Centrum Veronica Hostětín: i malá vesnice může být velkým vzorem

Hostětín je jihomoravská vesnice na úpatí Bílých Karpat s přibližně 230 obyvateli. Oproti jiným podobným obcím ale vyniká především svým ekologickým zaměřením. Výrazně tomu napomohl (a dosud napomáhá) brněnský Ekologický institut Veronica, který zde v roce 2006, po několika letech spolupráce s obcí, postavil své vzdělávací Centrum v podobě pasivního domu.

Začátky Ekologického institutu Veronica sahají do konce 80. let, kdy v Brně vznikl stejnojmenný ekologický časopis spojující partu lidí kolem Českého svazu ochránců přírody. Na začátku devadesátých let se ve Veronice začali věnovat ekologickému poradenství a postupně také začali rozvíjet svoji činnost v Hostětíně, kde nejprve pomohli vyřešit problém s obecní čističkou odpadních vod a dál se podíleli na zdejší „zelenější“ infrastruktuře.

„Přátelství, spolupráce, respekt a vzájemná podpora jsou klíčovými faktory. No, a také velká práce mnoha lidí, vytrvalost a odhodlanost. Zázraky na přání se nedějí, nic nejde samo, někdy to dá hodně práce a vezme mnoho sil, když se věci kazí či nepostupují.“ Říká k mnohaleté spolupráci s Hostětínem Yvonna Gaillyová, ředitelka institutu Veronica. Bavily jsme se spolu o historii institutu, o tom, proč je jedním z cílů jejich činnosti právě Hostětín nebo kam se Centrum posunulo od roku 2007, kdy za něj Veronica získala cenu E.ON Energy Globe Award.

Více o soutěži E.ON Energy Globe ZDE.

Centrum Veronica
Centrum Veronica bylo postaveno jako první česká veřejná budova splňující pasivní standard. Zdroj: Archiv ZO ČSOP Veronica

Máte představu, jak se Veronica z původně ekologického časopisu mohla vyvinout v ekologický institut, který má svoje úspěšné Centrum?
Ano, vím to docela přesně, byla jsem u toho. Časopis Veronica založili v roce 1986 v Brně lidé v čele s geografem Mirkem Kundratou, Antonínem Bučkem a Janem Lacinou, profesí lesníky a zároveň znalci krajiny, milovníky přírody. Dnes by to označení bylo snazší, řeklo by se ekologové. Časopis naplňoval ambici propojit ochranu přírody s kulturou, zejména výtvarným uměním a básněmi, a opíral se o silné a široké zázemí brněnské krajinářské školy. Lidé kolem časopisu zároveň patřili k hybatelům brněnského občanského a více méně undergroundového ekologického hnutí, které se zaměřovalo na spoustu témat – například stavbu nového Masarykova okruhu v lesích Pohádky máje, na problematiku Vírského vodovodu či podzemní tramvaje v Brně.

Když se převalily dějiny, otevřela se možnost rozvinout tuto činnost v profesionální projektovou práci, která tematicky zasahuje od krajinářských studií k nově se otvírajícím oblastem ochrany životního prostředí zahrnující například domácí ekologii, ale také ochranu klimatu, které se věnujeme už od začátku 90. let. S bohatými zahraničními vztahy, které se záhy po revoluci rozvíjely díky kontaktům jednotlivých spolupracujících odborníků všemožných oborů, i vlivem velkého zájmu o společnou práci kolegů například z Rakouska (první návštěvu v Ekoinstitutu ve Vídni jsme uspořádali už v prosinci 1989), Lucemburska či amerických nadací, se Veronice podařilo záhy vytvořit například ekologickou poradnu, s níž spojuji já svůj začátek své profesionální práce pro Veronicu. Hned po mateřské dovolené v roce 1991 jsem si zde „vytvořila“ pracovní místo. Vše bylo možné i díky zázemí Domu ochránců přírody v centru Brna, který jsme ve velmi špatném stavu dostali od města a podařilo se nám ho opravit. Velmi brzy jsme začali i s naší činností v Hostětíně.

Je zajímavé, že jste se svými aktivitami zaměřili právě na tuto malou obec. Kde jsou kořeny vaší spolupráce?
Jeden ze zakladatelů časopisu Veronica, Miroslav Kundrata, který již mnoho let vede největší českou nadaci na ochranu životního prostředí – Nadaci Partnerství – je hostětínský rodák. Svou Veroniku sem přivedl na začátku devadesátých let na pomoc s tím, jak vyřešit čištění odpadních vod, což se podařilo a v obci padla stavební uzávěra. Načež tu Veronica už zůstala přítomná, protože to mělo smysl a dalo se pracovat na realizaci celé řady myšlenek. Bylo to možné také díky tomu, že nás odsud nikdo nevyháněl, spíše naopak.

