Auta jsou jen začátek. Do jakých sfér dopravy už elektřina proniká?

Ještě do nedávna byly elektromobily vnímány pouze jako městská vozítka, která mimo přeplněné ulice velkoměst nenajdou žádné uplatnění. Díky rychlému technickému pokroku se ale už dnes mnohé elektromobily vyrovnají svým konkurentům poháněným fosilními palivy nebo je dokonce předčí. Ukazují tak, že elektřinu není radno podceňovat.

Doprava se ale nerozpíná výhradně na asfaltované komunikace. Mořské hladiny a nebeský prostor nad našimi hlavami jsou stále baštou pro ropné rafinérie. I to by se ale mohlo spíš dříve nežli později změnit.

e-fan
Experimentální elektrický letoun Airbus E-Fan

Přestože úplné vymýcení burácejících tryskových motorů z okolí letišť a nahrazení ševelením elektromotorů je stále v nedohlednu, neznamená to, že takovou vizi se nesnaží naplnit hned několik ambiciózních projektů. Možnosti hybridního a elektrického pohonu si povšimli i letečtí giganti Boeing a Airbus, kteří pod svá křídla přivzali nadějné start-upy s prvními osvědčenými patenty. Nově vznikající komerční segment ale láká i řadu společností, které jsou na poli výrobců letadel úplnými nováčky.

E.ON RÁDCE: JE LEPŠÍ LPG NEBO CNG?

Vedle projektů, jako jsou Airbus E-Fan, letoun X-57 od NASA nebo letadélko Pipistrel Alpha Electro, které se již etablovaly v rámci malých, osobních letadel pro letecké nadšence, se pozornost výrobců obrací ke stále větším konceptům pracujícím s platformou konvenčních civilních letounů. Společnost Zunum Aero slibuje pestrou nabídku hybridních letounů všech velikostí, které mohou být nakonfigurovány i do čistě elektrického režimu. Hlavní devízu vidí společnost v tichém provozu umožňujícím pohyb v blízkosti měst, využívání historických městských ranvejí a větším komfortu pro cestující, kteří tak nebudou muset nasedat na komerčních letištích na periferii, ale blíže center významných světových metropolí.

e-fanX
Koncept elektrického dopravního letadal Airbus e-fanX

Do zatím největšího projektu se pustila firma Wright Electric, která od loňského roku vyvíjí elektrické letadlo pro nízkonákladové, kontinentální lety s kapacitou až 186 míst. I přes malý dolet by se letadlo mohlo uplatnit na krátkých, vytížených linkách, kde by přednosti elektrického pohonu mohly být nejznatelnější. Tíha baterií a jejich nízká energetická hustota oproti tradičním palivům je pro podobné koncepty stále překážkou, a současná technologie tak stále neumožňuje široké využití pro všechny typy poptávky, které letecká doprava obstarává.

Elektřina ve vzdušné dopravě ale otvírá i nové možnosti využití, o kterých se dříve konstruktérům ani nesnilo. Na letošním veletrhu CES překvapil diváky konference Intelu novátorský start-up Volocopter se svým elektrickým vrtulníkem, který by chtěl dopravní ruch v ulicích velkoměst odfiltrovat vzdušnou cestou. Dvoumístný elektrický vrtulník s osmnácti vrtulemi se inspiroval technologií výrazně menších dronů a měl by se stát „vzdušným taxíkem“ s tišším provozem a doletem necelých třiceti kilometrů. První prototypy by se měly už na přelomu desetiletí vznést v Dubaji a později i v dalších městech, jako například v New Yorku. Za pomocí výměnných baterií a možnosti autonomního provozu by projekt mohl dát vzniknout zcela novému rozměru městské dopravy, která zatím ve světě nemá obdoby.

Elektřina v námořní dopravě

Budoucnost elektřiny na vodní hladině je možná ještě slibnější než té ve vzdušném prostoru. Slabší důraz na nízkou hmotnost dělá z lodní dopravy ideálního kandidáta na implementaci elektřiny jako hlavního zdroje pohonu, o čemž svědčí i první pokusy o takový počin, které se datují až do hloubi 19. století. Nezralá technologie ale neumožnila další rozvoj a zdá se, že doba elektrické lodní dopravy po ústupu na počátku 20. století chytá duhou mízu až v současnosti.

