Český bikesharing Rekola dal už stovkám kol druhý život

Integraci nemotorových vozidel do našich každodenních životů podporuje nejen nepatrná část nadšenců, jak tomu ještě relativně před nedávnem bylo. Dnes si již užívání nemotorových vozidel vybojovalo v městské dopravě své neoddiskutovatelné místo a pohled do budoucna je stále optimističtější. Mezi nejslibnější varianty ekologicky šetrné městské dopravy bez debat patří systém bikesharingu.

Bikesharing čili sdílení jízdních kol je model převzatý z ostatních evropských měst, kde již mnoho let funguje. Jedná se o individuální možnost velmi levného zapůjčení kola na neomezený čas bez zbytečných starostí či zdržování. Stačí se jen zaregistrovat, na mapě vytipovat nejbližší stojan dané společnosti a po užití kolo zase do některého z určených stojanů vrátit, aby jej mohli užít další zájemci. Nemusíte se tak neustále bát o své vlastní kolo a v klidu si můžete vyrazit například na jarní projížďku spolu se svými přáteli, kteří doma bicykl nemají.

Rekola

Zakladatelé pražského projektu Rekola představují jednu z prvních vlaštovek u nás v České Republice. Po svých amatérských začátcích se (díky mnoha nadšeným uživatelům a příznivcům z dalších měst) velmi rychle vypracovali na úroveň stále se rozšiřujícího oficiálního projektu, využívajícího virtuální stojany (mnohem více míst, kde si kolo zapůjčit či jej naopak vrátit). Tato snaha je dostala až do finále 9. ročníku soutěže E.ON Energy Globe v kategorii Mládež. I přes své úspěchy však zůstávají věrni původní čisté vizi a otevřeni novým možnostem. O těžkých začátcích, nových technologiích i budoucích možnostech jsme si promluvili s jedním ze zakladatelů Vítkem Ježkem.

Povězte jak vás napadlo vyvinout vlastní bikesharovací službu a kdy to všechno začalo.
Projekt vznikl v roce 2013, jakožto reakce na dlouho trvající zájem o „městský bikesharing“ v Praze –  zkrátka jsme již několik dlouhých let slýchávali, že to bude, ale nic nebylo. Tak jsme se do projektu pustili sami, ačkoli jsme na začátku rozhodně neměli ambice dostat se na úroveň oficiálního projektu. Jednalo se o hobby, o prostou myšlenku „dejme kola do ulic“. Až postupem času, díky kladnému ohlasu našich uživatelů, jsme se začali více profesionalizovat. Letošním rokem bychom již rádi nabídli našim zákazníkům kvalitu srovnatelnou se západními systémy sdílených kol. V našem teamu se angažuje zhruba 80 lidí – část z nich jsou dobrovolníci a část studenti, kteří u nás pracují na poloviční či plný úvazek.

Podle čeho vybíráte města, kde bikesharing provozujete?
Projekt vznikl v Praze, protože jsme tam žili – poté Brno, jakožto naše častá destinace. Do Brna jsem si vezl svoje kolo jen jednou a od té doby jsem moc rád, že tam fungují Rekola. Následovala města, ze kterých se nám ozval team lidí jakožto potenciálních lokálních provozovatelů, a my jsme zjistili, že by to tam dávalo smysl. Následně jsme zjistili, že měst máme dostatek a potřebujeme vyřešit, aby služba v nich fungovala na kvalitní úrovni a sama se uživila. Takto jsme expandovali do dalších a dalších měst.  Stále jsme v kontaktu s novými zájemci, potenciální provoz se však musí plánovat alespoň rok dopředu.

Lze blíže specifikovat vaši cílovou skupinu?
Nejvíce s námi jezdí mladí lidé, 20-30 let. Letos bychom rádi poprvé oslovili také turisty – ať už v rámci České republiky či v zahraniční.

Rekola

Můžete objektivně zhodnotit vliv bikesharingu na místní dopravní systém? Snižuje tato alternativní možnost hustotu městské automobilové dopravy?
Byť jsme jen v loňském roce měli téměř 100 000 výpůjček, stále je to málo na to, abychom zvýšili podíl cyklistické dopravy výrazně jen s Rekoly. Letos bychom chtěli opět počet výpůjček znásobit, a to už by mohlo generovat opravdu zajímavá čísla. Na druhou stranu mám za to, že Rekola přispívají k většímu počtu cyklistů – nerekolistů. Jeden z benefitů tohoto systému bezesporu představuje získávání a shromažďování dat o pohybu a frekvenci užívání našich kol v daných částech města, která posléze fungují jako návod při budování kvalitní cyklistické infrastruktury. A prokazatelně pak můžeme říci, že čím lepší infrastruktura, tím více jejich uživatelů. Nicméně to je bezesporu běh na dlouhou trať.

