Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Co spojuje čokoládu a ekologické zateplení domu?

Jsou tradiční stavební materiály na ústupu? Podle všeho ne, ze dřeva, ale i cihel, tvárnic a betonu se bude stavět dál. Komu ale začátkem jednadvacátého století pomalu zvoní hrana, jsou staré izolační materiály.


„Lidem, kterým není lhostejná udržitelnost a to, jak se stavebnictví chová k naší planetě, podle mě začíná být jasné, že pomalu, ale jistě odcházejí materiály jako polystyren, polyuretan a další na výrobu energeticky náročné materiály – které za sebou navíc nechávají velice výraznou ekologickou chemickou stopu,“ říká David Hora ze společnosti IZOLACE KONOPÍ CZ, která na českém a slovenském trhu prodává tepelné izolace z technického konopí a přírodní juty, hliněné stavební výrobky a omítky od evropského výrobce THERMO NATUR.

Zateplení

Zmiňované „chemické“ izolační materiály jsou dnes oblíbené především pro svou nízkou cenu, která ovšem neodráží onu ekologickou stopu: všechny ty panelové domy v našich městech izolované polystyrenem, s nímž se naše děti – a dost možná ještě my sami – budou muset vypořádat. O to se dnes nikdo nestará a v podstatě se neví, jak se tyto hmoty budou jednou ve velkém měřítku likvidovat, až doslouží. Kdybychom tento aspekt dnes do ceny těchto „chemických“ materiálů promítli, byli by mnozí přinejmenším překvapeni.

Není jedno, co dýcháme

„Lidé už díkybohu – pomalu, ale přece – začínají uvažovat jinak. Tuší, že staré materiály s sebou tato rizika nesou, a chtějí na to jít jinak. Čím víc takových lidí bude, tím lépe a snáz se těch průmyslově vyráběných syntetických izolací zbavíme,“ zamýšlí se Hora, který se dřevostavbám a novým izolačním materiálům věnuje zhruba posledních patnáct let.

„Tenkrát jsem si myslel, že nástup moderních přírodních materiálů bude mnohem rychlejší. Jasný posun kupředu ale vnímáme každým rokem. Jde o materiály, které jsou přátelské k přírodě, jsou obnovitelné a vyrostly na poli v ideálním případě nedaleko místa, kde stavíme. My si je z přírody vezmeme, nějak je – co možná nejméně – upravíme a rovnou už přemýšlíme i nad tím, že za nějakých těch padesát let, až stavba doslouží a bude se například rekonstruovat, tyto materiály přírodu a životní prostředí nezatíží. Tak podle mě vypadá budoucnost stavebnictví: hliněné omítky, konopí, juta, sláma nebo korek,“ vypráví Hora.

Juta.

Velice důležité rovněž je, že tyto moderní materiály jsou šetrné k našemu zdraví: ne každý si totiž uvědomuje, že ve svých domovech a uzavřených prostorech strávíme přinejmenším třetinu života, spíš o dost víc. A pak jednoduše není jedno, z čeho je naše obydlí či kancelář postaveno. Není jedno, co se z materiálů uvolňuje a co my pak dýcháme. Byť výrobci tvrdí opak, existují dnes už studie dokládající, že z průmyslově vyráběných materiálů se všemožné nezdravé látky uvolňují.

Izolace z pytlů

Přírodní materiály samozřejmě nejsou nějakým objevem posledních let, lidé je používali stovky a tisíce let a moderní industriální společnost se od nich jen odklonila; a teď se pomalu vrací zpět. Možná si říkáte: dnes je ale lidí daleko víc – kdybychom se přiklonili k těmto tradičním přírodním materiálům, ustojí to naše příroda vůbec?

David Hora je přesvědčen, že ano: „Jednoznačně. Ta otázka ale myslím zní úplně opačně: zvládne příroda dál utáhnout, jak to děláme posledních několik desetiletí? Vrátit se víc k přírodě a podstatě našeho fungování, přibrzdit a postavit se zase nohama na zem je podle mě jediná cesta, jak tady lidstvo může dlouhodobě dál žít. Jak ten svět, který máme na pár desítek let jen vypůjčený, můžeme těm, co přijdou po nás, ve stejném nebo i lepším stavu předat. Aby si naše vnoučata neřekla: proboha, ti naši předci ale museli být hlupáci!“ uvažuje trochu s nadsázkou táborský podnikatel.

