Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Co snižuje počet žijících druhů?

Ono se řekne, že vymření jednoho broučka je kapkou v moři, ale když se nespočet kapek spojí dohromady, vznikne z toho už slušná řeka, která nejde zastavit. Podle odborníků nejde o neuchopitelné teorie globálního oteplování a jim podobné, nýbrž o čistě neuvážené zásahy člověka do přírody.


Protože problém snižující se biodiverzity neboli rozmanitosti druhů narůstá, vznikla mezinárodní platforma, která se tímto tématem zabývá. Zapojilo se do ní 145 vědců z padesáti zemí světa včetně Česka. V polovině letošního roku uveřejnili po třech letech studii o 1800 stranách. Jejich hlavním sdělením je to, že ohroženo vymřením je zhruba 25 % sledovaných druhů. Konkrétně to znamená, že může zmizet až milion druhů.

stat motyle 1

Největší problém s vymíráním má zejména hmyz. Tak to vidí Jiří Cafourek ze spolku Včelí stráž, který je finalistou letošního 11. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe. „Čím víc jsou jednotlivé druhy živočichů specializovány na konkrétní biotop a specifickou potravu, tím více jsou v ohrožení a tím častěji z přírody mizí. Často navždy,“ vysvětluje Cafourek. Mnoho druhů hmyzu žije přímo na zdroji své potravy. Mizí-li u nás rozmanitost biotopů, mnoho drobných živočichů nemá kde, ani z čeho žít.

V Česku mizí celé populace různých druhů a další jsou v kritickém ohrožení. Vedle člověka už mnohde nemohou existovat vzácné rostliny a živočichové. Krajina je podle odborníků ekologicky nestabilní, takže některé druhy nemají k dispozici svá přírodní stanoviště. Na tento trend má vliv třeba změna klimatu, ale nejvýraznější postavou v něm hraje právě člověk. Jde snad o Armagedon přímo tady na Zemi?

Způsob hospodaření škodí

motyle 1

„V Česku je nejvážnějším nebezpečím snaha různých developerských či politických lobby o minimalizaci rozlohy bezzásahových území především na Šumavě, která jsou nejvýznamnějšími zbytky přirozených ekosystémů v celé střední Evropě,“ upozorňuje k nové studii profesor Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny české Akademie věd.

Lenka Skoupá ze Střediska ekologické výchovy Toulcův dvůr, které je také finalistou ekologické soutěže E.ON Energy Globe, cituje další odbornou studii, podle které zmizely za čtvrt století tři čtvrtiny létajícího hmyzu. Vědci se podle ní shodují na tom, že na vině je ničení přírodního prostředí hmyzu, rozšíření pesticidů a také klimatické změny.

stat motyle 2

Krajina, ve které dnešní člověk žije, se hodně sjednotila. Mizí biotopy, remízky, pastviny. Koryta řek se narovnávají, staví se více jezů, více se hnojí, silnic je čím dál víc. Takovými zásahy, jako je zalidňování, rozkouskování nebo unifikace, se snižuje počet míst, kde může žít víc druhů.

Podle konceptů českých záchranných programů některé rostliny a živočichové vymírají kvůli změně tradičních forem hospodaření. Místo listnatých stromů se vysazují jehličnany, stepi zarůstají. Rovněž velkozemědělství a těžba dřeva má přímý vliv na ubývání přírody. „Příroda je provázaný mechanismus. Pokud z krajiny zmizí jednotlivé druhy rostlin, vymizí postupně i hmyz na nich závislý. Ten zase tvoří potravu dalším živočichům, a tak se můžeme snadno dostat až k ohrožení života mnoha savců,“ upřesňuje Jiří Cafourek. Vlivem špatného hospodaření jsou ohrožené i bakterie a houby, které pomáhají zemědělské produkci.

Zachránit potřebuje ropucha nebo sysel

motyle 2

 

Podle aktuální zprávy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR je u nás ohroženo na různých stupních patnáct až šedesát procent druhů. Nejhůře na tom jsou plazi, obojživelníci, ptáci, vážky a motýli. Naopak velkou motivací je návrat vlka. Potvrzují také to, že hlavním viníkem ztráty biodiverzity je nešetrná zemědělská výroba a lesnictví.

