Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Blackout: strašák velkých i menších měst

V ledničce se po otevření nerozsvítí, klimatizace nefunguje, neotevře se příjezdová brána a dítěti nepřevaříte v konvici vodu. Výpadek dodávky elektřiny neboli blackout dokáže pěkně znepříjemnit život.


Každý si začne uvědomovat, jak jsme závislí a že si neohřejeme ani párek, pokud nemáme záložní zdroje. A hlavně je úplně jedno, jestli bydlíme na samotě u lesa, nebo v centru velkoměsta. Prostě nic nefunguje.

Nedávné případy výpadku proudu vyděsily celé zástupy lidí najednou. Například na začátku srpna v Jakartě v Indonésii. Nebo v polovině července zůstalo několik hodin bez energie sedmdesát tisíc Newyorčanů. Jennifer Lopez musela ukončit vystoupení, zastavily se vlaky. Vyšetřovatelé pak objasnili, že příčinou byl výbuch a požár v rozvodně.

Blackout může nastat například kvůli poruše či selhání přenosové soustavy, ale vlády mají připravené i katastrofické scénáře, kdy elektřinu vypnou teroristé, ať už fyzicky nebo prostřednictvím kyberprostoru. Místní menší výpadky způsobuje třeba špatné počasí, což pociťují i Češi třeba v zimě kvůli námraze nebo po silném větru či povodni.

Rozsáhlé výpadky mohou postihnout celá velká území nebo i víc států najednou. Největší blackout zažili v Indii v roce 2012, kdy se po dva dny ocitlo bez energie kolem 670 milionů lidí. Bylo to v létě, což je celkem obvyklá doba hlavně kvůli nadměrnému využívání klimatizací.

Blackouty

Proto se mnohá velká města upínají k alternativním zdrojům energie, jako je fotovoltaika nebo vítr. V případě zemí třetího světa jde hlavně o modernizaci a inspiraci na západě. Proto se chtějí stát inteligentními městy s automatickými systémy, které vyhodnocují problém v aktuálním čase a energii přesměrovávají tak, aby nedocházelo k výpadkům.

Blackout vypne život

Bez elektrické energie se může úplně zastavit nebo omezit dodávka plynu, vody i ropy. Zablokuje se průmysl, doprava na kolejích nebo mobilní signál. V Česku by v daném případě nikdo ani nenatankoval u čerpacích stanic, nevybral peníze v bankomatu a semafory by úplně zhasly. Žádné domy by už nebyly zabezpečené a zastavily by se i uhelné a jaderné elektrárny.

V Česku zatím masivní výpadek nenastal, ale i tak musí být připravené katastrofické scénáře, jak zareagovat. Nemocnice, domovy seniorů, klíčová řídící centra nebo instituce musí mít vlastní generátory nebo záložní zdroje, aby mohly po omezený čas fungovat.

Blackouty

Všechny informace o výpadku elektřiny jsou známé, ale důležité je, aby se každý stát, území a města dokázaly připravit na blackout. A nakonec i lidé doma by se mohli vybavit základními předměty, jak přežít tuto situaci. V žádné domácnosti by neměly chybět svíčky a zapalovač spolu s baterkou a náhradními bateriemi. Doporučuje se mít zásobu pitné vody či trvanlivých potravin. Šikovný je plynový vařič a také zásoby léků a hygienických potřeb.

Hlavní prevencí blackoutu je vyvážení výroby a spotřeby elektrické energie. Hrozbou totiž může být větší tok elektřiny přes české území. Občas se stane, že přes nás proudí elektřina z větrných elektráren ze severu Německa do další částí Evropy. Někdy je tento tok na hranici kolapsu, protože nejde ovlivnit, jestli bude vítr foukat méně nebo více. Proto se přebytek energie musí rozvést do dalších potřebných míst.

Blackouty

Masivní blackouty jsou sice velkou hrozbou, ale nejsou zase tak časté jako menší výpadky ve městech. A poprat se s nimi musí nejen světová velkoměsta, ale i každá obec či vesnice v Česku. Například hlavní město vlastní kolem šesti stovek dieselových agregátů, které podle odborníků ale nemůžou zajistit chod všech základních městských a státních služeb. Česko má ale nespornou výhodu v tom, že má hustou síť elektrizační soustavy, takže může převádět elektřinu z více směrů.

Když loni testovali blackout ve Středočeském kraji, využili pro restart ze tmy kladenskou plynovou turbínu. Podobných je po Česku hned několik. Právě taková zařízení by ve městech nejdříve vytvářela energetické ostrovy, které by se propojily. Prioritou by ale nejdříve byly jaderné elektrárny následované těmi uhelnými. Z měst je na prvním místě Praha, potom Plzeň, Brno a další krajská města.

Malá obec válí se svým nápadem

Mikolajice

Příkladem malé obce, kde jsou dobře připraveni, jsou Mikolajice na Opavsku, kde bydlí necelých tři sta obyvatel. Pokud tam nastane výpadek, mohou zajistit plnohodnotnou alternativu díky vlastnímu zdroji.

Se svým projektem vyhráli soutěž E.ON Energy Globe Award v roce 2015 v kategorii Nápad. A v ostrém provozu od letošního roku se jim jejich systém, který spojuje řízení, fotovoltaické články, bateriové úložiště a mikroelektrárnu Wave na bázi biomasy, osvědčil.


Hlasujte pro Mikolajice v letošním ročníku soutěže E.ON Energy Globe!


V Mikolajicích je všechno inteligentně řízené s dálkovou správou všech technologií. V létě využívají solární energii, v zimě zase bateriové úložiště. Na tyto zdroje „jede“ místní obecní úřad, hasičská zbrojnice i obchod.

Dá se říct, že jde o jakýsi prototyp obce, kde se obnovitelné zdroje uplatňují v praxi. Nikde jinde v Česku se podobné řešení ještě nerealizovalo, takže se mohou stát průkopníky a také vzorem pro ostatní.

button clanku