Kdysi jsem slyšela, že „peníze následují za vizí prostřednictvím osobních kontaktů“. Tak to vidím, v nejlepším slova smyslu a s velkou poctivostí.

cisticka
Na počátku spolupráce Veroniky s Hostětínem bylo zřízení kořenové čistírny vod. Zdroj: Archiv ZO ČSOP Veronica

V čem dalším jste této obci pomohli, na jakých projektech jste se zde podíleli?
Jak jsem zmiňovala, v Hostětíně jsme začali svoji činnost úspěšným nalezením řešení pro čištění odpadních vod. Postupně se celá infrastruktura obce změnila tak, že využívá obnovitelné zdroje a veskrze řešení odpovídající principům udržitelného rozvoje. Mám na mysli obecní výtopnu na biomasu, celou řadu solárních instalací na střechách, energeticky úsporné a správně fungující veřejné osvětlení, které potlačuje světelné znečištění, takže i z návsi jsou vidět hvězdy. Navíc jsme zde vybudovali moštárnu, která využívá tradičního bělokarpatského ovocnářství a vrátila na český trh jablečný mošt.

Díky všem zkušenostem a nabytým znalostem z provozu nám pak přišla myšlenka vybudovat zde vzdělávací Centrum jako naprosto přirozená. Při jeho výstavbě jsme trvale hledali řešení snižující emise skleníkových plynů, a tedy naplňující potřeby budoucnosti bez fosilních paliv. Na celém více než desetiletém vývoji se zasloužila obec ve spolupráci s námi – tedy neziskovou organizací fungující v rámci Českého svazu ochránců přírody – a zároveň vše proběhlo za přispění celé řady institucí veřejné správy od úrovně okresní po ministerskou. Pomohla nám zejména spousta mezinárodních partnerů a samozřejmě mnoho dárců, jak soukromých – nadace a firmy, tak veřejných – počínaje obcí až po Evropskou unii.

Princ Charles na návštěvě Hostětína v roce 2010. Zdroj: Archiv ZO ČSOP Veronica

K čemu vlastně Centrum Veronica slouží? Jaké aktivity tam probíhají?
Naše centrum slouží pro inspiraci, motivaci a vzdělání lidí k tomu, aby se také snažili o udržitelné a klimaticky uvědomělé fungování své domácnosti, firmy, úřadu, obce, státu i světa. Že to má smysl a přináší to radost.

Takže suše lze říci, že Centrum Veronica Hostětín slouží jako ekologické vzdělávací středisko, které nabízí možnost ubytování čili i delšího pobytu, nejen jednorázové návštěvy. Probíhají zde vzdělávací akce nejrůznějšího charakteru – semináře, workshopy, besedy a konference, ale i společenské akce a setkávání. V Centru si mohou organizované skupiny uskutečnit svoji vlastní akci anebo sem přijet na dovolenou.

Odborná a vzdělávací činnost je určena pro nejširší veřejnost, odborníky, představitele a pracovníky veřejné správy, vzdělávací instituce, jiné nevládní organizace, učitele a studenty středních i vysokých škol, firmy. Specifickou cílovou skupinou jsou školáci, kteří jezdí do Hostětína buď na jednodenní anebo na pobytové programy. Velmi hrdi jsme na vývoj několika posledních let, kdy jsme centrum zpřístupnili lidem se všemožnými, zejména zdravotními znevýhodněními. Nejenže u nás mohou pobývat, ale především jim nabízíme programy, takže se jako každý jiný mohou seznamovat s přírodou, její ochranou, přírodním hospodařením na zahradě, domácí ekologií i ochranou klimatu. Každoročně přijede do Hostětína na 7000 osob. Mezi nimi to byl v roce 2010 princ Charles.

Pro návštěvníky, kteří se zajímají o ekologickou infrastrukturu v obci, jsou připraveny informační materiály i lektorované exkurze po Hostětíně. Semináře a workshopy tematicky vycházejí z našich projektů, aby mohli účastníci vše vidět na vlastní oči a co nejvíce si i vyzkoušet vlastníma rukama. Týkají se tedy například ekologického stavění a pasivních domů, ochrany klimatu, energetické soběstačnosti, využívání obnovitelných zdrojů, přírodního zahradničení, ovocnářství aj.

