Nejkrásnějším stromem roku se stala Zádvorská lepa z Velkých Opatovic

Soutěž o nejkrásnější stromy roku, kterou pořádá Nadace Partnerství, zná své vítěze. O hlasy diváků se v letošním ročníku utkaly stromy připomínající dějiny samostatného Československa. Dvanáct takzvaných Stromů svobody získalo z hlasování 2,5 milionu korun, ze kterých se zaplatí jejich ošetření či výsadba stromů nových.

Tématem 17. ročníku ankety Strom roku bylo hledání symbolů demokracie a svobody. Přestože si stromy jen těžko dokážeme představit jako aktivní činitele ve snaze o ochranu nezávislosti, tak symbolicky jim byl přesně takový význam udělen.

Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 byly obce vyzvány k výsadbě takzvaných Stromů svobody, které by symbolizovaly začátek demokracie. Na výzvu reagovaly starostové, místní spolky i žáci s učiteli, ke kterým se často přidávalo celé sousedství. Při výsadbách, které spojily komunity, nechyběla kapela, tance, vlajky a kroje. Stromy svobody se sázely i v letech, kdy si lidé potřebovali připomenout význam svobody a demokracie, do soutěže se tak dostaly i relativně mladé stromy z roku 1968.

Odborná porota, která finalisty vybírala, přihlížela nejen ke kráse stromů, ale především k příběhu, který je se stromem spojen. Přihlášené stromy byly leckdy v ohrožení a jen zázrakem stojí dodnes, chrání poselství z minulosti ukryté v lahvi nebo jsou hvězdami československých filmů.  

První místo s přehledem vyhrála lípa Zádvorská lepa z Velkých Opatovic. Svůj hlas jí dalo 26 242 hlasujících. Druhé místo s 4 217 hlasů obsadila Bohdanečská lípa a třetí místo patří Rtyňské lípě svobody z Podkrkonoší. Podívejte se na nejkrásnější stromy Česka.

1. místo: Zádvorská lepa

1

Poslední ze sester: Celkem šestnáct Lip svobody bylo ve Velkých Opatovicích zasazeno na oslavu konce 1. světové války. Ze všech exemplářů se ale dochovala pouze tzv. Zádvorská lepa, kterou zasadil kameník a písmák Jan Pospíšil před svým domem. Stojí uprostřed křižovatky pěti cest a vždy byla místem setkávání lidí. Na konci druhé světové války kolem ní prošla německá i ruská armáda. Vyhnula se kácení, a tak se stala symbolem nezdolnosti našeho státu.

Výtěžek z hlasování místní použijí na ošetření stromu a vysazení nové aleje stromů u základní školy.

 

2. místo: Bohdanečská lípa

1

Tichá bojovnice: Lípu svobody vysadili dva bohdanečští učitelé spolu se svými žáky v den 50. výročí vzniku Československa. Došlo k tomu úmyslně ve 13 hodin, když byla většina bohdanečských v zaměstnání. V Bohdanči byla totiž umístěna sovětská vojska, a proto byla velká snaha, aby tento akt proběhl zcela klidně. Lípa za svou historii navíc přestála četná příkoří přírody. Dnes její koruna chrání sochu sv. Jana Nepomuckého. Poslední sovětský voják odešel z lázeňského městečka po dlouhých 23 letech, zatímco Bohdanečská lípa svobody dál roste a sílí.

Výtěžek z hlasování místní použijí na osazení lípy pamětní tabulkou, výsadbu nové lípy na náměstí a na propagační materiály zachycující všechny Lípy svobody v katastru města.

 

3. místo: Rtyňská lípa svobody

1

Hostitelka slavností: Rtyňská lípa svobody byla vysazena 13. dubna 1919. Strom zasadili místní sokolové, významné slavnosti se zúčastnilo žactvo, učitelský sbor, zástupci obce i mnoho občanů. Podle zápisu v obecní kronice se dříve u Lípy svobody konaly různé slavnosti. U příležitosti stého výročí vzniku republiky chtějí usedlíci na tuto tradici navázat a společně příběh své lípy oživit.

Výtěžek z hlasování místní použijí na odborné ošetření Lípy svobody a dalších významných rtyňských stromů.

 

4. Moravičanská lípa na návsi

1

Zrozena za hodování: Lípa svobody byla na moravičanské návsi vysazena 4. května 1919 k oslavě založení Československa. Ten den se v Moravičanech slavily hody. Ve vesnici se v poledne konala pobožnost a po ní se z místní školy u kostela průvodem vynesla slovanskými stuhami ozdobená lípa. Od kostela šel průvod s muzikou až na náves, lípu nesly tři ženy v krojích. Nechyběli studenti, hasičský sbor, farníci i široká veřejnost.

Výtěžek z hlasování místní použijí na výsadbu nové Lípy svobody.

 

5. Lípa svobody u pomníků

1

Strážkyně padlých: Lípu svobody vysadili lidé z Kdyně 8. listopadu 1918. Sázeli ji členové obecního zastupitelstva, místní školní rady za spolupráce všech politických stran, vlasteneckých spolků, firem a okolních obcí. V den zasazení památné lípy se v sokolovně pořádal slavnostní večer. Výnos putoval na vdovy a sirotky po padlých legionářích. Strom totiž roste u pomníku obětem první a druhé světové války.

