Evropa si dala za cíl snížit dopady na životní prostředí v oblasti klimatu a energetiky. Podívejte se, jak se jí daří cíle plnit

Přestože se výraznější dopady změn klimatu Evropě zatím vyhýbají, jejich náznaky můžeme pozorovat čím dál častěji. Evropská unie se dlouhodobě snaží o zmírnění těchto změn a už v roce 2020 přijde doba prvního zúčtování, ve kterém se ukáže, jak si EU ve svých snahách počíná a zda se jí povedlo dodržet stanovené závazky. Průběžně pokroky sleduje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).

Strategie EU 2020 pro energetiku a klima

V oblasti energetiky a klimatu si Evropská unie v roce 2010 stanovila dlouhodobé cíle rozdělené do tří časových etap. První etapa, nazvaná Strategie EU 2020, bude ukončena v roce 2020, druhá v roce 2030 a poslední v roce 2050. V poslední etapě bychom měli dosáhnout až 95% snížení emisí oproti roku 1990. Strategie 2020 má nižší dílčí cíle. Prvním z nich je snížení emisí skleníkových plynů o 20 % oproti stavu ovzduší v roce 1990. Druhým je zvýšení podílu energií z obnovitelných zdrojů na 20 % a také zvýšení energetické účinnosti o 20 %, vše s platností pro celou EU. S přibližováním se konci první etapy se blíží i doba sčítání úspěchů a hledání potencionálních problémů a nedostatků, které by mohly vést k nedodržení dalšího průběžného kroku v roce 2030. K jejich brzkému odhalení slouží studie s názvem Sledování pokroku Evropy při plnění cílů, kterých má být dosaženo v oblasti klimatu a energetiky do roku 2020.

E.ON RÁDCE: KOLIK PENĚZ A ENERGIE UŠETŘÍ TŘÍDĚNÍ ODPADU?

Analýza sledování pokroku

Evropská agentura pro životní prostředí se každý rok zaměřuje na sledování dosavadních výsledků, kterých dosáhly jednotlivé státy, ale i Evropská unie jako celek. EEA z nich vypracovává analýzu, která slouží jako účinný nástroj, díky kterému lze z připravených dat, vypracovaných 22 hodnotiteli z různých členských států, sledovat každoroční pokroky a brzy odhalit slabé stránky, případně identifikovat země, které musí plnění závazků věnovat více úsilí.

pexels.com

Výsledky letošní analýzy předpokládají úspěšné ukončení první fáze. Ale …

Podle odbornice EEA na zmírňování změny klimatu a energetiku Melanie Sporer je Evropská unie (na základě vyhodnocení dat z roku 2015 a předběžných odhadů z roku 2016) při plnění cílů pro rok 2020 na dobré cestě, proto předpokládá, že se je povede splnit. Data vypracované analýzy avšak také odhalila, že pro udržení kladné bilance i do následujících etap, bude zapotřebí zvýšit úsilí a vůli pro změnu v jednotlivých státech EU, a to zejména v oblasti energetické účinnosti.

Jednou z možných překážek by se mohla stát spotřeba energie, která díky energeticky úspornějším spotřebičům dlouhodobě klesá, za poslední roky se ale spotřeba opět o něco zvedla. Zatím se nejedná o trend, který by se měl opakovat i v následujících letech. EEA bude spotřebu energie ovšem bedlivě sledovat, aby bylo včas rozpoznáno možné ohrožení dosažení požadovaných hodnot.

Nejvýraznějším problémem jsou emise skleníkových plynů, které nepodléhají obchodu s povolenkami, a tudíž jejich koncentrace není regulována. Jedná se o emise z dopravy, stavebnictví a zemědělství, které neustále stoupají a kazí stále se snižující čísla. Kroky k snížení těchto emisí státy podniknou mezi lety 2021–2030, kdy by mělo dojít k souhrnnému snížení emisí o 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Cíle vytyčené EU pro 2020

E.ON RÁDCE: KOLIK PENĚZ A ENERGIE UŠETŘÍ TŘÍDĚNÍ ODPADU?

Plnění plánu v Česku

Česko patří do skupiny 17 členských států, u kterých se předpokládá, že se jim do roku 2020 povede dosáhnout úspěchu ve všech třech úsecích. Vedle Česka je na dobré cestě i Slovensko, Dánsko nebo Řecko, naopak zatím mírně zaostává například Německo, Rakousko nebo Francie. Za tímto českým úspěchem ovšem stojí více faktorů. Každá země má podle svého dosavadního vývoje a HDP jiné cíle, kterých musí dosáhnout. Proto má Česko často nižší než 20% cíl k dosažení a například Německo má cíle daleko vyšší.

Příkladem je povolený růst emisí ve vybraných odvětvích, které s ČR získalo i Chorvatsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko. Podle HDP a dalších ukazatelů bylo vypočítáno, že ekonomický vývoj těchto států se projeví i zvýšenou produkcí emisí, proto aby nebyla jejich ekonomika ohrožena, dostaly jmenované státy povolení na určité zvyšování emisí. Z této skupiny států si jich pět, včetně ČR, vede dobře ve všech kategoriích a z toho důvodu se zavázaly k mírnému a kontrolovatelnému nárůstu emisí v průmyslu.

O něco nižší laťku musíme do roku 2020 překonat i ve využívání obnovitelných zdrojů energií. ČR se už nyní může pochlubit tím, že dosáhla svého minimálního 13% limitu, a to již v roce 2015. Lze tedy očekávat, že v dalším úseku budou cíle ČR o něco ambicióznější.

V případě energetické účinnosti je na každém státu, jaké limity si zvolí. Česko si zvolilo, spolu s dalšími 8 státy, že jeho spotřeba energií se oproti stavu z roku 2005 zvýší. Proto lze očekávat zpomalení v tomto sektoru a možné ohrožení plnění závazků do budoucna.

Témata:

Doporučujeme

Evropa si dala za cíl snížit dopady na životní prostředí v oblasti klimatu a energetiky. Podívejte se, jak se jí daří cíle plnit
Další
Tel Aviv se stává evropským Silicon Valley. Start-upy v jeho vodách loví i česká Škoda Auto