Poslední bílý nosorožec Sudán může mít potomky i po své smrti. Naděje na záchranu druhu je velká, myslí si odborník

Loňská zpráva o smrti nosorožce zasáhla celý svět nepoměrně víc, než by se dalo čekat. Jednalo se totiž o Sudána, posledního žijícího samce severního bílého nosorožce, který strávil většinu svého života v české zoologické zahradě. Jeho smrt by mohla znamenat úplné vyhynutí jeho druhu, který přitom ještě v šedesátých letech minulého století dosahoval populace dvou tisíc kusů. Po Sudánově smrti populace klesla na dvě zvířata. Přesto šance, že se podaří bílé nosorožce zachránit před vyhynutím, je podle odborníka velká.

E.ON RÁDCE: CO JE TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ?

 

Nejslavnější český nosorožec

Bílý nosorožec Sudán se narodil v roce 1973 v africkém Súdánu. Aby se nestal stejně jako mnoho jiných nosorožců obětí pytláků s rohovinou, byl ve dvou letech odchycen a převezen do Československa. Na dalších 34 let se mu domovem stala Zoologická zahrada ve Dvoře Králové. Zde žil do roku 2009, než byl společně s dalšími třemi nosorožci, jeho dcerou Nájin, vnučkou Fatu a samcem Sunym, převezen do keňské rezervace Ol Pejeta.

„V době, kdy Sudán odjížděl zpět do Afriky, nebyl poslední. Na světě bylo osm zvířat. Jeden pár v San Diegu, dvě samice zůstaly ve Dvoře Králové. Do Afriky se přesouvala čtyři pro případnou přirozenou reprodukci nejvíce nadějná zvířata,“ říká Přemysl Rabas, ředitel Zoo Dvůr Králové, kde Sudán žil.

sudan

 

Ochranka jako pro prezidenta

Vzhledem k nízkému počtu žijících zvířat byla kladena mimořádná pozornost na bezpečnost při převozu. „Auta ze zoo do Prahy měla policejní doprovod. Stejně tak i po přistání na převoz z Nairobi do rezervace Ol Pejeta. Tam navíc, kromě dvou tahačů, každý s dvěma nosorožci na návěsu, jel i náhradní tahač, aby v případě poruchy kteréhokoli z nich bylo možné náklad přepřáhnout a ihned pokračovat dál. Myslím, že málokterý transport divokých zvířat byl tak perfektně zajištěn a zvládnut,“ popisuje převoz zvířat Rabas. „Od naložení ve Dvoře Králové do vypuštění v novém domově uběhlo sotva dvacet čtyři hodin. To je světový unikát.“

Bohužel ani v keňské rezervaci se nosorožci přirozeně nerozmnožili. Po devíti letech na jaře roku 2018 Sudán zemřel. Bylo mu 45 let, což by v přepočtu na lidské roky odpovídalo 90 rokům. Trpěl mnohými zdravotními potížemi. Měl šedý zákal, zemřel ale na následky infekce, která se mu dostala do nohy a omezovala ho v pohybu. Nakonec museli ošetřovatelé udělat těžké rozhodnutí a nechat Sudána utratit.

E.ON RÁDCE: CO JE TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ?

 

Přátelské zvíře a ambasador neudržitelného chování

Smrt Sudána zasáhla celý svět. Truchlili především jeho ošetřovatelé, kteří si uvědomovali, že jde o posledního samce svého druhu. „My všichni v Ol Pejetě jsme Sudánovou smrtí zarmouceni. Byl to úžasný nosorožec, skvělý ambasador svého druhu. Budeme si ho pamatovat pro jeho jedinečnou schopnost přitáhnout celosvětovou pozornost ke kritické situaci nejen nosorožců, ale mnoha tisíců dalších druhů, kterým hrozí vyhynutí v důsledku neudržitelné lidské činnosti. Doufejme, že jednou bude jeho odchod považován za významný iniciační moment pro ochranu přírody po celém světě,” uvedl na stránkách Dvora Králové ředitel rezervace Ol Pejeta Richard Vigne.

Podle Rabase jejich vztah ke zvířeti navíc posilovala Sudánova osobnost. Ke všem byl přátelský, podle mnohých zdrojů také k návštěvníkům rezervace, od kterých se nechával pohladit. Rabas ale dodává, že přesto zůstával zvířetem a jeho přátelskost závisela na náladě. „Bylo to velmi přátelské zvíře. Tedy většinou. Vzpomínám si, že při mé návštěvě několik měsíců před jeho smrtí mě i trochu prohnal a chvíli jsem kličkoval mezi akáciemi. Jako by chtěl ukázat, že na to ještě má.“

sudan

 

Jaká je šance, že budou bílí nosorožci zachráněni před vyhynutím?

V době, kdy Sudán zemřel, nebyl přes svůj pokročilý věk pro přirozenou reprodukci již použitelný. Rabas ale dodává, že Sudán nikdy nebyl jediným samcem, který mohl druh zachránit. „V době, kdy byl plodný, tak byli v péči člověka celkem tři samci a další žili v přírodě,“ doplňuje. „Podstatné je, že z něj a několika dalších samců máme uloženo semeno a jiný genetický materiál.“

To lze díky moderním technologiím využít k umělému oplodnění dvou zbývajících samic, které stejně jako Sudán přijely do Keni z Česka. „Vzhledem k pokroku, jakého jsme dosáhli v posledních letech, jsem poměrně optimistický. Vím, že je možné severní nosorožce rozmnožit a vytvořit životaschopnou populaci,“ nepochybuje Rabas. „Je to jen otázka času a peněz. Buď s využitím vajíček z posledních dvou samic půjdeme kratší a relativně levnější cestou, nebo nás to bude stát mnohem více peněz i času, ale přes kmenové buňky se dostaneme k mláďatům, i kdyby poslední dvě samice nebylo možné využít.“

Proto je možné, že se svět v budoucnosti dočká mláďat bílých nosorožců. „Je velmi pravděpodobné, že se svět dočká jejich potomků, byť to budou pohrobci.“

E.ON RÁDCE: CO JE TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ?

 

Témata:

Doporučujeme

Další
Zahrádkářské kolonie: vzdor městům a supermarketům