Hyperloop, budoucnost meziměstské dopravy


Sdílejte:

Představte si, že místo letadla nebo vlaku by v budoucnosti mohlo být možné cestovat mezi městy dalším typem hromadné dopravy: kapslí pohybujících se na vzduchovém polštáři. 

Zdánlivě nesplnitelný sen technologického vizionáře Elona Muska se pomalu stává realitou. V roce 2013 začal Elon Musk, zakladatel společností Tesla Motors a SpaceX, mluvit o svém dalším "nápadu". 

Jako každý správný vizionář nejprve trousil o novém projektu jen obecné střípky, aby ho pak mohl v srpnu téhož roku odhalit světu se vší parádou.

Projekt "Hyperloop" (neboli Hypersmyčka) je vskutku revolučním způsobem dopravy lidí a nákladu na střední vzdálenosti. Princip jeho fungování připomíná kombinaci magnetické pušky a oblíbené hry vzdušný hokej, která našla cestu do mnoha barů a zábavních podniků.

Jednoduchý koncept

Hypersmyčka má dva základní prvky. Tím prvním je tubusová dráha (stojící např. na pylonech), tím druhým pak kapsle, které se v tomto tubusu pohybují. A to téměř rychlostí zvuku! Právě v možnosti dosahovat extrémních rychlostí tkví jedna z výhod Hypersmyčky.

Dosáhnout rychlosti zvuku s pomocí kol a v prostředí běžného tlaku vzduchu by bylo jen velmi obtížné. A navíc i extrémně energeticky náročné. Hypersmyčka oba tyto problémy elegantně řeší.

Hyperloop_ext

V tubusech Hypersmyčky je totiž téměř vzduchoprázdno - ne úplně, protože dosáhnout 100% vakua je technicky značně komplikované. Tlak je ale snížen na hodnotu kolem 1 milibaru (100 Pascalů). Pro srovnání, "venku" se tlak běžně pohybuje kolem 101 325 Pa.

Díky extrémně nízkému tlaku se kapsle pohybuje s minimálním třením o okolní vzduch. Na čem ale "jezdí"? Tady přichází ke slovu zmíněný vzdušný hokej. Kapsle se totiž pohybuje na tenoučkém, asi 0,5 až 1,3 mm silném, vzduchovém polštáři.

Tím se eliminuje tření, které běžně vytvářejí kola. Zároveň není třeba řešit další mechanické problémy s tak rychle se točícími koly. Navíc je tato metoda i mnohonásobně energeticky výhodnější než známý maglev (magnetická levitace), kdy se dopravní prostředek, jako např. vlak, pohybuje na magnetickém polštáři.

Letět rychlostí zvuku

Kapsli postrkují v tubusech pravidelně rozmístěné lineární indukční motory. To je speciální typ elektromotoru, který je ovšem lépe uzpůsoben pro pohyb v přímé linii. Indukční motor tedy nemá podobu válce jako běžný elektromotor, ale spíš delší plochy.

Indukční motory pravidelně rozmístěné v tubusech Hypersmyčky sunou kapsli neustále kupředu. Ta pak "plachtí" na tenkém vzduchovém polštáři pod ní a za téměř nulového odporu okolního vzduchu. Díky tomu je možné dosáhnout rychlostí kolem 1220 km/h. To je téměř rychlost zvuku.

V jednom tubusu se může pohybovat více kapslí. Kapsle mohou být navíc uzpůsobeny pro převoz několika málo desítek pasažérů, případně několika jednotek vozidel nebo i nákladu. Podobně jako u vlaků je třeba, aby vedle sebe byly vybudovány dva tubusy, každý pro jeden směr.

Elon Musk navíc ve svém návrhu počítá s tím, že celá Hypersmyčka by si mohla sama vyrábět veškerou potřebnou energii. A to díky umístění solárních panelů po celé délce tubusů. Ty by pak podle Muskových představ vyráběly dostatek čisté energie pro přepravu lidí i nákladu.

Čistý způsob dopravy

Na tomto místě se sluší zmínit, že Elon Musk je velkým propagátorem obnovitelných zdrojů energie, a zejména té solární. Kromě svých dalších funkcí je totiž také spoluzakladatelem úspěšné americké společnosti SolarCity, společně se svými bratranci Peterem a Lyndonem Riveovými.

SolarCity se v USA úspěsně daří prodávat instalace solárních elektráren na klíč, včetně ostrovních systémů. Muskova společnost Tesla Motors, známá výrobou elektromobilů, zase nedávno představila domácí baterie Tesla Powerwall.

Muskovy společnosti tak dohromady pomalu vytváří unikátní ekosystém produktů pro výrobu, ukládání a spotřebu čisté energie ze slunce. A Hypersmyčka do tohoto systému nepřímo také zapadá.

Musk svůj záměr obecně popsal v 57stránkovém dokumentu, který dal veřejně a zdarma k dispozici celému světu. Kdokoliv tak může informace využít ke svému prospěchu i prospěchu jiných. 

Takovou příležitost si pochopitelně další podnikavci a vizionáři, především v USA, nenechali ujít. Vzniklo tak hned několik společností, které si kladou za cíl Hypersmyčku skutečně zrealizovat.

První prototypy

Mezi dvě neznámější patří Hyperloop Transportation Technologies (HTT) a podobně pojmenovaná Hyperloop Technologies. Obě aktuálně ohlásily, že už během tohoto nebo příštího roku by se chtěly pustit do stavby testovacího několikakilometrového okruhu Hypersmyčky.

První rychlodráha budoucnosti by díky tomu měla vyrůst mezi obřími aglomeracemi Los Angeles a San Franciskem. Vzdálenost obou měst je asi 600 km, což je ideální vzdálenost pro Hypersmyčku. 

Letadlo je pro takovou vzdálenost zbytečně rychlé, zatímco autem trvá cesta pět až šest hodin. Díky Hypersmyčce by se cesta mohla zkrátit na přibližně půl hodiny.

Projekt má nicméně i své kritiky. Ti tvrdí, že Muskův náčrt je technicky jen obtížně proveditelný, případně že náklady na vybudování takového projektu budou enormní. 

Pro srovnání, náklady na nově plánovaný rychlovlak spojující L.A. a San Francisco mají dosáhnout téměř $70 mld. (přes 1750 mld. korun). Elon Musk tvrdí, že náklady na vybudování Hypersmyčky mezi oběma městy budou až 10x nižší. A to stojí za to vyzkoušet.

Témata:
Sdílejte:

Doporučujeme

Vyhrajte dárky v hodnotě až 7 000 korun ve Vánoční elektrojízdě

V 18 městech na jihu Čech a Moravy můžete vyhrát hodnotné ceny nebo luxusní elektromobil na týden i s řidičem.