Výtěžek z hlasování místní použijí na výsadbu nové zeleně v parku.

 

6. Ročovská lípa svobody

1

Vzkříšená dětmi: Lípu svobody vysadili lidé z Ročova v prvních dnech samostatnosti Československa v roce 1918. Běh následujících let ale způsobil, že na slávu první lípy padl prach zapomnění. Všichni pamětníci si tak pamatovali pouze na lípu z roku 1938. Příběh té původní objevili až žáci základní školy v Ročově. Při podrobnějším pátrání v pamětní knize zjistili, že první Lípou svobody není ta z roku 1938, ale již dávno zapomenutá lípa, kterou všichni denně míjejí.

Výtěžek z hlasování místní použijí na odborné ošetření stromu.

 

7. Lípa svobody Palachova

1

Salutující lípa: Příběh Lípy svobody v Brandýse nad Labem se datuje od 13. dubna 1919. Lípu vysadili sokolové a žáci z přilehlé základní školy, dnes Palachovy. Při výsadbě nechyběla hudba ani divadlo. Výtěžek ze slavnosti byl odevzdán sokoly ve prospěch Československého červeného kříže. V celém meziválečném období se před lípou konaly vojenské přehlídky.

Výtěžek z hlasování místní použijí na zhotovení informační tabule o historii a zajímavostech lípy a výsadbu nového stromu.

 

8. Lípa svobody na kamenickém náměstí

1

Spojovatelka generací: Lípa svobody byla na kamenickém náměstí vysazena k prvnímu výročí vzniku Československa 28. října 1919. Ačkoliv toho dne sněžilo, sešlo se před kamenickou školou velké množství žáků se všemi učiteli. Šestnáct dětí – z každé třídy po jednom – šlo v čele průvodu a jedno z nich neslo lípu. Za ním šli nejstarší občané Kamenice. V sázení se pak vystřídali nejstarší s nejmladšími.

Výtěžek z hlasování místní použijí na ošetření památných stromů nebo na jejich nové označení.

 

9. Vlachovobřezská lípa paměti

1

Historická pamětnice: Lípu svobody vysadili lidé z Vlachova Březí 1. května 1919. Na nově pojmenovaném náměstí Svobody se sešly generace od nejstarší po nejmladší. Od té doby téměř staletá pamětnice zažila veškeré historické zvraty, které Vlachovo Březí potkaly. Pod lípou zpíval Jiří Hrzáň svým Drahým tetám v legendárním filmu, první stávka v listopadu 1989 nemohla mít jiné kulisy než její holé větve a koulovali se u ní i ministři první české vlády.

Výtěžek z hlasování místní použijí na odborné ošetření stromu a pořízení závlahy.

 

10. Petrovická lípa svobody

1

Osvoboditelka: Po osidlování pohraničí v malé obci Petrovice na severu Moravy zasadili Lípu svobody členové požární jednoty 9. května 1948. Celá vesnice se toho dne sešla u ozdobené školy, aby vzpomněla na osvobození od nacismu. Ke kořenům lípy byl uložen pamětní pergamen v zapečetěné láhvi. V roce 1959 byla lípa kvůli stísněným podmínkám přesazena k zastávce autobusu a místní dodnes sklízejí její květy, ze kterých vaří léčivý čaj.

Výtěžek z hlasování místní použijí na ošetření stromu.

 

11. Junácká lípa svobody

1

Vzdorovatelka okupantům: Junáckou Lípu z Bratkovic vysadil tajně koncem roku 1968 Václav Hoch se svým synem Václavem. Již dříve plánovali příbramští včelaři a místní národní výbor slavnostní vysazení lípy k 50. výročí samostatnosti. Po okupaci vojsk Varšavské smlouvy ale příbramský národní výbor akci zakázal. Hoch starší se na výborové schůzi přihlásil, že vyzvedne objednaný strom, který rozštípá a spálí. Svého syna pověřil, aby vše podržel v tajnosti. Objednané lípy ostatních spolků byly zničeny, vysazena byla tato jediná. Zakázané lípě se dodnes daří na rodinné zahradě.

Výtěžek z hlasování místní použijí na odborné ošetření stromu.

 

12. Lípa skautů

1

Skautská náčelnice: Lípu svobody vysadili chrastavští skauti v předvečer 50. výročí vzniku Československa 27. října 1968. Nastupující normalizace udusila skautské hnutí, symbol chrastavského Junáka ale zahubit nedokázala. Příběh lípy se podařilo znovu objevit v roce 2014 díky tamnímu pamětníkovi, který její svědectví předal starostovi obce. Nyní je lípa významným stromem a požívá ochrany všech občanů.

Výtěžek z hlasování místní použijí na odborné ošetření stromu.

Témata:

Doporučujeme

Další
Projekt Ke kořenům pěstuje ekologickou tradici pohřbívání