Jelikož je naším posláním podpora šetrného vztahu k přírodě a krajině, tak rádi lidi bereme do bělokarpatské krajiny a ukazujeme jim život v ní. Mohou jít třeba na exkurzi na hady Bílých Karpat, vidět raky u nás v potoce, děláme i vycházky s průvodcem naokolo (toto slovo je z krásné zdejší češtiny) Hostětína anebo na Žítkovou. Mezi tradiční akce pro veřejnost patří Jablečná slavnost v září a Zahradní slavnost v červnu.

V Centru Veronica Hostětín se pořádají nejrůznější semináře a workshopy. Zdroj: Archiv ZO ČSOP Veronica

V roce 2007 jste za své aktivity v Hostětíně získali cenu E.ON Energy Globe Award. V čem jste se od té doby posunuli dál?
Především jsme začali vytvářet vzdělávací a osvětové programy, které povětšinou vycházejí z hostětínských zkušeností. Velkou pozornost věnujeme ekologicky šetrnému provozu našeho centra, ekopenzionu, který je jeho součástí, certifikované ukázkové přírodní zahradě, která jej obklopuje.

Co se týká infrastruktury, tak především v obci vznikly tři větší fotovoltaické elektrárny, dvě na střechách, jedna na zemědělsky nevyužitelném sesuvném svahu za výtopnou. Jedná se o zajímavé projekty i co se týká investic: na naší moštárně je elektrárna nadační (8 kW), velká za výtopnou patří obci a třem nadacím (50 kW), ta poslední je na soukromém domě (18 kW). Velmi se rozvíjela i moštárna, vybudoval se sklad izolovaný slámou, mnohá technologie se zmodernizovala, bohužel jsme ale museli opustit původní vratné láhve, protože český trh s vratnými láhvemi (kromě piva!) zkolaboval. Snad se to brzy změní. Moštárna obohacuje svůj sortiment příchutí a od nedávna je i jablečnou octárnou. Vše převážně v kvalitě BIO.

Ještě musím upozornit na loňskou, finančně sice poměrně malou, ale svým významem pro budoucnost velkou investici, a to postavení kompostovací toalety v naší zahradě. Na sklonku roku 2017 jsme také získali certifikovaný výpočet uhlíkové stopy našeho centra, zahrnující jak infrastrukturu, tak i samotný provoz, nákupy i dopravu včetně toho, jak se naši lidé dostávají, zdůrazňuji, že ve venkovském prostředí, do práce. Výsledek je skvělý a chystáme se k jeho zveřejnění. Nicméně my samozřejmě víme, že může být ještě lepší a budeme se nadále snažit.

Workshop o využití slámy jako izolčního materiálu. Zdroj: Archiv ZO ČSOP Veronica

Máte nebo měli jste někdy na své zdejší aktivity negativní zpětnou vazbu od místních obyvatel? Nebo naopak pomáháte tomu, že jsou ekologicky uvědomělejší i ve svém osobním životě?
To i ono. Určitě jsme byli u veliké proměny obce, její současnost i budoucnost by bez oné ekologické proměny byla určitě jiná. Nevím jaká, jistě nikoli nepodobná vývoji v okolních obcích, které samozřejmě nezanikly a na pohled se jim daří slušně. Ledaskde je také výtopna na biomasu, bioplynová stanice, dobré rekonstrukce a další úspěšné a důležité počiny. Jen to zřejmě nenaplňuje nějakou komplexní vizi udržitelnosti. 

Nic ale není černobílé, vím třeba o tom, že jeden z řidičů místního autobusu denně když vezl lidi do práce, držel přednášku o tom, jaká to je všechno blbost a nesmysl. Také ale vidím, kolik nových domů přibylo a kolik bylo opraveno s velkou péčí o energetické úspory.

Každopádně jsme v Hostětíně relativně velkým zaměstnavatelem. V malé obci s 230 obyvateli zaměstnáváme jak v programové činnosti, tak v provozu 6 lidí a další z blízkého okolí, někteří pracují trvale či sezónně v moštárně. Vykupujeme také jablka z jejich sadů a zahrad, nabízíme zpracování a pasterizaci moštu pro jejich potřebu. Také jsme v našem Centru vytvořili něco jako „kulturák“, který v obci nebyl. Lidé ho využívají jak pro obecní, tak soukromé příležitosti. Třeba narozeninové oslavy, setkání rodin, svatby, křty i trachty neboli pohřební hostiny. Náš provoz je prodchnut ekologickou šetrností a já věřím, že je inspiruje.

