Šetřete na aktivní stáří, pořiďte si pasivní dům

pasivní dům

V minulém týdnu jsme si podrobně představili šetrné bydlení v podobě nízkoenergetických domů. To jsou stavby, ve kterých je spotřeba tepla na vytápění rovna nebo nižší než 50 kWh/m2 za rok. Pasivní dům jde ještě dál. Ročně spotřebuje maximálně 15 kWh na metr čtvereční vytápěné plochy.

Mýty o pasivních domech

O pasivních domech v České republice koluje stále mnoho pověr. Předně, pasivní dům není jen marketingové šidítko. Pokud je stavba provedena precizně a dle standardů, přináší pasivní dům svým obyvatelům nezanedbatelné výhody, a to nejen finanční!

Jedním z mýtů pasivního domu je nezdravé vnitřní prostředí. Je tomu ale přesně naopak. Protože obálka pasivních domů musí být téměř vzduchotěsně uzavřená, každý takový dům je vybaven větráním s rekuperací tepla (neplést s klimatizací, to je něco jiného). To znamená, že v domě je stále čerstvý vzduch z venku.

Oblíbenou fámou je i to, že se v pasivním domě nesmějí otvírat okna. To ale samozřejmě není pravda. Jen to není potřeba tak často a v takové intenzitě jako u běžného domu, protože přívod čerstvého vzduchu zajišťuje vzduchotechnika. Okno si jinak samozřejmě můžete otevřít, kdy chcete.

A že se v něm nemusí topit? Pokud je správně postaven, tak po většinu dní v roce skutečně nemusí. Během tuhé zimy se ale samozřejmě bez nějaké formy vytápění neobejde – ačkoliv může jít o velmi odlišný systém, než který známe z běžných rodinných domů.

Bez topení, s plochou střechou?

Další mýtus: pasivní dům musí mít plochou střechu. Nemusí. Je možné postavit pasivní dům i s pultovou nebo sedlovou střechou. Tvarově jednoduché střechy jako ty ploché jsou však levnější a pro pasivní domy vhodnější.

Není pravda, že pasivní dům musí být dřevostavba. Dřevo má své výhody, ale i nevýhody. Stavba konstrukce ze dřeva je rychlá a jednoduchá. Na druhou stranu, dřevo nedokáže akumulovat tolik tepla jako masivnější konstrukce. Pro stavbu pasivního domu lze použít cihly, tvárnice, železobeton i jiné materiály.

A nakonec fáma nejoblíbenější: pasivní dům musí být drahý. Není to pravda. Vše záleží na požadavcích klienta a kvalitě zpracování návrhu. Pokud dům správně dimenzujete, zvolíte optimální technologie a materiály, vyjde stavba maximálně o 10-15 % dráž než obdobný dům bez pasivního standardu. Tyto zvýšené pořizovací náklady se však během následujících let vrátí díky extrémně nízkým nákladům provozním (až o 90 % nižší).

Jak se pustit do stavby

Pro pasivní dům je zcela klíčové dokonalé vyladění už v projektové fázi. Poctivě odvedená práce, dobrý výběr projektanta a architekta pak vyústí v přesnější nacenění zakázky a především hladký průběh stavby.

Stejně jako u nízkoenergetického bydlení, i u pasivních domů platí, že je třeba správná orientace budovy vůči světovým stranám, volba tvaru budovy, konstrukce, velikosti a umístění oken a pochopitelně i systému větrání a vytápění.

Obecně platí, že nejvýhodnější je kompaktní tvar domu, bez zbytečných arkýřů a výčnělků. Díky tomu vznikne pokud možno co nejmenší ochlazovaná plocha a tím i nejvýhodnější poměr objemu k ploše. Čím členitější obálka a komplikovanější konstrukční řešení, tím více vzniká tepelných mostů, a tedy i ztrát.

Stavební materiály = klíč

Klíčem ke skutečně pasivnímu domu, jehož náklady na vytápění se pohybují v tisících korun ročně, jsou kvalitní stavební materiály. Zatímco u běžné stavby se tloušťka tepelné izolace stěn pohybuje kolem 12-20 cm, u pasivního domu je to přes 30 cm. Jako izolaci lze použít tuhou minerální vlnu, polystyren nebo přírodní alternativy na bázi dřevité vlny. Také střecha musí být silně zateplená (40-50 cm), stejně jako podlaha (20-25 cm) – vždy v závislosti na místě a okolnostech stavby.

Velmi důležitá jsou u pasivních domů okna. Dnešní trend velí montovat do domů co největší prosklené plochy. To v případě pasivních domů poněkud ztěžuje situaci, protože i ta nejlepší okna izolují 5x hůř než stěny. Proto je třeba vybírat ta nejkvalitnější okna s trojskly s kvalitními rámy a teplým plastovým distančním rámečkem. A především: zkontrolovat si naprosto precizní osazení oken do konstrukce.

Nízké, tlusté rámy oken jsou lepší než vysoké, úzké. Některá dnes prodávaná okna jsou dokonce už připravena na osazení přímo do izolace stěny. Rám pak není zvenku vidět a okna vypadají jako bezrámová, navíc výborně těsní.

Přesto je dobré dále využít těsnící pásky, které zajistí utěsnění okna zevnitř (parotěsně, vzduchotěsně), zvenku vůči větru a dešti pomocí fóliových pásek či tmelů. Pozornost si zaslouží také nejproblematičtější místo: parapet a detail se žaluziemi. Tam je dobré využít ty nejmodernější, třeba i drahé materiály.

Nakonec je třeba u každé stavby provést tzv. „test průvzdušnosti“ neboli „blower door test“. Ten prověří vzduchotěsnost obálky budovy, a tím i její energetickou náročnost.

Témata:

Doporučujeme

Jak dosáhnout největších úspor za energie?

E.ON Rádce vám rád poradí, jak na to.