Hradecký cyklosystém aneb jak by to mohlo vypadat v dalších českých městech

Ať už mluvíme o trolejbusech, bikesharingu či klasické chůzi, alternativní ekologické způsoby městské dopravy získávají na stále vyšší oblíbenosti. S přihlédnutím k nadužívání osobních automobilů, zácpám a mačkání v metru či tramvajích představují ekologické alternativy mnohem příjemnější cestu překračující rámec vlastního pohodlí. V posledních letech si ovšem kritickou situaci neuvědomují jen obyvatelé, ale také samotná města, která se nejrůznějšími cestami snaží tyto alternativy integrovat do běžného provozu a přispět tak alespoň tímto krokem k udržení či dokonce zlepšení globálních životních podmínek.

hradec
Cyklistická kola na Terminálu hromadné dopravy Hradce Králové.

Hradec Králové je nejen urbanisticky skvěle koncipovaným městem s nádhernou architekturou – svým alternativním přístupem ukazuje, jak snadné a efektivní je začlenění cyklistiky do městské dopravní strategii, aby měla stejnou pozici jako osobní a městská hromadná doprava. Ačkoli zdejší síť cyklotras aktivně funguje již mnoho let, město se neustále snaží o její aktualizace, zkvalitnění informačních služeb a přizpůsobení současným potřebám místních obyvatel. O vývoji cyklotras v posledním desetiletí, přístupu a ohleduplnosti řidičů či vyhlídkách do budoucna jsme si pohovořili s koordinátorem cyklodopravy magistrátu města Hradec Králové inženýrem Karlem Šimonkem.

Cyklistický systém jako funkční a právoplatná alternativa městské dopravy vznikl v Hradci Králové již v 60. a 70. letech. Jakým aspektům vzniku a rozvoje této nadčasové infrastruktury přikládáte největší podíl?
Zcela jistě jde o rovinatý terén města a jeho okolí, dobré klimatické podmínky v Polabí a tím i přirozený vývoj, že jízdní kolo je zcela normální součástí života a potřebou člověka, resp. dobrým pomocníkem, jak se dostat rychle a pohodlně v městském měřítku z místa na místo.  Z toho pak logicky vzešel i tlak na všechny procesy ovlivňující vlastní rozvoj města; od plánování, projektování atd., až po samotná rozhodnutí a zrealizování těchto představ. Bohužel s rostoucím vnímáním důležitosti využívání osobního automobilu tzv. „téměř na každou cestu“ se některé tyto procesy někde zastavily, příp. upozadily a dnes se obtížně vracejí zpět.    

Mohl byste v číslech porovnat nárůst či pokles cyklistů (v každodenní městské dopravě) za posledních 20 let?
Přesná čísla a srovnání neuvedu (zde je důležitý způsob sběru dat), ale oproti nedávné minulosti je zaznamenáván spíše pokles. Logicky to jde na vrub zejména rozvoji osobní automobilové dopravy, čemuž se nezřídka podřizuje i vlastní rozvoj města a regionu.  

Bicykly v Hradci Králové
 

Za tři roky svého studia hradecké univerzity jsem si zdejší cyklosystém mohla vyzkoušet na vlastní kůži a tolerance řidičů mne nepřestávala překvapovat. Odkud si myslíte, že se tato benevolence bere?
Téměř každý řidič motorového vozidla v Hradci jezdí nebo někdy jel na kole. Jde o místní znalost míst a situací, kde je vzájemná tolerance vidět a to je dobře. O to víc to pak překvapí řidiče z jiného města, kde jsou tzv. „každodenní“ cyklisté téměř neznámým pojmem či výjimkou.

„Slýcháme, že pokud by byl ve městě dokonalý a propojený systém cyklostezek, na kole by jezdilo ještě více lidí."
Karel Šimonek, koordinátor cyklodopravy magistrátu města Hradec Králové

Užíváte vy sám jízdního kola místo auta či městské hromadné dopravy?
Kolo využívám každý den pro téměř všechny cesty. 