Centrum je také místem setkání místních obyvatel. Zdroj: Archiv ZO ČSOP Veronica

Takže i představitelé obce vám vždy vycházeli vstříc?
Myslím, že si mohu troufnout toto potvrdit. Určitě lze říci, že jsme se vždy byli schopni domluvit, vzájemně si vysvětlit své postoje a potřeby, respektovat to, že naše názory nemusí být přijatelné pro všechny v obci a naopak. Diskuse nebyly samozřejmě vždy snadné a nevedly úplně rychle k cíli. Možná ale právě proto byly ty debaty cenné.

Příkladem je třeba Jablečná slavnost, kterou pořádáme spolu s obcí. Do vesnice s 250 obyvateli přijede na tu neděli přes 2000 lidí. Většina místních má Jablečnou slavnost myslím ráda, samozřejmě ne všichni jsou nadšení. Vždy se ale podařilo společně vyřešit a zvládnout příjezd mnoha stovek aut (i když nabízíme bonus těm, co přijedou vlakem), postupně společně naplňujeme představu bezodpadové slavnosti. Ještě donedávna třeba hasiči reptali a odmítali čepovat pivo do vratných kelímků. Nakonec to ale přijali, když se ukázalo, že lze zajistit komfortní fungování celého systému

Kdyby vaše kroky chtěly následovat také ostatní vesnice či města, co byste jim doporučili do začátku?
Hlavně bych chtěla zdůraznit, že naší metou není být nejlepší, vypiplat nějaký nejekologičtější Hostětín. To vskutku nemá pro svět žádný smysl. Je potřeba, aby všechny vesnice a samozřejmě v patřičné podobě všechna města takto fungovala. Ne nadarmo je už několik let mottem našich programů rčení, které nám před lety vymyslel jeden z našich příznivců: „Kdyby tisíc Hostětínů“. Právě v tom smyslu se snažíme učit děti v Hostětíně a bavit se se starostkami a starosty obcí při našich klimatických seminářích po celé republice. Hostětín snad, jako jeden z příkladů u nás, a jeden z mnoha v Evropě ukazuje, že to jde. Ostatně, máme i další motto: „Je kam jít!“ Samozřejmě, cestu si každá obec, tedy přesněji aktivní lidé v ní, zřejmě musí hledat sami, i podle vnějších podmínek, které jsou dnes samozřejmě jiné, než byly před 20-25 lety. Podstatné je, že cíl je známý a průvodci, tj. dobré příklady a nejrůznější sítě jsou též k dispozici, jako třeba Covenant of Mayors for Climate and Energy – Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky. Stejně důležitá je ochota, samozřejmě i naše, vyměňovat si zkušenosti.

ekopenzion
Součástí Centra je také ekopenzion. Zdroj: Archiv ZO ČSOP Veronica

Máte nyní v plánu nějaký další projekt?
Samozřejmě, že se nechceme zastavit. Hodně přemýšlíme o elektromobilitě (máme totiž na moštárně nadační fotovoltaickou elektrárnu). Nesmíme ale zapomínat na údržbu a obnovu stávající infrastruktury, což je mnohem složitější než budování nového. I co se týká financování. Chtěli bychom výrazně zlepšit systém řízení a regulace v našem pasivním domě, je totiž velmi poplatný době svého vzniku čili návrh je starý už 15 let – což je u veřejné pasivní budovy v zásadě český pravěk. Rádi bychom vylepšili fungování, a hlavně nabídli provozní data na internetu. V našem provozu se zaměřujeme i na nabízenou stravu. Vždy i to významně přispívá k ochraně klimatu.

Trvale se snažíme zlepšovat naše vzdělávací a osvětové programy. Stále více se soustředíme na spolupráci s dalšími organizacemi například s Klimatickou koalicí či ekovýchovnými centry. Zdaleka nechceme zůstávat se svým působením v Hostětíně, máme partnery na Slovensku, rádi bychom navázali na dřívější mezinárodní programy v Evropě. Aby těch našich hesel nebylo málo: „Chráníme klima a učíme ostatní, jak na to“.

 

Témata:

Doporučujeme

Další
„Zelené střechy se hodí na většinu novostaveb s plochou střechou“ říká Pavel Dostal z GreenVille