Jak těžké je implementovat Bikesharing do města s tak bohatým historickým centrem, jako je Praha?
Tradiční stanicový bikesharing by se do takového prostředí zařazoval hůře, neboť hnízdo stanic je velké asi jako autobus. Naproti tomu lehké systémy, jako jsou např. Rekola, se implementují mnohem lépe. Částečně využívají již hotovou cyklistickou infrastrukturu, částečně do měst dáváme i vlastní cyklostojany – zaparkovat v nich může kdokoliv.

Školám a firmám nabízíte zvýhodněné hromadné přihlášení – v čem tyto výhody spočívají a jak velký zájem ze strany zákazníků o tyto služby je?
Firmám často nabízíme možnost předplacení celozaměstnaneckého kreditu s tím, že posléze zaplatí pouze počet reálně uskutečněných jízd. Pro větší i menší společnosti z toho plynou jasné benefity –  kromě odpočatého a spokojeného zaměstnance jasně hovoří například studie, která tvrdí, že pokud zaměstnanec jezdí alespoň 5 dní v týdnu 30 min na kole, vybírá si o polovinu méně nemocenské. Se školami se zas domlouváme na možnostech nějaké oboustranné propagace anebo hlubší spolupráce. Třeba v loňském roce jsme se domluvili s KPMG, že pro 1000 studentů VŠE zaplatí členství v Rekolech. Využili tak chytře peníze na marketing s mnohem větším dopadem.

Rekola

Jak přesně vaše aplikace funguje a kde si ji zájemci mohou stáhnout?
Aplikaci lze stáhnout z Apple Appstore nebo z Google Play. Po registraci si můžete kolo půjčit –  zadáte šestimístný kód kola a aplikace vám řekne kombinaci zámku. Kolo můžete odemknout a jet, kam potřebujete. Tam stačí kolo zamknout, říct do aplikace, že kolo je zamčené a může být použité dalším zájemcem.

A na jaké technologii fungují nové virtuální stojany?
V loňském roce jsme využívali technologii Bluetooth Low Energy. Letos jsme šli ještě dál – v Praze a Brně postupně kola osazujeme GPS moduly. V každém okamžiku tak můžeme sledovat jeho aktuální pohyb.

Kolik kol se vám ztrácí a jaké množství jich opravujete?
V Praze a Brně máme kola nová, na některých z nich je navíc i GPS čip, takže víme o přesné poloze kola. Ztrácí se jich tak o poznání méně než v minulých letech. Stejně tak ke kolům musíme jezdit asi o 50 % méně než loni. Vzhledem k tomu, že bikesharing je sezonní záležitost, čísla ohledně celkové kriminality a servisování můžeme poskytnout až na konci sezony – tedy na zimu.

Využívají možnost bikesharingu i cizí turisté?
Letos poprvé jsme umožnili jednorázové výpůjčky a tím i možnost jednoduchého půjčení pro turisty. V současnosti máme 16 % nečesky mluvících uživatelů.

Rekola

Lze s vypůjčenými koly vyjíždět i mimo město?
Ano, s kolem můžete kamkoliv. Letos dokonce můžete kolo zamknout i kdekoliv za městem – zaplatíte pak poplatek, který nám hradí výjezd technika, který přiveze kolo zpět.

Jaké změny, vylepšení či spolupráce plánujete v rámci dalších pěti let?
To je opravdu dlouhá doba! Těch věcí je hromada a těžko předbíhat. Ale kdybych měl vybrat jedinou věc – dlouhodobě sledujeme situaci okolo elektrokol. Objevuje se argument, že některá města jsou příliš kopcovitá na provoz bikesharingu. Byť nám data ukazují opak (lidi opravdu dokáží i na singlespeedu vyjet dost strmé kopce). Díky použití elektrokol bychom mohli rozšířit cílovou skupinu na starší či méně kondičně zdatné uživatele. Problém však je, že v zásadě na světě ještě nejsou moc funkční bikesharingové systémy s elektrokoly. Třeba ten v Madridu žádal v roce 2016 zhruba o desetimilionovou dotaci na provoz, bez které by dále nemohl fungovat. Promýšlíme tedy, z jakého konce se k tomuto projektu vůbec postavit. Aby bylo tento systém možné zprovoznit, muselo by v dalších cca pěti letech dojít k výraznému posunu a zlevnění dosavadních technologií.

Vidíte v tomto projektu a celkově cyklodopravě jako alternativě k městskému cestování budoucnost?
Myslím, že dlouhodobě nás čeká velký vzestup autonomní dopravy – za první vlaštovky bychom mohli považovat například Teslu. Rozhodně to dle mého názoru ovšem nepředstavuje důvod zániku městské cyklodopravy. Na kratší vzdálenosti to patrně stále bude jedna z nejrychlejších a nejekonomičtějších variant. A pak tu budou určitě cesty, při kterých se chcete především provětrat. To vám autonomní doprava jen tak nenabídne.

Rekola

Rekola

Rekola

Rekola

Témata:

Doporučujeme

Jak dosáhnout největších úspor za energie?

E.ON Rádce vám rád poradí, jak na to.