Automobilový svět se mění. Je to dobře, nebo špatně?

Zapomeňte na auta před dvaceti lety. Nejsou a už nebudou. Automobilový průmysl je jedním z nejrychleji rozvíjejících se odvětví, a přestože je asi smělé pohřbívat klasické spalovací motory, doba se mění.

Když se automobilky ptají svých zákazníků, jak by mělo vypadat jejich vysněné auto, odpovědi jsou stále stejné. Bezpečné. Ekonomické. Prostorné. Musí mě bavit. Pohodlné. Nenáročné. Rychlé. Hezké. Určitě přijdete na spoustu dalších přívlastků, ale vsadil bych se, že tam nebude slovo „tradiční“. Nezmiňuje ho téměř nikdo, jsme přece lidé a baví nás nové věci. Ruku v ruce s tím jde i politický a ekonomický tlak, aby auta byla především zelenější a bezpečnější.

Bezpečnost a autonomní řízení

Když v roce 1953 přišlo Volvo s bezpečnostními pásy v základní výbavě každého nového vozu, byla to stejná revoluce, jako když se do aut o pětadvacet let později začaly montovat airbagy. Obojí nám dnes přijde jako samozřejmost. Přísné nárazové testy Euro NCAP donutily automobilky začít vyrábět auta bezpečná nejen pro posádku, ale i okolí.

 


Milníky bezpečnostních prvků v evropských autech

  • 1953 – Volvo uvolňuje patent bezpečnostních pásů pro ostatní automobilky
  • 1967 – povinné bezpečnostní pásy v Československu
  • 1981 – první sériově vyráběný vůz s airbagem
  • 1995 – první vůz s bočními airbagy (Volvo 850)
  • 1999 – Mercedes jako první vstupuje na evropský trh s adaptivním tempomatem
  • 2006 – povinné ABS pro nové vozy
  • 2014 – povinné ESP pro nové vozy
  • 2018 – povinné vybavení nových vozů systémem E-Call

Rozdíly byly obrovské a záhy se i malá auta dostala na úroveň svých podstatně větších sourozenců. Aktuálně už si téměř nekoupíte auto, které by mělo v nárazových testech méně než pět hvězdiček. Automobilky rychle přišly na to, že pasivní bezpečnost je jedna věc, ale aktivně nehodě předejít, to je ten správný směr. Brzdový asistent vás uchrání před nedočkavými chodci a nenadálým brzděním před vámi, stabilizační systémy zabrání přetáčivým i nedotáčivým smykům, varování před nárazem a asistent bdělosti řidiče markantně zkracují vaši reakční dobu.

S tímto trendem se auta stávala stále více autonomními. Elektrické posilovače řízení společně s adaptivními tempomaty, chytrými čidly a vyspělou elektronikou už dávno umí nejen udržet moderní auta ve svém jízdním pruhu, ale také přizpůsobit rychlost ostatním vozům či dopravnímu značení. A umí se úplně zastavit i zase rozjet.

Polestar 2 je jedním z mnoha vozů, na které se můžete těšit na letošním autosalonu v Ženevě.

Téměř všechna nová auta budou stále online, takže vědí, co se děje klidně i za pěti zatáčkami. Vůz sám změní trasu do cílové destinace, zpomalí před křižovatkou nebo třeba nechá jen zařazenou nižší rychlost, když ví, že za padesát metrů pojede do kopce nebo zatáčky. Mnohá moderní a dražší auta mají všechny systémy pro autonomní jízdu již nyní, ale kvůli nedořešené legislativě je automobilky využívají jen v omezené míře. Ale aspoň tak, aby svým řidičům usnadnily život.

Spalovací motory nekončí, ale…

Stejně překotný vývoj proběhl i na poli pohonného ústrojí. Velkoobjemové atmosférické motory s brutálními ztrátami výkonu patří minulosti, automobilky se snaží využít každý mililitr spáleného paliva. Moderní motory mají přeplňování, odpojování válců a chytré řídicí jednotky udržující motor v optimálním režimu. Když se objevil první hybrid, tedy kombinace spalovacího motoru a elektromotoru, spousta lidí jen tázavě zvedla obočí. Dnes se ale naplno ukazují výhody těchto systémů. Elektromotor pomáhá při akceleraci a díky plnému točivému momentu z nulových otáček umí eliminovat zásadní nevýhody běžných spalovacích motorů. Reakce takového auta jsou okamžité a spotřeba nižší.

Samostatnou kapitolu tvoří elektromobily. Konstruktéři si rychle uvědomili, že implementovat elektromotor a baterie do stávajících aut nedává smysl a začali navrhovat nové modely na čistém papíře. Baterie v podlaze snižují těžiště a znamenají více místa pro posádku i jejich zavazadla. Podobně jako u mobilních telefonů i u aut klesá cena baterií, ale zároveň se zvyšuje jejich kapacita. Nové elektromobily už mají i slušné dojezdy (například Tesly dokáží urazit i přes 600 km na jedno nabití). Jejich masivnímu rozšiřování zatím brání dvě věci - vyšší pořizovací cena a nedostatečná infrastruktura dobíjecích stanic. S infrastrukturou ale samotné automobilky nic nezmůžou, je to věc vlád jednotlivých zemí. A i tady se blýská na lepší časy.

Podíl elektromobilů na českém trhu.

Automobilky aktuálně zjišťují, že nejlepší bude se držet více druhů pohonů pro různé okruhy zákazníků. Dlouhým cestám zatím stále panuje běžný vznětový nebo zážehový motor, k běžnému ježdění se čím dál víc hodí hybridy a ve městě se, díky agilnosti, nulovým lokálním emisím a třeba i zvýhodněnému parkování zase osvědčují elektromobily. Připočtěte ještě efektivnost spalování zemního plynu CNG nebo ekonomickou výhodnost LPG a dojdete hned k šesti různým druhů pohonů, které si své zákazníky najdou i následující roky.

Témata:

Doporučujeme

Další
Jak cestovat po Evropě, ušetřit a nepoštvat si proti sobě přírodu