Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Příliš vody škodí (nejen) vodě

Pořádný letní slejvák není nic neobvyklého. Zažívali jsme je jako děti, zažíváme je dnes, stejně jako je znali i naši rodiče. Přesto se zdá, že poslední dobou nabírají na intenzitě jak deště, tak následující povodně. Je to jen zdání? A jestli ne, co to pro nás znamená?


Na začátek trochu tvrdých dat: Statistiky Českého hydrometeorologického úřadu tvrdí, že situace s dešti se opravdu mění. V jeho Hydrologické ročence se můžeme dočíst, že v průběhu roku sice prší přibližně stejně jako dříve, ale intenzita a rozložení srážek se mění. Obzvlášť to platí v létě, kdy je plošné rozložení srážek popisováno jako „velmi nerovnoměrné“. Zatímco některé oblasti trpí dlouhodobým nedostatkem, jinde naopak prudké deště způsobují povodně i záplavy.

Povodně

Pohled na srážky z ještě většího nadhledu dojem o čím dál tím větší intenzitě bouřek potvrzují. Vědecká studie zveřejněná koncem roku 2017 v časopise Environmental Research Letters tvrdí, že globální změny klimatu se projevují kromě jiného i v nárůstu četnosti i intenzity bouřek. Vzhledem k celkovému oteplování se totiž i do našich doposud velmi mírných oblastí rozšíří jevy, které jsme doposud znali pouze z tropických pásem.

Proč bouří čím dál tím více

Příčin extrémních výkyvů počasí je celá řada, mnoho z nich ale meteorologové připisují čím dál více rozvlněným pásům tryskových proudů. Tryskové proudy jsou úzké pásy velmi silných větrů, které vanou ve výškách 8 – 16 km nad zemským povrchem. Polárním proudem vane ze západu na východ studený vzduch, kdežto subtropický proud stejným směrem žene horký vzduch z oblastí kolem rovníku. Změny tepelných podmínek zemského povrchu jejich ustálené proudění narušují.

Povodně

Studený polární vzduch se vlnami dostává hluboko mírného pásma, kdežto horký vzduch ze severní Afriky přináší vlny veder i do subpolárních oblastí. V místech střetávání teplého a studeného vzduchu se pak formují fronty, které způsobují silné deště doprovázené nárazovým větrem, kroupami a stále častěji i povodněmi a záplavami.

Jak a proč vznikají povodně?

Velmi zjednodušeně řečeno, povodeň vznikne tehdy, když na zem dopadne více vody, než je krajina schopna zadržet. Kromě relativně malého množství vody, které se zachytí na rostlinách, v kalužích a tůňkách, se většina vody v krajině vsakuje do půdy. Její absorpční kapacitu ovlivňuje celá řada faktorů, které se ale většinou odvíjí od způsobu využití.

Povodně

Zatímco zastavěné území dokáže zachytit jen asi 5 mm srážkové vody, půda v dobré kondici pojme až 30 mm ( údaje hovoří až o 400 litrech na m2) a hluboký les až 50 mm. Absolutně největší záchytný potenciál má nivní krajina podél řek. Například pouhý jedenáctikilometrový úsek půl kilometru širokého meandru Lužnice v chráněné krajinné oblasti nad Třeboní dokáže při povodni zadržet až 5,5 milionů m3 vody. Tedy asi stejné množství jako středně velká přehrada.

Nejúčinnějším opatřením proti povodním by tedy bylo vracet řeky do původních koryt, obnovovat nivy a zlepšovat propustnost zemědělské půdy do hlubokých vrstev. Narovnáváním toků, zhutňováním půdy a dalšími zásahy do krajiny její zadržovací schopnosti naopak snižujeme. K čemu to vede? Během běžné intenzivní letní bouřky na zem typicky spadne během hodiny kolem 20-30 mm srážek. Zatímco les nebo zelené plochy takové množství bez problému pojmou, ze zhutněné zemědělské půdy (orané do nedostatečné hloubky, poničené jízdou těžkých strojů v dešti a podobně) a ze zastavěných území voda musí někam odtéct.

Povodně

Pokud nastane v posledních letech stále častější situace, že během krátké doby spadne srážka s úhrnem přes 100 mm, přestane kapacita odtoků stačit a dojde k povodni. Při déletrvajících deštích pak s největší pravděpodobností taky k záplavě.

Co přináší záplavy

Jaké škody na majetku řeky vylité z břehů způsobí, si asi všichni pamatujeme. Voda proudící mimo koryta s sebou ale nese i jiná a závažnější rizika než zaplavené sklepy a podmáčené základy. Během své cesty krajinou totiž voda protéká přes skládky, čističky, žumpy, úložiště hnojiv nebo dokonce průmyslové oblasti (v roce 2002 například došlo k zaplavení areálu Spolany Neratovice).

Kontaminaci ale můžou způsobovat i látky, které se v přírodě přirozeně vyskytují – například těžké kovy jako kadmium, olovo, rtuť, zinek nebo arzén. V normálním stavu je ve vodě najdete v nezávadných koncentracích.

