýhodněných na pracovním trhu, jako třeba ženy, které na úřadu práce strávily 10 nebo 15 let. Vybrané oblečení jde do výběrových obchodů nebo do těch tzv. dvackových. Co se v obchodech neudá, prodáváme dál do brněnské firmy, aby z toho vyrobili výplň do autosedaček a podobně. Učíme se pracovat s textilním odpadem. Z výtěžku podporujeme neziskové organizace, ať už sociálního, nebo ekologického zaměření. Někdo nás klidně může oslovit a my jim můžeme pomoci i s jeho projektem.

Stojíte o dary v podobě oblečení? Jaká je pak jeho další cesta?
Určitě. Spousta lidí nemá čas prodávat oblečení, které už nenosí, na různých blešácích. Takhle se těch věcí zbaví hned, aniž by je házeli do nějakého anonymního kontejneru. Buď se prodá v Praze, nebo v Ostravě nebo se z toho trička vyrobí taška. Nebo prostě někde skončí, ale určitě recyklované.
 

Martina Feitová, Recycle Vintage Store, Veverkova 8

Martina Feitová

S jakou myšlenkou jsi otevřela svůj sekáč?
Můj obchod je propojení recyklace a módy. Myšlenka byla víc než jasná, vytvořit jedinečný store s vintage módou, kterých tu v Praze je poskrovnu. Ale vše se vyvíjelo postupně, k prostoru jsem přišla náhodou a obchod jsem otevírala v náručí s desetiměsíční dcerou Emou.

Odkud pochází oblečení, které je u tebe k dostání?
Tuhle otázku dostávám docela často. Lidi mají představu, že nakoupím pytle s oblečením a jen vybaluji a cvakám cedulky. Realita je taková, že každou věc v obchodě jsem pečlivě vybrala. Jezdím po second handech a vybírám oblečení, které mě baví materiálem, potiskem, střihem nebo stylem. Potom u košil, sak a třeba kabátů nastupuje šicí stroj nebo kladivo a věci ještě upravuji.

Témata:

Doporučujeme

Další
S iniciativou Na ovoce vstříc sadaření a původním odrůdám