Ekologické projekty z celého světa se utkají o prestižní cenu

Více než 6 000 projektů se 16. ledna v íránském Teheránu utká o prestižní celosvětové ocenění za ekologické projekty – Energy Globe Award. Českou verzi soutěže E.ON Energy Globe vyhrál Michal Šperling se svým chytrým domem s květinovou mokřadní střechou.

„Michal Šperling zaujal porotu efektním řešením střešní kořenové čističky odpadní vody a využíváním vlastních obnovitelných zdrojů energie. Ukázal, že i v husté zástavbě pražských činžáků může vyrůst pasivní dům, který svou existencí nezatěžuje okolí,“ dodává k vítěznému projektu Vladimíra Glaserová z organizačního týmu soutěže E.ON Energy Globe.

Na letošním světovém finále se spolu utkají například projekt kanadské výstavby soběstačných domů, norský potrubní systém svážení odpadu a mnoho dalších. Odborná porota uděluje mezinárodní cenu od roku 1999. Soutěže se účastní více než 178 zemí. Každá přichází s inspirativními projekty, jež si kladou za cíl lépe využívat energie a šetřit přírodu.

Studenti zalesňují Arménii

Projekt „Stavební mosty“ navazuje na tragickou arménskou minulost, kdy byla vláda vlivem energetické krize nucena uzavřít jedinou velkou elektrárnu v zemi. V té době tam neexistoval zdroj alternativní energie a teploty v zimě klesaly až k −30 °C. Nebyla jiná možnost než pro vytápění a vaření použít vzrostlé stromy. V některých částech Arménie proto nenajdete strom starší 17 let.

Ukázka území s nově vysázeným lesem v Arménii.

K arménské národnosti se hlásí asi 11 milionů občanů, z toho pouze 3 miliony obyvatel žijí mimo Arménii. Projekt „Stavební mosty“ se soustředí na studenty a žáky žijící právě mimo Arménii a vzdělává je v různých možnostech řešení zachování životního prostředí. Kromě toho se projekt zaměřuje také na propojení studentů s jejich domovinou a jejím bohatým přírodním dědictvím. Studenti proto jezdí do Arménie vysazovat nové stromy s místními vrstevníky.

Výstavba soběstačných domů

V Kanadě si lze objednat výstavbu zcela soběstačného domu. Závislý je pouze na přírodních zdrojích, jako je sluneční, větrná, zimní nebo tepelná energie. Součástí projektu je sběr dešťové vody a vlastní čistírna odpadních vod, která dodává čistou vodu a zároveň vyrábí bioplyn. Dům tak využívá pouze obnovitelné zdroje energie.

Za pomoci slunce vyrábějí v Keni led

Ještě nedávno chyběly zemědělcům v řadě venkovských oblastí Keni systémy na chlazení mléka. Než ho stihli dopravit do sběrných míst, trvalo to několik hodin, takže mléko v horkém počasí zkyslo. Nyní však mají k dispozici speciální chladicí techniku, jež pro svůj pohon využívá solární energii. Pomocí slunce tak keňští farmáři vyrábějí led a skladují jej v chladicích boxech. Zásoba ledu vydrží asi 4 dny i při nepříznivých povětrnostních podmínkách. Solární energie a speciální technika chladicích systémů pomáhá zemědělcům zachovat kvalitu mléka, snížit ztráty, a tím vydělat více peněz.

Centrum města se zbavilo všech odpadků

V norském městečku Bergen postavila společnost BIR zabývající se sběrem odpadů první podzemní potrubní systém na světě. Ten sbírá odpad z centra města, které čítá více než 12 000 domácností. Sběrné schránky se přitom nacházejí v těsné blízkosti každé domácnosti. Odtud odpad proudí potrubím rovnou do stanic, kde se s ním dál pracuje. Místní obyvatelé tak mohou recyklovat papír, nápojové kartony, plasty, sklo a kov.

schema

Odpad se tedy z kontejnerů, které jsou často rejdištěm nežádoucích hlodavců, přesunul do uzavřeného systému potrubí, jenž pro jeho přepravu využívá proudění vzduchu. Nový systém pomáhá snižovat emise skleníkových plynů a nebezpečí požáru v úzkých uličkách Bergenu.

Nejzelenějším státem na světě je Vatikán

Asi málokdo by tipoval, že nejzelenějším státem světa je Vatikán. Velkou zásluhu na tom má minulý papež Benedikt XVI, který se ekologií intenzivně zabýval. Na jeho aktivity poté navázal i současný papež František.

katedrala

Vatikán například využívá jedno z nejmodernějších řešení chladicího systému. Energie k fungování klimatizace společných prostor papežské posluchárny, Aula Paolo VI., se čerpá ze slunce. Solární panely pokrývají střechy historických budov na celkové ploše 350 m2 a každoročně generují kolem 300 mWh, což pro Vatikán znamená úsporu ve výši 35 000 €.

Další systém solárních panelů chce papež František postavit v oblasti Santa Maria di Galeria. Vyprodukovanou energii plánuje využít pro vysílač Vatikánského rádia. Do roku 2020 chce Vatikán vygenerovat 20 % svých energetických potřeb z obnovitelných zdrojů.

Témata:

Doporučujeme

Další
E.ON buduje na Rujáně obří větrnou elektrárnu, která dodá energii až 400 000 domácností