Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Elektromobilem na lyže: ano, nebo ne?

Mé zkušenosti s elektromobily nejsou nijak velké. Jezdil jsem s vynikajícím BMW i3, velmi zajímavým modelem Kona od Hyundai, zkusil jsem nijak oslnivý eGolf a jel jsem i s Nissanem Leaf, nejprodávanějším elektromobilem na světě. A právě Leaf druhé generace mi při výletu do hor dělá společnost. Jak tahle cesta dopadne, sám vlastně netuším.


Elektromobil mimo přirozené prostředí

Každý, kdo kdy s nějakým elektromobilem jezdil, vám řekne, že ve městě funguje skvěle. Maximální točivý moment nabízí od nulových otáček, takže z každého semaforu odjíždíte jako první, a pokaždé když sundáte nohu z plynu, nebo dokonce začnete brzdit, tak rekuperuje energii (čti: nabíjí baterky).

Také je tichý, díky slušnému zrychlení působí hbitě a obratně, dá se nabít v každém druhém obchodním centru a třeba v Praze s ním můžete zdarma zaparkovat i na modrých zónách. Což díky kompaktním rozměrům auta půjde jedna radost.|

Nabíjecí stancie v ČR.

Když se s ním ale vypravíte za město, dojezd povážlivě klesá a po pár desítkách minut jízdy po dálnici při rychlosti 130 km/h začnete lehce panikařit a hledat nejbližší dobíjecí stanici. A nikdo nechce zažít bezmoc, když dojde baterka někde na půli cesty.

Přemýšlet ještě dříve, než vyrazíte

Je jasné, že ani mrazivé počasí Li-Ionové baterii s kapacitou 40 kWh zrovna neprospěje. Když si auto přebírám, ukazuje dojezd 284 kilometrů. Původně jsme měli vyrazit do Krkonoš, ale do Špindlerova Mlýna je to nějakých 160 kilometrů, čili tam i zpátky okolo 320 kilometrů. To na jedno nabití nevyjde. Teoreticky bych mohl baterii dobít ve Vrchlabí nebo v Mladé Boleslavi. Pak jsem si ale vzpomněl, že perfektní lyžování je přece v Krušných horách na Klínech, jen 110 kilometrů od Prahy. To by mělo vyjít na jeden zátah. A ještě tam bude levnější skipas. 

O cestě ale musíte přemýšlet ještě dřív, než vyrazíte. V tom je v používání elektromobilu a běžného auta větší rozdíl než v tom, jak jezdí. Většina fanoušků elektrických aut vám ale řekne, že je to výzva a že vám nezakrní mozek. V mobilu budete mít v pohotovosti aplikaci e-nabíjenía mapu dobíjecích stanic.

Dobíjení Nisanu Leaf

Za chvíli budete mít v malíku, kde všude se dá dobíjet, a hravě proniknete do rozdílů mezi takzvanými obyčejnými nabíječkami a rychlonabíječkami, a zároveň zjistíte, že na běžný denní nájezd vám bude stačit připojit auto do obyčejné zásuvky v garáži, nebo ho nabijete ve firmě, kde parkujete. 

Jak se v elektromobilu jede za sněhovými závějemi

Takže cíl máme! Leaf je vlastně docela konvenční auto, které má dělená sklápěcí opěradla zadních sedadel, tak neřeším žádnou rakev nebo držáky na lyže. Ve dvou se jede úplně v pohodě, ale nepochybuji, že bychom se naskládali hravě i ve třech, a to klidně na několik dní. Svoje věci jsem jednoduše naházel do auta, stiskl startovací tlačítko, malým joystickem zařadil D a hurá směr Most–Litvínov–Klíny. Tato cesta je navíc ideální kombinací různých podmínek – kus dálnice, rychlostní silnice a pak okresky. Optimisticky dávám na radarový tempomat dálničních 130 km/h, nechávám puštěné topení, a protože je mi zima na ruce, tak si dopřávám i luxus vyhřívaného volantu a sedaček. 