Například potápníka ohrozilo zničení původních stanovišť, což je důsledek nárůstu rybníkářství. Tesaříka alpského ohrozila likvidace vhodných starých bukových porostů. Nárůst zemědělství, redukce pastvy dobytka zapříčinilo pokles ptáků, jako chocholouše obecného a dropa velkého. Ropucha krátkonohá doplatila na pokles hladiny spodní vody, na chemizaci v zemědělství a lesnictví. Rak kamenáč se neubránil šíření invazivních amerických druhů raků.

  Co je třeba chránit v Česku

  • Rostliny – hlízovec Loeselův, hořečky, koniklec otevřený, lýkovec vonný, mečík bahenní, pcháč žlutoostenový, sneděk pyrenejský kulatoplodý, vstavač bahenní, zvonovec liliolistý
  • Hmyz – bourovec trnkový, chrobák pečlivý, krasec dubový, modrásci, mravenci, okáč jílkový, okáč skalní, potápník dvojčárý, střevlík mřížkovaný, tesařík alpský
  • Ptáci – bekasina otavní, drop velký, chocholouš obecný, lelek lesní, linduška úhorní, moták lužní, raroh velký, tetřívek obecný
  • Obojživelníci – ropucha krátkonohá
  • Korýši – rak kamenáč
  • Měkkýši – svinutec tenký

Zvláště chráněné druhy, které byly v Česku na vymření, byli například hořeček mnohotvarý český, hvozdík písečný český nebo sysel obecný či užovka stromová. Pro ně se podařilo vytvořit záchranné programy díky podpoře ministerstva životního prostředí. Celoevropsky ohrožená je také vydra říční, kterou často zabíjí auta na silnici. Na druhé straně samy vydry však škodí rybám. Do české přírody se vrací i bobr evropský, který ji také zrovna neprospívá. Takže jeho záchranný program se snaží skloubit ochranu s pravidly soužití s člověkem.

Podobné konflikty ochrany a soužití potvrzuje i Jiří Cafourek. „Naši biodiverzitu ale neohrožuje jenom mizení původních druhů, ale naopak i invaze nepůvodních druhů rostlin a živočichů. Také tu zavinil člověk a zase jenom on vše může zastavit, nebo alespoň zpomalit,“ uvádí.

Co teď s tím?

motyle 3

Zasvěcení si myslí, že nejlepší cestou k návratu biodiverzity bude zlepšovat pobídky na odpovědnost za životní prostředí. „Divočina je tou unikátní devizou, která obcím v národních parcích nebo v jejich blízkosti přináší bohatství, avšak kvůli špatnému nastavení dotací a nevhodné daňové politice jsou pro tyto obce finančně přitažlivější různé developerské či stavební aktivity, kterými ovšem samy onu divočinu, která jim přináší bohatství, krátkozrace ničí – a to je třeba změnit,“ poznamenává profesor Kindlmann z Akademie věd.

Další nápravou může být výsadba nových remízků či obnova vodních toků. Ale to jsou jen některé požadavky. Hlavně by každý měl začít také u sebe a nenechávat veškerou práci na úřadech a organizacích. Stačí se třeba zaměřit na bioopotraviny a produkty ekologického zemědělství. Další možností je podpora ekologické organizace. Developerské projekty by vždy měly obsahovat také podobné projekty, jako je třeba louka pro motýly nebo tůňka, kde žijí vážky.

Lidé se také mohou chovat šetrněji k přírodě nejen používáním ekologických prostředků, ale mohou se zapojit například do sbírání odpadků v lese. Na soukromých loukách lze počkat s kosením, až rostliny odkvetou. Ve městech je zase žádoucí rozmístit ptačí budky, chovat včely nebo se zapojit do péče o zeleň. Existuje dokonce speciální aplikace s názvem Biolog, díky které se monitorují a pozorují různé druhy živočichů a rostlin.

motyle 4

V některých oblastech ekologického chování jsme v Česku naštěstí od revoluce pokročili. Výrazně se snížil vliv průmyslového a zemědělského znečištění vodních ekosystémů. Díky nárůstu počtu čistíren odpadních vod výrazně pokleslo znečištění vodních toků a došlo k rychlému a radikálnímu zlepšení kvality vody.

stat motyle 3

Jiří Cafourek z Včelí stráže si myslí, že ohrožením biodiverzity přicházíme nejenom o krásu a bohatost přírody. Větším nebezpečím je destabilizace celého ekologického systému. „Pokud půjde ohrožení zdraví ekosystému dále stejným tempem, budeme ohroženi především my, lidé. Planeta se bez homo sapiens zase rychle vzpamatuje, nebude trvat dlouho a bude zase vše v přírodní rovnováze,“ uzavírá.

button clanku