Myslíte, že se zde kradou kola stejně jako v ostatních městech?
Statistiky neznám, ale co do počtu zřejmě ano, poměrově bych si ale pak troufal tvrdit, že to může být podobné jako jinde. Záleží samozřejmě na větší koncentraci kol, což může nenechavce lákat a také láká (velká parkoviště kol, sklepy, plošně odložená kola atd.).  

Parkovací cyklo věž

Fungují zde nějaké speciální městské hlídané garáže či místa, kde lze kolo bezpečně nechat na delší dobu?
V současné době v Hradci fungují dvě automatické parkovací věže pro jízdní kola, každá s kapacitou přes 100 jízdních kol. Jde o zcela bezpečné zařízení, kdy po několika letech fungování této služby u vlakového nádraží neznám případ odcizení. Naopak vím, že zde byla objevena kola, která byla ukradena jinde.    

Stejně jako v dalších městech se i v Hradci Králové letos konala sympatická soutěž Do práce na kole, jejíž cílem je hravou formou přivést účastníky k užití ekologicky šetrných dopravních prostředků. Je o tento projekt velký zájem?
Do práce na kole bude letos v Hradci počtvrté. Zájem o tuto akci každý rok stoupá, i když ten nárůst by mohl být větší. Možná je to tím, že určitou a nemalou část Hradečáků není potřeba k jízdě na kole nějak motivovat. O to víc je pak dobré oslovit ty ostatní, kteří například tak přesně netuší, jaké velké výhody má cestování po městě na kole. Uvidíme letos.

Myslíte si, že každodenní cyklodoprava znatelně eliminuje hustotu automobilového provozu? Můžete jej porovnat s ostatními českými městy?
Určitě je mezi tím vztah a myslím, že nemalý. Při volbě, jak se někam dostat, každý většinou uvažuje racionálně a hodně rozhodující je čas, přirozenost a bezpečnost (a také počasí). Důležité je také to, jaké jsou pro každý druh dopravního prostředku ve městě podmínky. Slýcháme, že pokud by byl ve městě dokonalý a propojený systém cyklostezek, na kole by jezdilo ještě více lidí. Ale město má své územní limity, kdy s jistotou dojde na priority. Najít pro všechny správné řešení pak bývá někdy to nejtěžší.

Cyklista v Hradci Králové

Fungují kolem Hradce i víkendové cyklotrasy? Můžete nám dát tipy na nejlepší výlety po okolí?
Zajímavých a pěkných cyklotras téměř všech kategorií je zde samozřejmě hodně. Je to dáno tím, že Hradec Králové je v zásadě na svém jihovýchodním cípu propojen s rozsáhlým komplexem městských lesů a dále pak také řekou Labe a Orlicí. Tipů by zde tedy bylo mnoho, co bych ale doporučil určitě nevynechat, jsou právě městské lesy táhnoucí se dále podél Orlice, Labskou stezku na Kuks podél Labe a pak území kolem Chlumu u Hradce Králové s památníky na bitvu z roku 1866.

Jistě jste zaznamenal projekt Rekola, který za minimální poplatek nabízí bikesharing ve větších městech, dokonce i zde v Hradci Králové. Nepřemýšleli jste jako město o vytvoření podobného lokálního projektu?
Rekola zde nějaký čas fungovala, ale bohužel se zatím tak úplně nerozjela. Možná je to dáno tím, že zde každý nějaké své „městské“ kolo má. I z organizačních důvodů tak v současné době v Hradci tento projekt neběží, nicméně si myslím, že nějaká forma bikesharingu zde své místo má. 

Můžete mi prozradit, jaké změny či vylepšení ohledně cyklistické městské dopravy plánujete do dalších let?
Rádi bychom postupně napojili všechny příměstské části, příp. okolní blízké obce. Konkrétně se jedná o část Labské stezky do Vysoké nad Labem, stezku do Piletic a Ruseku, Stěžer, k letišti atd. Určitě je nutné zlepšit podmínky pro odstavování a parkování kol, doplnit a vytvořit páteřní koridory přes město, ale také zkvalitnit již existující infrastrukturu pro cyklisty.

Témata:

Doporučujeme

Jak dosáhnout největších úspor za energie?

E.ON Rádce vám rád poradí, jak na to.