NASA vyvíjí systém, který dokáže předpovídat příchod a chování povodňových vln

Ačkoli technologický pokrok běží čím dál rychleji a leckdo by si mohl říci, že lidstvo bude brzy opravdu vládnout větru a dešti, opak je pravdou. Ačkoli moderní meteorologové disponují mnoha technologiemi, je pro nás počasí stále nevyzpytatelné. To by se ale mohlo brzy, alespoň částečně, změnit. Americká Národní agentura pro letectví a kosmonautiku, známá pod zkratkou NASA, totiž vyvíjí systém, který by nás mohl včasně varovat před takzvanými bleskovými záplavami.

Ty patří spolu s hurikány a zemětřesením mezi nejčastější přírodní katastrofy na světě. Povodně rovněž stojí na třetím místě v žebříčku množství obětí a způsobených finančních škod. Jejich počet navíc stále roste. Podle nedávných informací britského deníku The Guardian se za posledních 35 let počet povodní v Evropě více než zdvojnásobil. Zatímco v roce 1980 Evropa zaznamenala 12 záplav, v roce 2016 jich bylo 30. V celosvětovém měřítku je tento trend ještě výraznější. V roce 1980 jsme na celém světě registrovaly „pouze“ 58 případů povodní. V roce 2016 ale svět potkalo hned 384 záplav.

Odborníci napříč světem se shodují na tom, že stoupající množství záplav souvisí se zvyšujícím se množstvím skleníkových plynů v atmosféře. Ty umocňují známý skleníkový efekt, čímž dochází ke zvyšování teploty v atmosféře. Vysoká teplota s sebou ovšem přináší extrémní výkyvy počasí. Proto se každý rok setkáváme s větším množstvím hurikánů, bouřek, dlouhodobého sucha, přívalových dešťů a s nimi spojenými povodněmi.

Vizualizace, zobrazující rychlost šíření povodňových vln  světě.
Vizualizace, zobrazující rychlost šíření povodňových vln světě. Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Jejich největší nebezpečí tkví především v rychlosti, se kterou přívalové deště udeří. Proti tomuto nebezpečí se rozhodla bojovat americká NASA, která vyvíjí nový systém pro odhalování rizika náhlých povodní.

Současné systémy pro detekci povodní využívají primárně data o průtoku a výšce hladiny řek. Tato data je ale složité získat. Výzkumníci z pasadenské laboratoře NASA proto přišli s myšlenkou do tohoto procesu zapojit data ze satelitních snímků.

Během analýzy snímků mnoha zachycených povodní vědci zkoumali vztah chování masy vody vzhledem k tvaru říčního koryta, výšku břehů, povrch okolí řeky a mnoho dalších proměnných. Takto bylo zanalyzováno zhruba 17 milionů kilometrů řek po celém světě.

Mapa , zobrazující rychlost šíření povodňových vln po celém světě.
 Mapa, zobrazující rychlost šíření povodňových vln po celém světě. Čím tmavší barva, tím pomalejší šíření povodňové vlny. Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Výsledkem jejich snahy je model, který ukazuje, jak rychle se pohybují povodňové vlny, a dokáže jejich chování předpovídat. Na rozdíl od současných systémů pro předpovídání rychlosti povodní počítá ten současný vždy s nejhorším možným scénářem. Díky tomu mohou být ohrožená místa včasně varována a na úder povodně se připravit. Kombinací tohoto modelu rychlosti pohybu povodňových vln a aktuálního zpravodajství o chování řek v reálném čase budou moci meteorologové po celém světě předpovídat příchod a rychlost povodní.

Jistě vás zajímá, kdy tak přínosný systém začne fungovat. Vědci jeho ostré spuštění plánují pro rok 2021. Aby bylo možné data získávat v reálném čase, je zapotřebí specializované družice určené přímo pro sledování chování řek. Ta nese název SWOT (Surface Water and Ocean Topography). Tato družice bude obíhat Zemi v pravidelných 21denních cyklech a jak již bylo zmíněno, jejím hlavním úkolem bude sběr dat o chování řek po celém světě. Díky tomu se vědcům dostanou do ruky data, ze kterých bude sestavit mapu výšky všech světových řek a jejich chování. Právě díky tomu se budou moci města ležící v rizikových oblastech těšit z rychlejšího povodňového zpravodajství a snad se díky tomu podaří minimalizovat škody na majetku i lidských životech.

Témata:

Doporučujeme

Další
Tel Aviv se stává evropským Silicon Valley. Start-upy v jeho vodách loví i česká Škoda Auto