Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Jak (alespoň trochu) nebýt plýtvákem

Příroda neznala odpad, dokud ho člověk nevymyslel. Ještě naše prababičky byly zvyklé vše spotřebovat. Slupky končily na kompostu, aby byla příští rok lepší úroda. Všechna husí pírka dohromady utvořila pohodlný polštář. A pokud výjimečně zbylo nějaké jídlo, dostala ho prasata.


Dnešní doba funguje úplně opačně a my plýtváme téměř vším, co nám projde pod rukama. Jedním z příkladů plýtvání může být třeba takový plast (polymer), vynález minulého století. Má výjimečné vlastnosti – je velmi pevný a silný.

Plýtváci

Vyrábí se z ropy či zemního plynu a byl by to jistě šikovný a praktický vynález, kdyby se ho člověk nenaučil ve velké míře využívat jako jednorázovou pomůcku a nepřidával ho v podstatě do každého výrobku. Je součástí vybavení naší domácnosti, vyrábíme z něj oblečení a obalujeme jím potraviny. A tak se plasty na Zemi hromadí. V zemi, ve vodě i v tělech živočichů včetně člověka.

Odvrácená strana vyhozených potravin

Jako lidi neplýtváme jen plastem a energií, kterou musíme vynaložit na jeho výrobu. Naprostými přeborníky v plýtvání jsme se stali v jídle. Je to vlastně paradox, protože potrava by měla být hned po čisté vodě to nejcennější, co máme. Přesto však lidstvo každý rok vyplýtvá 1,3 miliardy tun potravin.


PŘEČTĚTE SI, JAK BEZBOLESTNĚ PŘESTAT PLÝTVAT POTRAVINAMI!


„Tržní cena potravin, které se na světě za rok vyhodí, odpovídá HDP Švýcarska. Do této ceny nejsou ovšem započítány ztráty na půdě, vodě a biodiverzitě. Také se sem nezahrnuje negativní vliv na změnu klimatu,“ dočteme se na stránkách šikovné iniciativy Zachraň jídlo. Nejčastěji vyhazujeme pečivo, zeleninu a ovoce. Méně vyhazujeme maso a mléčné výrobky. Ty se ale zase mnohem náročnějši produkují.

Čím dál víc se dnes dostává do veřejné debaty ochrana klimatu, diskutuje se o létání letadlem, způsob výroby elektrické energie i osobní automobilová doprava. Málokdy se však mluví o plýtvání potravinami jako jednom z velkých faktorů, který přispívá ke globální změně klimatu. A to dokonce víc, než automobilová doprava.

Plýtváci

Odborníci poukazují na to, že dnes jídlo vlastně vyrábíme z ropy a půda se stala spíš takovým „držákem na rostliny“. Když jídlo nesníme, ale vyhodíme na skládku, při jeho rozkladu se navíc do ovzduší uvolňuje metan – jeden ze skleníkových plynů, který přispívá ke změně klimatu.

Velká část populace v západním světě trpí podvýživou. Potraviny se totiž z velké části skládají z průmyslově vyráběných „ingrediencí“, které mají s výživově hodnotnými základními složkami jídla pramálo společného. I přesto, že velkou část svého jídla z jeho nadbytku vyhodíme, chybí nám spousta živin.

Často se říká, že velké množství potravin vyhodí supermarkety a restaurace. Podle iniciativy Zachraň jídlo je však pravda jinde: „V Evropské unii se přes 40 % ze všeho vyhozeného jídla znehodnotí na úrovni domácností.”

Co se možná nesní, to se určitě prodá. Online

Plýtváci

Moderní technologie by ale s plýtváním mohly alespoň částečně zacvičit. Neustálé připojení k internetu vyloženě vybízí k tomu, aby se věci spotřebovávaly zkrátka hned. Prostě vezmete telefon a mrknete, co je k mání.

Chytrá aplikace Nesnězeno vám pomůže neplýtvat jídlem a zároveň ušetřit peníze. O co jde? Do aplikace se mohou přihlásit restaurace, které cítí svůj díl odpovědnosti. Každé restauraci se totiž stane, že neprodá všechna hotová jídla a druhý den je už nemůže nabízet.