Celkem brzy mě začalo hryzat svědomí. Ve svých úvahách jsem sice počítal s tím, že na dálnici se spotřeba elektřiny zvýší, ale mrazivé teploty a převýšení udělaly svoje. Nejprve snižuji rychlost, pak oželím tempomat a nakonec pro jistotu vypínám i topení. Ale jen na chvíli, protože při teplotě těsně pod nulou se mi mlží okna a rozdíl v dojezdu je jen patnáct kilometrů. Což bych měl v pohodě zvládnout, pokud začnu ještě více pracovat s rekuperací energie, což je něco, o čemž se majitelům konvenčních aut ani nezdá. Hodně zjednodušeně, jedná se o brzdění motorem.

Výškový profil trasy Praha-Litvínov

Leaf sice nemá nijak zvlášť pohodlné sedačky, ale je tichý, velmi dobře reaguje na plyn a je v něm dost místa. Zkusmo zkouším optimistický nájezd do zatáček a to se hned projevuje vrozená nedotáčivost a rychle reagující stabilizační systém. Ne, tohle není sportovní auto. Nejlépe se cítí v takové té úplně nenápadné roli, kdy splývá s davem. To se vám pak odmění komfortním podvozkem a nijak unavující jízdou. Jistý druh vzrušení pak přináší neustálé sledování palubního počítače a hlavně pak údaje, kolik kilometrů ještě zbývá… 

Krize? Tak napůl…

Když přijíždím do Litvínova, mám dojezd 140 kilometrů a čeká mě stoupání na Klíny. Je to necelých deset kilometrů, ale z počítadla ubude víc jak čtyřicet. A sakra! Čistě teoreticky by to mělo na cestu zpět stačit, ale když fotograf chce postavit auto tady, pak tady, ještě zajet mezi chalupy, pak zkusit vyjet nad Klíny, je mi jasné, že to ještě bude legrace. 

Po cestě jsem doufal v inverzi, ale počasí nám nepřeje a je pořád pod mrakem, a tak si za 290 korun kupuju tříhodinový skipas. Nejdelší sjezdovka má 850 metrů a převýšení 140 metrů, další dvě jsou o sto metrů kratší. A protože je všední den, tak na lanovce rozhodně nečekám a užívám si každou minutu. Když pak končím, jsem příjemně unavený a trochu vymrzlý, ale určitě sem na lyže nejedu naposled.


Chcete svůj vůz vyměnit za elektromobil? Máme pro vás spoustu dalších tipů ohledně e-mobility!


Do Prahy je to 110 kilometrů a dojezd je jen o pár kilometrů vyšší, ale nechci riskovat potupný odtah jen pár kilometrů od cíle. Řešení je naštěstí jednoduché, mám přece plán B! V Mostě si dávám kafe, sušenku a nechám auto dvacet minut v zásuvce.

Nic není nemožné

Právě nabíjení je alfou a omegou používání elektromobilů. V našem případě za hodinu v běžné zásuvce se nabije na nějakých 40 kilometrů jízdy, v rychlonabíječce se baterie Nissanu dobije na 80 % kapacity, tedy zhruba 200 kilometrů. Nicméně i 20 minut rychlonabíjení mi dává potřebnou jistotu, a tak frčím do Prahy s vědomím, že i kdybych musel objíždět nějakou nehodu nebo jiný problém, mám potřebnou rezervu.

Nisan Leaf

Na dálnici se dokonce odvazuji a zkouším, co z auta dostanu, ale pak se zase vracím na poctivých 125 km/h a mířím k domovu. Když parkuji, tak v baterii zbývají tři procenta a dojezd je asi patnáct kilometrů, ve skutečnosti by ale půjčený vůz zvládl nějakých pětadvacet, byť finále už prý v nouzovém režimu. Jak vidíte, i s elektromobilem se dá na ty hory dojet. Nebudu vám lhát a říkat, že je to úplně stejné jako v autě se spalovacím motorem. S trochou plánování se to ale dá v pohodě zvládnout.

Zatímco v Praze a dalších velkých městech už není problém elektromobil nabít, na delších cestách o tom musíte přemýšlet. Na druhou stranu, cena za ujetý kilometr je něco málo přes padesát haléřů a ve srovnání s „normálním“ autem nebudete z běžných věcí nic postrádat. A nemusíte se bát, že byste v elektromobilu v zimě umrzli. Když pojedete chytře, ušetříte víc energie, než topení sežere.

button clanku