Hurtigruten
Vizualizace lodi s hybridním pohonem od společnost Hurtigruten

Zájemci o malé osobní lodě měli na výběr mezi naftovým a elektrickým pohonem už několik let, až teď se ale vývoj začal soustředit i na plavidla s nesrovnatelně větším výtlakem – nákladní a zaoceánské lodě i trajekty. Jednou z hlavních motivací za tímto směřováním bylo vedle úspory provozních nákladů i potlačení zhoršujícího se znečištění rušných přístavů a ekosystémů v jejich bezprostředním okolí. Podle odhadů Evropského parlamentu má totiž lodní doprava na svědomí dvě procenta celkové produkce skleníkových plynů, což při přechodu ostatních zdrojů znečištění na šetrnější metody může v průběhu následujících třiceti let vystupňovat podíl plavidel až k sedmnácti procentům.

E.ON RÁDCE: JE LEPŠÍ LPG NEBO CNG?

Nejvíce inovací v oblasti ekologie a elektrifikace dopravy probíhá již tradičně ve skandinávských zemích. Tamní přístavy jsou ale také významnými uzly lodní dopravy v Evropě, a není proto s podivem, že se vývoj elektrických lodí soustředí právě v tamních vodách. Norský dopravce Hurtigruten investoval do lodí s hybridním pohonem, který za pomoci přídavných baterií propůjčuje výletním lodím schopnost až půl hodiny úplně tichého chodu. Čas plavby na elektřinu by se ale měl s dalšími loděmi flotily stále prodlužovat, a postupně tak vyvažovat příkon elektrického motoru s primárním naftovým agregátem.

Finský přístup k elektrickému pohonu se již osvědčil ve vodách Jihočínského moře.

Hybridní přívoz společnosti Visedo
Hybridní přívoz společnosti Visedo

Společnost Visedo na trase v okolí Tchaj-wanu provozuje hybridní trajekt, který každoročně přepraví přes osm milionů cestujících. Inovace lodí finského výrobce ale nezůstávají při zemi a pomáhají zlepšit prostředí i mezi břehy Baltského moře. Díky nim se tak nejstarší finský trajekt od loňska prohání po hladině poháněný elektřinou z baterií a další projekty společnost uskutečňuje i v oblasti východních pláží. Estonská pobřežní stráž totiž očekává flotilu hybridních lodí z dílny tohoto finského výrobce.

I přes nesmírnou energii, kterou pohyb obrovských korábů vyžaduje, se o plně elektrický provoz velkokapacitních lodí pokouší norský výrobce hnojiv Yara International. Společnost v současnosti dokončuje vývoj plně elektrického plavidla, které bude schopné zcela autonomního provozu bez nutnosti lidské obsluhy. Po letošní úvodní fázi testování s kapitánem u kormidla a dalším vývoji samo řídících systémů by měly nákladní lodě bez posádky prorážet cestu dalším projektům, přinášejícím závan invence do stagnující lodní dopravy.

Koncept elektrické a plně autonomní nákladní lodi od Yara International
Koncept elektrické a plně autonomní nákladní lodi od Yara International

Elektrická renesance po automobilovém průmyslu pozvolna proudí i dalších druhů dopravy. I přesto, že energie do elektrolodí nebo elektroletadel bude pravděpodobně pocházet z fosilních zdrojů, ty by minimálně mohly pozitivně přispět k lepším životním podmínkám biotopů v okolí rušných mořských cest a osídlení poblíž vytížených letišť. Blízká budoucnost ukáže, kam se bude rozvoj elektrického pohonu ubírat. První krůčky ale ukazují, že to není jen nereálná sci-fi nebo pošetilý sen, ke kterému by konstruktéři museli nadále akorát vzhlížet.

Témata:

Doporučujeme

Auta jsou jen začátek. Do jakých sfér dopravy už elektřina proniká?
Další
Nejodvážnější koncepty létajících prostředků budoucnosti