Nový výzkumný projekt NASA odhaluje pravdu o tání grónských ledovců

Globální oteplování, tání ledovců a zvyšování vodní hladiny představuje jeden z dlouhodobých problémů současné ekologické situace. Ačkoli je tato otázka diskutována vědci i ekology již mnoho let, šance na zmírnění dopadu se spíše snižují a nikdy nebylo více nasnadě začít s jejím praktickým řešením. Podle nejnovějších výsledků mapování mořského dna a skalního pobřeží Grónska totiž došlo na obávané předpoklady stále rychlejšího tání ledovců.

E.ON RÁDCE: ZNÁTE DESATERO DOMÁCÍ EKOLOGIE?

Projekt OMG (NASA’s Ocean Melting Greenland) představuje výjimečný, zatím pětiletý projekt propojující výzkumné středisko NASA, Kalifornskou univerzitu v Irvine (UCI) a dalších 30 vědeckých institucí. Výsledkem této výjimečné spolupráce je komplexně a velmi detailně zpracovaná mapa ve vysokém rozlišení, jejíž výpovědní hodnota stojí na první příčce žebříčku všech dosavadních výzkumů grónské krajiny a z nich vycházejících zpráv o hloubkovém podloží tamních ledovců.

mapa
Mapa nalevo zobrazuje úroveň výšky terénu nad hladinou moře viz legenda. Mapa napravu ukazuje jak hluboko sahají pobřežní ledovce, viz legenda.

Technika mapování oceánského dna vychází z dlouholetého výzkumu vedoucího projektu Mathieua Morlighema z UCI, který prokázal, že data získaná průzkumem jeho tvaru a hloubky poskytují vědcům vodítko k snadnějšímu pochopení nejen pobřežního dění – taktéž souvisí se změnami ve vnitrozemském podloží pod samotnými ledovci. Vzájemný pohyb ledovce a oceánu totiž přímo ovlivňuje tvar skalního podloží utvářeného proudy vody.

„Čím blíže ke břehu batymetrii (měření hloubky moře) provádíme, tím podrobněji nám topografické údaje celou situaci popisují,“ dodává Morlighem. Jedinečnost OMG map tkví především v nasazení výzkumníků, kterým se podařilo dostat mnohem blíže k samotným ledovcům než jejich kolegům z ostatních podobných projektů. Stejně tak fascinující je i prostorová komplexnost, se kterou vědci v mapovací činnosti postupují. Celý průběh projektu komplikuje nedostatek dat z oblasti fjordů v předchozích letech, díky čemuž lze jen velmi těžko odhadnout, jak hluboko se ledovce pod hladinou rozpínají.

Současné výzkumy Morlighemova teamu ukazují, že do hloubky více než 200 metrů pod hladinu moře sahá až čtyřikrát více pobřežních ledovců, než ukazovaly předchozí výzkumy. Tato zpráva nevěstí nic dobrého, protože arktická ledová voda dosahuje výše než zmíněných 200 metrů a pod ní již protékají jižní proudy o teplotě 3 až 4 °C. Hluboce položené ledovce vystavené této vysoké teplotě pak tají mnohem rychleji.

Nový model ledovce na grónském pobřeží
 

Nový model ledovce na grónském pobřeží

Úplné roztání těchto ledovců se sice v průběhu několika dalších staletí nepředpokládá, nicméně mapy zpřesňující odhady celkového nárůstu vody ukazují, že by se hladina podle nového odhadu mohla zvednout o více než 7,7 cm oproti odhadům předchozím. „Tyto výsledky naznačují, že grónský ledovec je v rámci změny klimatu v mnohem větším ohrožení, než se dalo očekávat,“ poznamenává přední výzkumník projektu OMG Josh Willis z JPL.

E.ON RÁDCE: ZNÁTE DESATERO DOMÁCÍ EKOLOGIE?

Dosah vědecké činnosti Morlighemova teamu je ovšem mnohem širšího charakteru a OMG tvoří pouze jednu z mnoha datových částí. Dalším obsáhlým informačním zdrojem jsou například letecké průzkumy operace IceBridge NASA. Ty měří především tloušťku ledu podél jednotlivých kusů, a vytváří tak soubory dlouhých, úzkých pásmových dat přispívajících ke kompletizaci mapy celé ledové masy. Díky tomu je taktéž možná komparace dat z jednotlivých let, a tak porovnání celé situace. Kromě NASA přichází s mnoha dalšími využitelnými údaji 40 externích mezinárodních spolupracovníků z různých částí Grónska a veškerá výzkumná činnost se kompletuje v mapovacím zařízení nazvaném BedMachine.

BedMachine v podstatě funguje jako rendr doplňující chybějící body na mapě, které díky náročnému terénu nejdou zmapovat. Průměruje již získaná data pomocí osvědčených fyzikálních principů, podle kterých kompletuje celkový model pobřeží, a v následujících letech tak výzkum přinese celistvou výpověď o tamní situaci. Podobné alarmující informace sice nikdo z nás neslyší rád, nicméně kontinuální výzkum, spolupráce a kompletace nových dat je jediný způsob, jak prakticky proti tání ledovců zasáhnout, a pokusit se tak neblahý osud v co největší míře zvrátit.

Témata:

Doporučujeme

Další
Květinové farmy a (ne)ekologické pěstování