Kam uložit energii? Do balonu pod vodní hladinou


Sdílejte:

Vyrábět ve velkém čistou energii s pomocí slunce nebo větru už dnes není žádný problém. Ten se zatím skrývá jinde: kam tuhle energii ukládat? Kanaďané přicházejí s překvapivým řešením.

Solární panely jsou bezpochyby úžasným zdrojem obnovitelné energie. Pokud tedy není zrovna noc. A větrné elektrárny také téměř nemají chybu, ale jen dokud fouká vítr. 

Dvě zásadní otázky – jak vyrobenou energii efektivně uložit a jak vykrýt nepříznivé období s nižším nebo nulovým výkonem – zůstávají i nadále prubířskými kameny obnovitelných zdrojů energie. V Kanadě ale možná znají odpověď.

Skupina inženýrů z Toronta sdružená kolem malé společnosti Hydrostor testuje prototyp zařízení, které je schopno energii vyrobenou obnovitelnými (ale i jinými) zdroji energie uložit, a na základě jednoduchých fyzikálních principů ji „vrátit zpět“, až to bude zapotřebí. 

V současnosti se celý projekt Hydrostor soustředí na pokusné vrty pod dno Ontarijského jezera. Potenciál nové technologie by ale mohl mít hluboký dopad prakticky na všechny energetické instalace.

Principem inovativního designu je série vysoce odolných balónů ukotvených pod hladinou. Tyto balony jsou napojeny na pumpu, odkud vede potrubí až na pevninu, k dalším zařízením systému. 

I když to na první pohled vypadá poněkud komplikovaně a nákladně, je celý proces, rozložený do několika kroků, velmi jednoduchý. Takže co s v daný moment nadbytečnou elektřinou? 

Prožeňte ji velkokapacitním kompresorem, díky kterému získáte dostatečně stlačený vzduch. Proces komprese pochopitelně produkuje i odpadní teplo, které je možné jímat a uchovat. Tím se v dalších krocích zlepšuje efektivita celého procesu. 

Vzduch je zapotřebí stlačit na míru odpovídající tlaku v akumulátorech, ukotvených spolu s balony na mořském dně. Vzduch vytlačuje vodu z akumulátorů a „zadržuje“ tak vlastně nadbytečnou elektřinu.

Když ale poklesne výkon větrných nebo solárních elektráren na povrchu, je zapotřebí celý proces obrátit. Tlak vody na balóny „vymáčkne“ vzduch pod tlakem zpět na povrch, do pozemní stanice. 

Vzduch roztočí turbínu (je přitom obohacen o odpadní teplo) a je schopen znovu generovat elektrický proud. Efektivita celého procesu se pohybuje mezi 60-80 %. 

I když je současná instalace v Torontu schopna pracovat s výkonem 1 MW, potenciál se blíží stovkám megawattů. Přitom cena 10 MW uložené a vrácené energie nepřesahuje 250 dolarů. 

Klíčový je v projektu Hydrostor právě tlak vody, který činí celý proces výrazně efektivnější, než by byl jeho suchozemský model. Lidé z Hydrostor předpokládají, že na celý systém bude možné nabídnout desetiletou záruku provozuschopnosti.

Témata:
Sdílejte:

Doporučujeme

To nejlepší, co jsme podle čtenářů v roce 2016 napsali

Podívejte se na nejlépe hodnocené a nejčtenější články z minulého roku.