Největší záplavy v Česku

1784: Tání ledu a deště na konci února rozvodnily Vltavu, která se v Praze zvedla o 4 m, zatopila 114 ulic, pobořila Kamenný most a shodila z něj sochu anděla. Tu našli potápěči až v roce 2004.

1845: Jedna z největších zaznamenaných povodní na našem území. Na Moravě byla zatopená velká část Břeclavi, v Praze dosáhl průtok hodnoty 4500 m3/s.

1890: Po prudkých podzimních srážkách se vylila z břehů Vltava a pobořila Karlův most.

1954: Letní přívalové deště způsobily povodeň na Vltavě a Otavě. Zaplavena byla velká část Písku, Prahu zachránila právě dokončovaná Slapská přehrada.

1970: Průtrže mračen na jižní Moravě a následné záplavy ničily silnice, železnice a zaplavily vodou a bahnem hlubinný důl Dukla v Šardicích. Zahynulo v něm 34 horníků.

1997: Prudké deště rozvodnily řeky Moravu a Odru, které zaplavily velké části Moravy, Slezska a východních Čech. Škody byly odhadnuty na 62,2 miliard korun a o život přišlo 49 osob.

2002: Dlouhotrvající deště zvedly hladiny Vltavy, dolního toku Labe, Ohře a Dyje až na úroveň tisícileté vody. Zahynulo 17 lidí, 6 krajů vyhlásilo stav nouze, zatopeno bylo 753 obcí a škody dosáhly 73,3 mld. Kč. Vltava v Praze zaznamenala nejvyšší naměřený průtok 5300 m³/s.

2006: Při jarních povodních na Dyji, Labi, Moravě a Lužnici zahynulo 7 lidí a škody dosáhly výše 5 miliard korun.

2009: Třetí nejhorší povodně v novodobé historii České republiky zasáhly Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a Jihočeský kraj. Vyžádaly si 13 lidských životů, škody jsou odhadované na skoro 6 miliard korun

2010: Rozvodněná Lužická Nisa voda zaplavila na Frýdlantsku a Českolipsku 2 586 domácností. Pod vodou se ocitlo 79 obcí, zahynulo 5 lidí a celkové škody na majetku dosáhly 5 miliard korun.

2013: Tři vlny povodní zasáhly celá povodí toků Labe a Vltavy. Zasaženo bylo celkem 970 obcí, včetně Ústí nad Labem, Děčína, Prahy, Plzně a Českých Budějovic

 

Při záplavách se ale těžké kovy vážou na jemné částice, které voda unáší a na konci vodního toku se pak usazují do toxické směsi. Jakékoliv potraviny, úroda na zahradách a vůbec cokoliv, co přišlo do kontaktu se záplavovou vodou, je proto nutné považovat za kontaminované a zdraví nebezpečné. V extrémních případech je nebezpečný už i samotný kontakt s usazeninami a prachem vznikajícím při jejich vysychání. Největší nebezpečí ale voda působí opět vodě.

Voda škodí vodě

Kontaminace látkami ze záplavové vody hrozí v podstatě všem zdrojům pitné vody. Nejnáchylnější jsou prameniště a studně, jejichž dekontaminace představuje dlouhý a náročný proces zahrnující několikerou kompletní výměnu vodní zásoby. Jde přitom o daleko větší problém, než by se mohlo zdát.

Podle studie Specifika místních vodních zdrojů při zásobování obyvatelstva pitnou vodou zásobují studny a malé individuální zdroje pitnou vodou přibližně milion obyvatel žijících v asi 1200 obcích. Riziku přerušení dodávky vody v důsledku záplav ale nejsou ušetřena ani větší města. Při prvních velkých záplavách v roce 1997 bylo na území Moravy a východních Čech zasaženo celkem 538 měst a obcí ve 34 okresech. Bez dodávky pitné vody zůstalo 52 obcí a v dalších 45 obcích, kde není zaveden veřejný vodovod, bylo kontaminováno 3 500 studní.

Mobilní úpravna vody.

V těchto případech se zásobování vodou řeší různými způsoby. Velkou pomocí by mohla být mobilní úpravna vody, kterou vyrábí česká firma Hutira-Vision. „Naše úpravny mají široké spektrum využití, ať už pro krátkodobé účely při krizových situacích, nebo při dlouhodobé úpravě vody v obcích,“ popisuje možnosti úpravny vody Petr Hajný, výkonný ředitel Hutira-Vision.

Povodně

V případě nedostatku pitné vody si technologie poradí i s velmi znečištěnou zakalenou vodou. Stačí zařízení dopravit na místo a zapojit ke zdroji vody. Pitnou vodu mobilní úpravna poskytne už po jedné hodině od dopravy na místo. Zařízení zvládne během dne vyprodukovat pitnou vodu až pro 7 200 lidí. Náklady na jeden litr pitné vody pak čítají zhruba 1 haléř.

button clanku