Norský systém podzemních potrubí dostává odpadky pryč z ulic

Popelářská auta, kontejnery postávající na ulici a barvy korespondující s recyklovanými surovinami. Tak vypadá nakládání s odpady v našich končinách již celá desetiletí. Dá se říct, že se toho příliš nezměnilo – stále vás každý týden přijíždí navštívit četa popelářů, aby vás zbavila nashromážděných odpadků, od kterých vás o týden později přijede opět vysvobodit. I tady mohou ale moderní technologie pomoct k zjednodušení celého procesu, jak se ukázalo v norském Bergenu.

EEG PŘIHLÁŠKA

Samospráva přístavního města se s cílem učinit Bergen nejzelenějším městem Norska rozhodla vybudovat unikátní systém nakládání s odpadem, který ve světě nemá obdoby. Společně s tradičním zpracovatelem odpadů BIR začala spřádat plány na novátorský přístup, který by zbavil ulice nevábných koutků s kontejnery i aut, která by je musela vyzvedávat. Autoři projektu se při navrhování inspirovali principem potrubní pošty z 19. století a za originální pojetí si v loňském roce vysloužili norské ocenění Energy Globe Award.

V roce 2010 administrativa schválila rozpočet atakující tři čtvrtě miliardy korun a započala výstavba systému, který měl na ploše několika kilometrů čtverečných obsloužit více než dvanáct tisíc domácností v centru Bergenu. Vynucené dopravní komplikace zapříčiněné budováním, ale radnice odmění i novou tramvajovou linkou, renovací historické kanalizace a potrubím pro vytápění.

Celý systém na první pohled vypadá velmi nenápadně a přitom v měřítku města dramaticky zmenšuje prostor potřebný pro nakládání s odpadem. Páteří sítě je svazek potrubí s půlmetrovým průměrem, ve kterém odděleně putují různé druhy odpadu směrem k dalšímu zpracování. Vzduchové čerpadlo odsává směsný odpad z centra města rovnou do spalovny, plasty a papír naopak putují rovnou do sběrných dvorů k recyklaci.

EEG PŘIHLÁŠKA

První etapa výstavby byla zdárně uvedena do provozu v roce 2015 a otevřela více než dvě stovky propojených kontejnerů po celém městě. Do nabídky tříděného odpadu přibyly i nápojové kartony. Nová infrastruktura se těší hojnému využití s průměrným počtem denních otevření kontejneru sahajícím k tisícovce. Po dokončení v následujících dvou letech by měla síť využít sedm a půl kilometru potrubí a předvést svůj potenciál v celé kráse.

Motivací za nákladnou restrukturalizací bergenského nakládání s odpady je především ochrana životního prostředí. Vedle úspory emisí oxidu uhličitého pramenícího z pohybu popelářských aut po městě si tamní samospráva slibuje i pohotovější jednání v případě požáru, pro které byly úzké ulice v kombinaci s rozměrnými kontejnery nadbytečným rizikem. V neposlední řadě by měl okamžitý přesun odpadků zabránit množení krys a dalších škůdců bazírujících na odpadu.

Příklad druhého největšího města Norska následuje od započetí výstavby mnoho světových metropolí, projekty ale ztrácí dynamiku kvůli komplikovaným administrativním průtahům a nevůli investovat do tak nákladné a razantní proměny obstojně fungujícího systému. Severský příklad ale poukazuje na větší strukturální problém. Nakládání s odpadem by nemělo probíhat improvizovaně ve stávající infrastruktuře, ale jeho řešení by mělo být středobodem územního plánování ještě před započetím výstavby, což může mít v konečném důsledku pro obyvatele přidanou hodnotu. Zůstává ale otázkou, jak se dokončený systém osvědčí v praxi a kolik dalších měst tím přesvědčí k realizaci obdobně razantních řešení.

Témata:

Doporučujeme

Další
Tel Aviv se stává evropským Silicon Valley. Start-upy v jeho vodách loví i česká Škoda Auto