Inovativní raketa Electron má za sebou první úspěšnou misi

Mohlo by se zdát, že firma SpaceX díky nekončícím úspěchům svých raket Falcon 9 dominuje současnému vývoji raketového průmyslu. Nová řešení ale nepřichází pouze z dílny v kalifornském Hawthorne. Trend soukromých společností zápolících o vesmírné zakázky pomocí technologických průlomů nabízí i alternativní přístupy, které se odráží ve způsobu konstrukce i provozu raket. Možná ten nejodvážnější se ale nezrodil čistě na americké půdě, nýbrž se do něj otiskly vize několika novozélandských nadšenců.

Před dvěma měsíci se od kosmodromu Mahia odlepila raketa Electron, která po osmi a půl minutách letu na oběžnou dráhu úspěšně vypustila tři malé satelity.

Vyhlídky společnosti Rocketlab jsou s první úspěšnou zásilkou na oběžné dráze víc něž optimistické – otestovaná raketa se osvědčila pro komerční využití.

Nejednalo by se o nic až tak zajímavého, kdyby raketa kopírovala návrhy svých předchůdců. Po technické stránce se ale konstruktérům podařilo využít nových postupů a nápadů. Za revoluční se dá považovat historicky první použití elektrických čerpadel paliva místo turbodmychadel, což má výrazný vliv na váhu motorové sestavy. Trup rakety také shodil přebytečnou zátěž díky rozsáhlému využití kompozitních materiálů, úsporu nákladů na start zase zapříčinil 3D tisk komponent motorů, jejichž výroba trvá pouhých 24 hodin. Dílčí vylepšení v různých oblastech konstrukce znamenají pro nový nosič řadu žádaných předností, díky kterým by mohl zaplnit díru na trhu orbitální dopravy.

I přesto, že raketa není znovupoužitelná jako Falcon 9 společnosti Space X a oproti téměř sedmdesátimetrovému majestátu s padesátkou úspěšných startů měří pouhých devět metrů, není její uvedení do provozu zanedbatelné. Rekordů v hmotnosti vyneseného nákladu sice nikdy nedosáhne, o zákazníky by ale přesto neměla být nouze. I přes stonásobně nižší nosnost se Electron stane žádaným dopravcem menších satelitů, které si cenovku a možnosti konvenčních letů nedokázaly obhájit.

Vizualizace rakety electron
Vizualizace jednotlivých stupňů rakety Electron

Levnější alternativa z dílny Rocketlabu tak dokáže na nízkou oběžnou dráhu vynést necelých 230 kilogramů nákladu za „lidovou“ cenu pod hranicí šesti milionů dolarů. Zacílení na menší náklady by podle odhadů společnosti mělo zaplnit kalendář startů natolik, že by jich každoročně měla uskutečnit zhruba padesát. Od dob, kdy budou Electrony opouštět novozélandskou pevninu s takřka týdenní pravidelností, nás ale ještě dělí další testovací lety, které by na první úspěšnou misi měly navázat ještě v průběhu března.

Electron otevírá nový segment nosičů, který by se měl těšit vzrůstající popularitě. Místo konkurenčního boje se SpaceX nebo Blue Origin se novozélandští konstruktéři zaměřili na inovaci ve zmenšeném měřítku, která by jednou mohla promluvit i do konceptů řádově větších raket. I přes první úspěch ale nemůže Rocketlab usnout na vavřínech. V následujících letech by do stejné kategorie raket měla přibýt australsko-singapurská raketa Eris, španělská raketa Arion 2 a další adepti o krajíc nového trhu ze všech koutů zeměkoule.

Raketa electron

Raketa electron

Témata:

Doporučujeme

Další
Písek získává náskok díky spolupráci se zahraničím