Nápad založit Nesnězeno vznikl loni v létě, kdy jsem se potkal se spoluzakladatelkou Michaelou u dobročinného projektu se sociálním přesahem Dobro Káva. Při něm se za kávu platí dobrým skutkem. S Míšou jsme byli součástí týmu a s lidmi, kteří ke stánku přišli, jsme vymýšleli, jaký nadstandardní dobrý skutek mohou udělat. Po nějaké době Míša odjela do Francie, kde jí inspiroval zahraniční projekt podobný našemu Nesnězeno. Šikovný nástroj na řešení problému plýtvání jídlem v restauracích jsme aplikovali na český trh. Všemu napomohlo příjemné a inspirativní prostředí Dobro Kávy, kde jsme myšlenku postupně rozvíjeli a přetavili v reálně fungující projekt,” líčí prvopočátky projektu spoluzakladatel Jakub Hanni.

Plýtváci

Restaurace v aplikaci Nesnězeno poskytují jídla se slevou přinejmenším 30 %. Uživatel aplikace podle mapy nebo oblíbených podniků zjistí, jaké pokrmy jsou k dispozici. Libovolné jídlo objedná, vyzvedne a zaplatí do sjednané hodiny. Takový systém prospívá restauraci i jedlíkům.

Doposud se podařilo skrz Nesnězeno zachránit 9 630 porcí jídla. Pokud budeme počítat, že jedna porce má cca 100 g, tak je to cca 1 tuna zachráněného jídla, které by jinak skončilo v koši,” svěřuje se spoluzakladatel s úspěchem. Prozatím se do aplikace přihlásila celá řada restaurací v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci a pár jich najdete také v Českých Budějovicích.

Když něco přebývá, vyměňte to!

„Neplýtvací“ cestou by se mohl stát mnohdy zatracovaný a podle některých přežitý barterový obchod. A nebo nové měny fungující na dobrovolném principu a vzájemné důvěře. I u nás už existují komunity, které si vytvořily vlastní měnu, konrétně jedna alternativní funguje v Praze. Její jméno se inspirovalo anglickou zkratkou Local Exchange Trading System, tedy v překladu lokální výměnný systém. Jmenuje se PraLETs a platí se v ní tzv., pražci.

Alternativní měny se skvěle hodí na lokální výměnu zboží nebo služeb, které se na trhu jinak těžce hledají nebo finančně ohodnocují. To potvrzuje i Marcela Týfová, která využívá alternativní měnu už řadu let a stala se průvodkyní pro nové členy: “Naučila jsem se vyrábět tempeh a získala plno dalších věcí a služeb, které bych nikde jinde nepořídila,” sdílí svou zkušenost a doplňuje: „PraLETs je pro mě důležitý v několika rovinách. Ráda objevuji své skryté možnosti a způsoby, jak zúročit své kvality mimo peněžní systém, který by je nedokázal ohodnotit. Věcem, které nepotřebuji, nacházím nové majitele. Také se setkávám s lidmi podobného smýšlení, s nimiž mě často spojí i přátelství. Systém mi pomáhá v pocitu částečné soběstačnosti.“

Plýtváci

Lidé často poptávají a nabízí domácí chléb, marmelády a zavařeniny, hlídání dětí, přebytky ze zahrádek, venčení psů, lekce jógy, odborné poradenství v různých oborech, kurzy výroby předmětů a také právě přebytečné věci, se kterými nechtějí plýtvat. Anna Černá, jedna z hlavních průvodkyň a aktivních členek o PraLETsu říká: „Nacházím zde způsob sousedské výpomoci a směny přebytků různého charakteru na lokální úrovni, které by jinak nenalezly uplatnění. Je pro mě stejně důležité, co směňuji, jako koho tím na přímo podporuji. Vnímám to jako hravou, přesto pro mě velmi důležitou alternativu k tržní ekonomice, která je založená na důvěře a vztazích členů celé skupiny.“

Když se podíváme do systému, který se uživateli po registraci otevře, zjistíme, jaké proběhly poslední transakce: 300 pražců za pletí záhonu, 90 pražců za zkrácení kalhot, 60 pražců za sazenice rajčat, 440 pražců za ručně loupané vlašské ořechy, 40 pražců za pomoc s výrobou sandálů. Umíte vyrobit skvělé marmelády z ovoce na zahradě a rádi byste je vyměnili za dobře zavařené okurky? Je pro vás hračka ušít povlečení, s korekturou textu si však nevíte rady? Zkuste nabídnout co umíte a poptat, s čím byste naopak rádi potřebovali pomoct.

button clanku