Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Kabelka za 17 000 litrů. Vody

Jak se do jednoho hrnku kávy vejde 140 litrů vody a do kabelky ještě více než 100krát tolik? Díky takzvané virtuální vodě, která se skrývá za vším, co každý den děláme: za potravinami, které jíme, za elektronikou, bez které si to neumíme představit i za oblečením, které nosíme. Kolik jí vlastně potřebujeme a proč je to trochu průšvih?


Cyklus vody na Zemi

Pouhá 2,5 % vody na celé planetě jsou sladká. Ze sladké vody je většina, 69 %, uložena v ledovcích. Další sladká voda (0,6 %) je uložena v permafrostu, věčně zmrzlé půdě. Okolo 30 % veškeré sladké vody představuje podzemní vodu a jen necelé půl procento sladké vody (0,4 %) se nachází v povrchové vodě a ve vodě v atmosféře. Právě tu společně s malou částí vody podzemní máme k dispozici.

Voda se na Zemi neustále pohybuje. Ať prostřednictvím stálých oceánských proudů, nebo díky globálnímu hydrologickému cyklu. Voda (hlavně v oceánech) se díky slunci vypaří do atmosféry. V atmosféře se zformuje do mraků, ze kterých následně naprší na zem, nebo zpátky na oceán. Podobný je i malý hydrologický cyklus, který se celý odehrává na pevnině. Pevninský vodní cyklus se z velké části týká rostlin, které vodu zadržují a následně odpařují do atmosféry, kde se shlukuje a vytváří oblačnost, ze které následně prší - zase na pevninu.

Virtuální voda

Z povahy tohoto vodního cyklu vyčteme, že je potřeba, aby byl na pevnině dostatek rostlin, stromů i keřů, které vodu zadržují. Vlivem silného odlesňování a zastavování krajiny obytnými oblastmi a silnicemi ubylo vegetace, která by vodu uměla zadržet. Díky tomu mohou pozorné oči v krajině vidět, že ubylo ranní rosy nebo vody ve studni. Dost se změnilo i rozložení srážek. Nehledě na to, že se díky tomu otepluje atmosféra.

Proč vůbec počítáme virtuální vodu?

Od vody na Zemi se vraťme zpátky k vodě, která se skrývá za každým jídlem. Průměrné roční srážky vody jsou na každém kontinentu jiné. Někde je vody k dispozici víc, jinde méně a od toho se také odvíjí pěstování potravin a výroba věcí. Zatímco jedna plodina je na vodu náročná, druhá nemusí být. Díky podnebí je zkrátka snazší pěstovat citróny ve Středozemí nebo na Blízkém východě, než u nás v Česku. A voda s tím také souvisí.

Virtuální voda

Evropané velkou část všeho, co každý den potřebují, dováží z celého světa. A ruku na srdce, není to zrovna ztělesnění skromnosti. Proto začali odborníci na vodu před lety pomalu říkat, že vodu vlastně dovážíme. Naše avokáda, ranní čaj i bavlněná halenka mají původ na druhé straně světa a byla k tomu potřeba spousta vody. Své o tom ví průkopník virtuální vody profesor Arjen Y. Hoekstra z Nizozemí, který v článku Vodní stopa jídla (v originálu The water footprint of food) říká: „Celkové množství vody vynaložené na produkci všech komodit pro všechny evropské obyvatele je významně přesunuto do jiných částí světa.“ A je to právě koncept virtuální vody, co nám má pomoci lépe si uvědomit, jak náročný je na vodu zrovna náš evropský způsob života.

Vodní stín

Voda se na Zemi neustále točí dokola. Mezitím se samozřejmě díky přírodním procesům čistí. Jistě však záleží na tom, jak šetrně s ní nakládáme a jak moc ji znečišťujeme.  Pokud vnímáme vodu jako cennou komoditu, se kterou chceme šetřit, doma to bohužel nestačí. Jedna spotřeba vody vidět je hned, druhá se pěkně skrývá.

Spotřeba vody, kterou denně vidíme, je v našich domácnostech. S tou se často snažíme uskromnit - využíváme úsporných baterií či sprchových hlavic, duálního splachování na toaletě, vypínáme vodu při čištění zubů. Spotřeba vody v domácnosti však představuje pouhých 11 % celkově spotřebované vody. Dalších 19 % „vypije“ průmysl včetně energetického, který má na vodu vysoké nároky (to platí zejména tepelné a jaderné elektrárny).

Virtuální voda

Zbylých 70 % vody, kterou jako lidstvo potřebujeme, využíváme v zemědělství. Tím se zpátky dostáváme k pěstování plodin v odlehlých zemích světa a jejich dovoz do Evropy.

Některé statistiky říkají, že „sníme“ okolo 5000 litrů denně, jiné zase 3500 litrů denně na jednoho člověka. Záleží na životním stylu a místě, kde žijeme. I kdybychom se však drželi optimističtější, nižší statistiky… Představte si bazén s průměrnou hloubkou 2,5 m, bude mít takový bazén 7 m na šířku a 7 m na délku. Taková spousta vody se skrývá za produkcí našeho jídla.

Tak třeba hovězí maso, máte ho rádi? Jedna kráva potřebuje v průměru 8 500 kg žrádla, aby dospěla. Takové množství žřádla vyroste pouze, když má k dispozici 3 miliony a k tomu ještě 60 000 litrů vody. Za celé tři roky, co kráva dospívá, sama vypije 24 000 litrů vody. Další litry jsou potřeba pro to, aby fungoval statek a doprava spojená s dovozem masa. Z tohoto pohledu je tedy potřeba celých 3,1 milionu litrů vody na 200 Kg masa bez kostí.


Virtuální voda - box

 

Vaší celkovou vodní stopu si můžete spočítat díky kalkulátoru.

Cesta k šetrné spotřebě vody

V Evropě si užíváme doslova vodního luxusu, na Zemi stále žijí lidé, kteří nemají denně dostatek vody ani pro základní potřebu spojenou s denním pitným režimem. Proto je třeba myslet i na potraviny a jiné produkty, za kterými se litry vody skrývají. Protože je s velkou pravděpodobností vyvážíme ze zemí, kde jí jiní lidé potřebují.

Možná si říkáte: tak proč si vodu nenechají pro sebe místo toho, aby jí vyváželi v podobě produktů? Samozřejmě je za tím spousta dalších háčků a jedním z nich jsou poválečné půjčky. Svět se stále dělí na rozvojové a rozvinuté země, bohatý sever a chudý jih. Spousta zemí v chudé části světa je zatížena půjčkami spojenými s rozvojovými programy například pro výstavbu infrastruktury, které dodnes splácí. Kvůli tomu jsou ostatním státům zavázány a místo toho, aby žili a pracovali sami na sebe, pracují na cizí banány, avokáda a kávu.

 

 


 

 

Co můžete udělat pro změnu?

  • Soustřeďte se na potraviny, které ke svému růstu potřebují vody méně.
    Omezte spotřebu masa, zkuste si bez něj třeba jeden den v týdnu. Vybírejte z lokální produkce a ideálně ze zvířat, která se pásla na trávě - třeba ovce.
     
  • Zvolte obnovitelné zdroje energie.
    Solární a větrné elektrárny spotřebují na výrobu energie nesrovnatelně méně vody, než elektrárny tepelné a jaderné.
     
  • Ze všeho nejvíce však neplýtvejte potravinami.
    Průměrně vyhodíme celou třetinu toho, co nakoupíme. Když plýtváme jídlem, neplýtváme jen penězi, ale i cennými zdroji, mezi které patří právě i voda
button clanku