Největší mýty o větrných elektrárnách


Sdílejte:

Kdo může za to, že děti nechtějí jíst zeleninu, vlaky jezdí pozdě a Pavel Nedvěd nikdy nevyhrál Ligu mistrů? Může za to větrná energie?

Nezdá se vám to přehnané? Ale mnoho podobně nadnesených kritických tvrzení k nám proniká dennodenně skrze sociální sítě. Rozmanitost názorů je fascinující. Ačkoli je většina mezinárodních institucí a firem s větrnou energií spokojena, česká společnost se k této technologii staví mnohem kritičtěji.

Máme těmto tvrzením věřit? V našem článku vám přinášíme pět běžných nepravd nalezených na sociálních sítích, které se posléze pokusíme uvést na pravou míru pomocí podložených faktů a relevantních odkazů.

 

Mýtus 1.: Zabiják ptáků

vetrnik

„Větrné turbíny zabijí tisíce ptáků! A v Severním moři kvůli hluku turbín umírají sviňuchy. Jak můžete tvrdit, že je to zelené?!“
příspěvek z diskuse na Facebooku

Všechny seriózní mezinárodní organizace přichází se stejným závěrem: Ve srovnání s ostatními výškovými stavbami či jinými typy energetických generátorů je úmrtnost ptactva v rámci větrných elektráren mnohem nižší. Podle dánské studie při výrobě jednoho gigawattu v elektrárnách spalujících fosilní paliva zemře průměrně 5,18 živočichů, přičemž ve větrných turbínách jen 0,27. Na relevanci tomuto výroku ubírá také fakt, že potenciální oběti (stěhovaví ptáci) létají mnohem výše, než se točí lopatky větrných turbín. Provozovatelé větrných farem se těmito problémy vážně zabývají, a to nejen v rámci pasivních ochranných prostředků (správné plánování vycházející z pozorování letových drah ptactva). Jejich snahy se stále více upínají k aktivní ochraně, například v podobě výstavby umělých hnízd.

Co se týče sviňuch, výstavba turbín v pobřežních oblastech pro ně může představovat nemalou přítěž, nicméně na druhou stranu, díky absenci lodí a dalších plavidel jsou oblasti větrných elektráren plné vodních živočichů, které sviňuchy tak rády loví.

Odkazy:

Studie o dopadu větrných elektráren na dravé ptáky

Studie Americké ptačí observatoře o ochraně ptactva v okolí větrných elektráren

 

Mýtus 2.: Z větrné energie můžeme onemocnět

vetrnik

„Jedna z větrných turbín mi stojí přímo před domem, a když svítí slunce, cítím se jako na diskotéce. A to neustálé bzučení! A co teprve nebezpečí infrazvuku?“
příspěvek z diskuse na Facebooku

I přes mnoho mezinárodních diskuzí nad tímto tématem doposud nebylo žádnou vědeckou studií prokázáno, že by mohl infrazvuk jakkoli poškodit lidské zdraví.

Nicméně provozovatelé i politici na toto téma nahlíží seriózně a v některých státech se povolená vzdálenost turbín od obydlených budov stále zvětšuje. V rámci vývoje méně hlučných rotorů se výrobci soustředí například na odtokové vroubkované hrany lopatek nebo nové technologie, jako jsou rotory bez vířivých turbín. Většina studií dochází ke stejnému závěru: Jediným prokazatelným poškozením mohou být psychické újmy způsobené strachem z nových technologií.

Odkazy:

Infrazvuk z větrných elektráren

Studie Agentury pro ochranu životní prostředí

 

Mýtus 3.: Turbíny ničí pohled na okolní krajinu!

vetrnik

„Tato monstra ničí nejkrásnější přírodní scenérie!“
příspěvek z diskuse na Facebooku

Je pravdou, že v minulosti došlo k vybudování ne příliš reprezentativních projektů, které by v současnosti za žádných okolností schváleny nebyly. Nyní se ovšem výstavba větrných elektráren řídí přísnými pokyny. Nelze ovšem popírat, že se jedná o otázku vkusu. Mnoha lidem pohled na větrné turbíny nevadí. Tento fakt potvrzují například kladné ohlasy našeho Instagramu s fotografiemi těchto míst!

Otázka na závěr: Proč společnost, která se snaží fungovat na základě obnovitelných zdrojů, nechápe, že tyto zdroje musí být také někde umístěny? (Jen ne u mě doma!)

Odkazy:

Instagram E.ON SE

VIDEO: Krása větrných elektráren

 

Mýtus 4.: Vítr ve skutečnosti není šetrný k životnímu prostředí

vetrnik

„Větrná energie jako ochrana životního prostředí? Nenechte se vysmát! Během výroby energie z turbín uniká do ovzduší CO2. A co těžba vzácných hornin, jako je neodym? Znáte podmínky, za kterých jsou těženy?“
příspěvek z diskuse na Facebooku

Studie nezávislých výzkumných institucí ukazují, že větrné elektrárny mají nejefektivnější redukci CO2. Větrné farmy začínají již po 3-9 měsících (závisí na lokalitě a konkrétním projektu) CO2 omezovat.

Veškeré magnety používané v elektromotorech a turbínách jsou doopravdy vyráběny i ze vzácných hornin, jako je neodym. Mnoho firem (a to především v automobilovém průmyslu) se v současnosti zabývá výzkumem alternativ pro nahrazení vzácných hornin, na které je z hlediska odborníků nahlíženo pouze jako na dočasné řešení.

Otázka na závěr: Vzácné horniny se nachází i v běžně využívaných přístrojích, jako jsou mobilní telefony, notebooky, letadla a auta. Proč se tedy kritika zaměřuje primárně na větrné turbíny?

Odkazy:

Komparace životního cyklu větrné elektrárny

Fakta o větrné energii

 

Mýtus 5.: Je to zkrátka nespolehlivé

vetrnik

„Co uděláte, když nefouká vítr? Pak musí stejně přijít na řadu elektrárna.“
příspěvek z diskuse na Facebooku

Nelze popřít, že větrná elektrárna nedokáže poskytnout dostatečnou dávku energie 24 hodin denně. Dlouhodobé zkušenosti ovšem ukazují, že stávající lokality větrných farem plně zatěžují veškeré turbíny zhruba 4000 hodin ročně, z čehož vyplývá, že pracují na plné obrátky 50 % veškerého času.

Tuto zásadní změnu není možné provést během několika let, a tak je pro základní zatížení využití konvenčních elektráren stále zcela nezbytné. V budoucnu se tato „spolehlivá dodávka energie“ uplatní především v distribuci přebytečné energie inteligentními sítěmi po celé Evropě a v řešení skladování nadbytečné energie, která by časem mohla být využita.

Odkazy:

Velkokapacitní baterie M5BAT

Vyrovnávací síť elektrické energie: CEDREN

 

Závěrem

„Nikdo není dokonalý!“ je poslední dovětek filmové klasiky „Někdo to rád horké“. Toto okřídlené rčení platí i pro větrnou energii. V každé z mnoha nejrůznějších lží nalezneme alespoň malé zrnko pravdy. Musíme brát v potaz, že se jedná o stále velmi mladou technologii dosahující každým dnem lepších a větších úspěchů. Od svého vrcholu je zatím větrná energie na hony vzdálena, nicméně se k němu blíží sedmimílovými kroky. Pokud se naše společnost rozhodla využívat zelenou energii, musí pro ni také někde udělat místo.

Témata:
Sdílejte:

Doporučujeme

To nejlepší, co jsme podle čtenářů v roce 2016 napsali

Podívejte se na nejlépe hodnocené a nejčtenější články z minulého roku.