E.ON buduje na Rujáně obří větrnou elektrárnu, která dodá energii až 400 000 domácností

Dnes už větrné elektrárny vnímáme jako v podstatě běžnou součást krajiny a ještě víc jsou na „větrníky“ zvyklí v zahraničí. Průkopníkem v této oblasti je Dánsko, kde dokázaly větrné turbíny loni vyrobit 14,7 TWh elektřiny (tedy 42 % veškeré elektřiny spotřebované v této zemi o pěti milionech obyvatel). Většina dánských elektráren však nestojí na pevnině, jde o tak zvané offshore elektrárny čili větrné farmy vybudované na mořských mělčinách. A mezi tzv. offshore velmoci se nyní chce zařadit i Německo se svým novým projektem Arkona. 

Německo aktuálně investuje nemalé množství finančních prostředků a energie do budování nových a modernizování současných větrných parků. Jeden takový roste i ve vodách poblíž mysu Arkona na největším německém ostrově Rujána v Baltském moři. Tento ostrov energetickým společnostem nedává už dlouho spát, především pro své příznivé povětrnostní podmínky vzhledem k budování offshore elektrárny.

Arkona je financována německou energetickou společností E.ON a norským ropným gigantem Statoil, který se v posledních letech rozhodl krom těžby a zpracování ropy věnovat i vyhledávání nových příležitostí pro získávání energie z obnovitelných zdrojů. Výstavba projektu probíhá od roku 2016 a bude probíhat až do roku 2019.

Elektrárna za 1,2 miliardy eur

Větrný park Arkona se rozkládá na celkové ploše 40 km2, vzdálen zhruba 35 km od pobřeží ostrova Rujána. Jako administrativní centrum, odkud je řízena výstavba celého parku, bylo vybráno desetitisícové městečko Sassnitz. Po spuštění provozu projektu Arkona s kapacitou produkce 385 megawattů zde bude sídlit zhruba 50 stálých zaměstnanců obou společností, které do projektu přispívají stejným dílem. O administrativu a údržbu zařízení se bude starat dalších 100 externistů. Aktuálně se na výstavbě, jejíž náklady mají přesáhnout 1,2 miliardy eur, podílí na 400 odborníků z celého světa.

Arkona

60 větrníků vyrobí 385 megawattů

Výkon větrné farmy Arkona bude po spuštění v roce 2019 dosahovat kapacity 385 megawattů. To má v budoucnu pokrýt spotřebu energie více než 400 000 domácností. O její výrobu se bude starat 60 stožárů osazených turbínami, které dodá společnost Siemens. Ta s energetickým gigantem E.ON úzce spolupracuje nejen na výstavbě elektráren – z aktuálních společných projektů můžeme například uvést nedávno spuštěné největší bateriové uložiště v České republice v Mydlovarech.

Všech 60 sloupů v Arkoně pak bude v mořském dnu ukotveno systémem „monopiles“. To znamená, že ocelový tubus sloupu je zapuštěn a zalit betonem přímo do mořského dna. Zajímavá bude i povrchová úprava, kterou vyvinul E.ON pro ochranu kovových částí před přírodními živly, jež jsou v Baltském moři nevyzpytatelné. Díky speciální hliníkové ochranné vrstvě má docházet k výraznému zpomalení a snížení procesu uvolňování kovových látek do mořské vody.

Německo jako světový lídr pobřežních elektráren

Plánovaná životnost větrného parku Arkona činí 25 let. Podobných projektů v současné době náš západní soused plánuje nebo již realizuje poměrně velké množství. V roce 2015 Německo zahájilo masivní podporu obdobných projektů, do kterých investuje přes 30 miliard eur. Cílem Němců je dosáhnout výkonu offshorových elektráren 7 GW, čímž by se Německo stalo naprostou jedničkou tohoto odvětví v Evropě i na celém světě.

Témata:

Doporučujeme

Další
Tel Aviv se stává evropským Silicon Valley. Start-upy v jeho vodách loví i česká Škoda Auto