Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Pomoc přichází ze vzduchu

Na oběžné dráze Země létá v tuto chvíli 710 satelitů určených ke snímkování a pozorování naší planety. Bezpilotních dronů je dnes bezpočet. Jejich data jsou většinou k dispozici všem. A snímky, které pořídí, slouží nejen geografům a kartografickým systémům, ale i k ochraně přírody.


Dálkový průzkum Země, čili DPZ, nachází uplatnění v mnoha oblastech, včetně archeologie, v níž snímkování pomáhá odhalovat ruiny na nedostupných místech, lesnictví, zemědělství, územního plánování nebo i ochrany zvířat.

smeti 1

Mezi nejznámější družice, jejichž posláním je neustálá bdělost, patří projekt Landsat, který běží nepřetržitě už od roku 1972. Za tu dobu se v něm vystřídalo celkem 8 satelitů, z nichž dva (Landsat 7 a Landsat 8) jsou stále v provozu. K vytvoření kompletního obrazu Země potřebuje každý z nich při čtvercových záběrech o straně 185 kilometrů pouhých 16 dní.

A k čemu jsou selfíčka z horního okraje termosféry, shromažďovaná posledních bezmála 50 let, dobrá?

smeti data 1

Z hlediska statistických a časosběrných dat představují nedocenitelný zdroj informací o vývoji a změnách klimatu a ekosystémů na všech úrovních. Umožňují sledovat postup odlesňování, průběh kontinentálních i lokálních vodních koloběhů, monitorovat stav ledového příkrovu, segmentaci růstu plodin i korálových útesů a dopady lidské činnosti vůbec.

Kromě statistik v delším časovém období mají satelity uplatnění i v reálném čase, což je nedocenitelné jak z hlediska sčítání populace různých druhů zvířat, tak i jejich ochrany. V Bílém moři u severního pobřeží Ruska pomáhá například satelitní snímkování s ochranou tamních tuleňů grónských, kteří na ledovém příkrovu vyvádějí mladé. Jediný průjezd ledoborce skrze oblast může znamenat úhyn 500–1000 mláďat, jemuž se lze prostřednictvím snímkování a včasného odhalení oblastí, kde se tuleni shromažďují, vyhnout. Další prevence se týká zejména nejrůznějších druhů živelných pohrom, jako jsou hurikány, povodně nebo požáry.

smeti data 2

Dohled nad Českem

Jednou z nejstarších studií využívající metody DPZ na našem území byl výzkum zdravotního stavu smrkových porostů v Krušných horách, který odstartoval v roce 1991 právě za využití systému Landsat a byl částečně sponzorován i agenturou NASA. Jeho výstupem mělo být nalezení metod pro hodnocení vývoje a zaznamenání časných signálů zdravotního ohrožení lesů v horských pásmech. V současnosti slouží snímky z DPZ například Výzkumnému ústavu lesního hospodářství a myslivosti pro tvorbu předpovědí ohrožení smrkových lesů kůrovcem.

Kromě Landsatu se u nás nejhojněji využívá hlavně evropský systém Copernicus, provozovaný agenturou ESA (European Space Agency). Kromě běžných dat, jako je stav UV záření, emisí oxidu uhličitého a předpovědi počasí, jsou součástí Koperníka i prvky pro krizové řízení v případě živelních pohrom. Autorizovaným uživatelem je v tuzemsku Generální ředitelství hasičského záchranného sboru, které satelitní mapy využívalo například při povodních v červnu 2013 k monitorování postižených území a rozsahu škod.

satelity 2

V rámci prevence nebezpečí provozuje Koperník evropský systém varování před povodněmi EFAS (European Flood Awareness System), který díky sledování toků a meteorologických modelů dokáže předpovědět hrozící povodeň v předstihu i 10 dnů. A obdobný systém, tentokrát pro lesní požáry EFFIS (European Forest Fire Information Systém), který pomáhá s řízením operací při koordinaci evakuace obyvatelstva a s minimalizací škod.

Bzučení nad hlavou

Vysoké bzučení, nenápadný strojek o čtyřech vrtulích a někde opodál nezúčastněně se tvářící člověk s dálkovým ovládáním. Typický exemplář divokého provozovatele dronu. Dnes obrázek, který z volné přírody díky nové legislativě postupně mizí.

satelity 3

Zvláště chráněná území, kam patří národní parky, chráněné krajinné oblastí i další přírodní rezervace, jsou v současnosti bezletovou zónou a bez povolení příslušné správy čekají na rekreační piloty i mnohatisícové pokuty. Je to především kvůli hluku a nebezpečí, které drony představují pro divoká zvířata. Velcí draví ptáci mohou přístroje považovat za konkurenci a vážně se poranit při útoku na ně. U lithium-polymerových akumulátorů je zase riziko, že po pádu vzplanou.

Výjimku z pravidla představují pátrací aktivity v případě pohřešovaných osob, anebo vědecké záměry. I u nich však ochránci přírody zdůrazňují, že musí jít o případy, v nichž nelze postupovat jinak.

Navzdory zákazům amatérských provozovatelů nachází drony své uplatnění na našem území čím dál častěji. Ochránci přírody je využívají při detailním snímkování chráněných území, nebo detekci invazivních druhů rostlin ve špatně dostupných oblastech (mezi hlavní nepřítele patří třeba bolševník velkolepý). Projekt studentů České zemědělské univerzity Senoseč Online pracuje také s nasazením dronů vybavených termovizí, které využívá k detekci mláďat srnců a jiné zvěře ukrývající se ve vysoké trávě. Pro ně žací stroj znamená většinou jistou záhubu. Díky termovizním přeletům, prováděným brzy z rána, je však možné zvířata na studeném poli detekovat a včas přemístit do bezpečí.

Ledňáčci a mana nebeská

ČZU experimentuje ještě s využitím dvou dalších létajících strojů. Jednak s modelem Kingfisher (Ledňáček) z olomoucké dílny Robodrone, který je díky své odolné konstrukci vhodný k provozu v nízkých teplotách. Druhý je pak dron švýcarské společnosti SenseFly, zvaným eBee. Oba jsou využívány ke snímkování krajiny z různých výšek, sledování přítomnosti chemických látek, napadení kůrovcem, ale i pozorování celkového zdraví lesa.

Mimo své vědecké účely mají drony uplatnění ryze praktické - Ledňáčka v současnosti využívá horská služba Krkonoše jako účinného pomocníka při záchranných operacích v lavinových oblastech. V pozadí nestojí ani tuzemská policie, která pomocí malých bezpilotních letounů někdy monitoruje chování táborníků v chráněných oblastech, jako jsou například Brdy.

smetí 4

V budoucnu však drony kromě monitoringu zdravotního stavu vzrostlé flóry pravděpodobně čeká i vznešenější účel. Britský start-up Biocarbon Engineering přišel s konceptem sázení stromů pomocí rozložitelných kapslí s živinami a semeny, které by drony mohly zanést na vhodné místo a tam jednoduše shodit z oblohy. Testovací projekt za podpory mezinárodní nadace Worldview proběhl v září minulého roku v Myanmaru, jižně od Rangúnu, a v plánu je spuštění operace ve velkém měřítku.

Konečným cílem je obnova pobřežních mangrovových lesů. Flotila létajících strojů obsluhovaná pouze dvěma piloty dokáže takto „zasadit“ denně až 400 tisíc stromů. K zásadnímu ovlivnění klimatické změny by jich sice bylo potřeba po celém světě asi 1,2 miliardy, ale někde se začít musí. A čím více dronů a podobných projektů, tím rychleji to půjde.

button clanku