Juta - izolační vlastnosti.

Nikoliv. A přidává jeden velice zajímavý příklad. Jutové pytle, v nichž se po celém světě vozí tuny kakaových bobů nebo sóji, které k nám doputují a nikdo si neví rady, co s nimi. Spálit? Kompostovat? Vyhodit na skládku?

Juta - detail.

„Vyrábíme z nich cupaninu a z ní pak izolační desky a role, které nejenže skvěle tepelně izolují, ale cenově už výrazně dýchají na záda těm dosud hojně používaným izolacím skelným nebo kamenným. To je cesta a na tomto příkladu ukazujeme, že když se chce, jde to,“ vysvětluje Hora.

Akumulace, to je, oč tu běží

Existuje nějaké omezení, kam se přírodní izolace nehodí? „Skoro ne. Vždy samozřejmě patří do difuzně otevřených konstrukcí, které dýchají a nejsou zalepené igelitem a podobně. Čili případná vlhkost, která se v izolaci může nahromadit, celkem rychle vyschne, protože materiál dýchá. Tyto materiály lze použít v pasivních nebo dokonce v energeticky pozitivních stavbách, které jsou šetrné nejen k peněžence, ale i k našemu zdraví.“


Prohlédněte si další neobvyklé stavby a stavební vychytávky, které se utkaly ve finále uplynulých ročníků E.ON Energy Globe v kategorii Stavba.


Přírodní materiály také odpuzují škůdce a hlodavce: konopí a juta neobsahují žádné bílkoviny, takže není nutné je ošetřovat proti molům a jinému hmyzu. Jsou rovněž vhodné pro alergiky, jejich zpracování je velice čisté a bezprašné, takže nehrozí jakékoliv svědění či škrábání při instalaci. Materiály neobsahují žádné přidané a ekologicky závadné látky, vynikají dlouhou životností a tvarovou stálostí (vůbec třeba nedochází ke slehávání vlivem gravitace).

Růst ekoizolací

V konopné a jutové izolaci se nedaří plísním a hnilobám a v neposlední řadě díky impregnaci přírodní sodou nabízejí velice dobrou protipožární ochranu: z hlediska hořlavosti patří do evropské třídy E.Jaké jsou tedy ty hlavní přednosti přírodních izolací? Vedle zmíněné regulace vlhkosti, která zaručuje příjemné vnitřní klima, je to také vysoká teplotní kapacita. Například konopná vlákna zaručují výbornou ochranu před letními vedry díky dobrým akumulačním vlastnostem a takzvanému fázovému posunu oproti například minerální izolaci: denní horko do sebe izolace akumuluje a dovnitř ho vypustí až večer a v noci, když se venku ochladí.


Přírodní pro a proti

Odborníka na přírodní izolační materiály jsme požádali o krátké zhodnocení vlastností jednotlivých přírodních izolačních materiálů. V čem jsou dobré a jaká mají negativa?

  • Konopí vyniká velice rychlým růstem, za jednu sezonu vyroste o tři až čtyři metry bez nutnosti používat jakékoliv pesticidy a herbicidy. Je to rostlina, která rychle vystřelí a zahubí všechny plevele pod sebou. Vytváří obrovskou hmotu a opravdu velké množství suroviny pro další využití nejen pro izolace. V konopí je budoucnost.
  • Juta je podobná jako konopí, výhoda je možnost zpracovat na izolace nevyužité pytle, které by se jinak musely vyhodit nebo spálit.
  • Korek se výrobně hodí jako účinný izolant na podlahy, přičemž je navíc velmi příjemný na dotyk.
  • Ovčí vlna je zajímavý, byť celkem okrajový materiál. Její nevýhodou je nízká objemová hmotnost. Ve Švýcarsku před časem dělali pokus s vlněnými výplněmi příček ve školkách: vlna má díky lanolinu schopnost na sebe navazovat formaldehyd a další škodliviny. Po čase vlnu ze stěn vyndali a rozbor ukázal velké množství navázaného formaldehydu z nábytku, dřevotřísek a podobně.
  • Sláma je už spíš alternativní záležitost pro opravdové nadšence, kteří mají čas, nadšení a vrhnou se do toho po hlavě. Cenově je výhodná, naráží ale na špatnou uchopitelnost stavění ve velkém. Je s ní opravdu hodně práce. Pro masy úplně není, pro individuální stavby, s nimiž si člověk chce vyhrát, ano.
button clanku