Projekt Český ostrovní dům: Soběstačnost a sdílení přebytků je blízká budoucnost bydlení

Již na konci roku 2016 jsme vás seznámili s projektem Český ostrovní dům a s loňským vítězem jeho studentské soutěže Vojtěchem Lichým. Realizace prototypních, zdrojově soběstačných staveb v roce 2018 se kvapem blíží, a proto jsme se rozhodli přiblížit vám osobu, která za ambiciózním projektem, jenž chce rozpoutat malou architektonickou revoluci, stojí. Pavel Podruh je čistokrevný nadšenec do udržitelnějšího bydlení, který stihl za pouhý rok existence projektu nakazit svou myšlenkou širokou stavitelskou veřejnost, a poskytl tak studentům architektury i zaujatým laikům možnost sledovat rozjíždějící se iniciativu za objevením nadčasového bydlení, které se futuristicky pouze netváří, ale reálně otevírá brány stavbám další generace. O tom, jak projekt Český ostrovní dům získal konkrétní obrysy a začal plnit smělou vizi zakladatele, který se nebyl ochotný smířit se stávajícím přístupem k bydlení, i o tom, kam bude dál směřovat, se můžete dočíst v následujícím rozhovoru.

Vítězný návrh letošního ročníku studentské soutěže Český ostrovní dům
Vítězný návrh letošního ročníku studentské soutěže Český ostrovní dům.

Proč jste se do projektu Český ostrovní dům pustil? Co vás na něm lákalo?

Úplně na začátku stál vnitřní popud toho, že jsem nechápal, proč jako společnost nevyužíváme více obnovitelných zdrojů. Člověk tak nějak ví, že existuje obrovské množství dostupných čistých technologií, ale stejně si pořád pod sebou ve velkém ničíme to nejdůležitější. Nedává mi to smysl, a tak jsem si říkal, jestli bych pro to nemohl něco udělat. Představa domů, které si svou energii sami vyrobí a spotřebují, či dokonce nasdílí přebytky s ostatními, mě fascinuje a přijde mi elegantní. S touto myšlenkou jsem založil projekt Český ostrovní dům, jehož cílem rozhodně není strašit globálním oteplováním a burcovat ekologickými hesly, ale spíše pomáhat pozitivně hledat další možný krůček a nadchnout pro něj širokou veřejnost, firmy a státní správu.

Povedlo se ten cíl naplnit?

Spíš bych řekl, že jsme pořád na úplném začátku. Na druhou stranu vnímáme od veřejnosti velkou podporu, která zdaleka není jen virtuální. Po dvou letech našich aktivit nám přichází průměrně čtyři reálné poptávky týdně na šetrné, soběstačné, nízkoenergetické, jednoduše o krok lepší, domy. Nebudujeme stavební firmu, a tak se poptávající lidi snažíme nasměrovat tam, kde by jim mohli pomoci. Vždy dle druhu požadavku. Věřím, že tato vlna zájmu bude sílit a vyvíjet čím dál větší tlak na významné hráče stavebního a technologického trhu v ČR. Nabídka neodvratně dotáhne poptávku a za 5 let pro nás už soběstačný dům nebude nic nového. Tomu se snažíme pomoci a trochu to rozdmýchat.

Jak dlouho se věnujete oblasti udržitelného/ostrovního bydlení? Jak jste se k tomu dostal?

Dá se říct, že z vlastní potřeby. Původně jsem pracoval v korporátu, pak jsem si založil vlastní firmu, tu jsem vybudoval a prodal, měl jsem nějaké úspory a chtěl jsem si postavit svůj dům na základě svého pohledu na svět. Ukázalo se, že mi nikdo nedokázal nabídnout komplexní dům, jaký bych si představoval, a tak mě napadlo, že by se zřejmě mělo něco udát už na úrovni vzdělávání budoucích architektů a stavařů.

vítězný návrh interieér

Následně jste založil studentskou architektonickou soutěž Český ostrovní dům, která se již ve druhém ročníku stala jednou z největších v ČR. Co bylo dál?

Někteří podobné myšlenky zřejmě v hlavě drželi už dlouho a čekali na nějaký spouštěč, aby začali konat. Z toho vzešly i desítky lidí, kteří nyní už na Českém ostrovním domě spolupracují a nemají za to žádnou odměnu kromě toho, že je to myšlenkově uspokojuje a přijde jim to užitečné. Postupně začala vznikat myšlenka, že bychom tedy skutečně spolu se studenty a odborníky postavili dva kompletně soběstačné domy, jako důkaz, že to jde.

Jak jste pro projekt a chystanou realizaci sháněli partnery? Bylo to jednoduché? Byl o projekt zájem?

První dávku financí jsem do projektu vložil ze svých úspor, což pro mě reálně znamenalo nastěhování se zpátky do jednopokojového bytu. Se zbytkem nám pomáhají partneři, kteří nás ve většině případů oslovili první, protože na nás někde narazili a souzněli s naší vizí. Klíčovou roli hrají dva hlavní partneři projektu, a to firma GWL Power, která je hlavním technologickým mozkem naší připravované realizace a specializuje se na kompletní energetické systémy budov, od solárních panelů přes měniče až po baterie na bázi lithium-železa (LiFePO4). Druhým je Hypoteční banka, která pomáhá s financováním našich aktivit, a my jí zase na oplátku poskytujeme naše znalosti při sestavování jejich nové tzv. zelené hypotéky. Myslím, že nám ještě tak dva partneři chybí, aby byl projekt solidně finančně stabilizován a my se mohli stoprocentně soustředit na samotnou práci. Ze státních ani evropských zdrojů nemáme ani korunu.

Plánujete projekt rozšířit i do zahraničí?

Už nám takové nabídky chodí. Ukazuje se, že to, jak je projekt strukturálně postaven: od studentské soutěže přes zapojení partnerů, realizaci až po pořádání workshopů po celé republice, je poměrně unikátní a v blízkém okolí žádné srovnatelné projekty nenacházím (minimálně ve střední Evropě). Z Maďarska a ze Slovenska přišli zájemci s tím, že by náš projekt rádi napodobili – on je vlastně velmi lehce napodobitelný, jeho struktura je úmyslně udělána tak, aby se dala použít kdekoliv –, takže rozšíření za naše hranice by bylo super ať už ve spolupráci s námi anebo naklonováním našeho konceptu. Vůbec by mi to nevadilo, ba naopak. My se teď ale skutečně soustředíme na to, abychom zapracovali sami na sobě, na studentské soutěži, na připravovaných realizacích a na zajištění chodu projektu.

vítězný návrh interiér

Proč jste se rozhodl propagovat změnu pomocí práce se studenty?

Je pro mě překvapivé, že téma udržitelnosti nebo téma zdrojově autonomnějších budov na českých vysokých školách dost zásadně chybí nebo se příliš nevztahuje k realitě. Přitom je to po celém světě obrovské téma, ne budoucnosti, ale už současnosti. Snažíme se studentům dávat příležitosti setkat se s lidmi, kteří jsou kapacitami svých oborů, a společně s nimi pracovat. Je to taková kombinace studentského idealismu, který je v mnoha ohledech skvělý a v mnoha ohledech zase třeba naivní, s realistickou skepsí a zkušenostmi. Vzniká z toho takový realistický střed, což mě těší.

A jak to vypadá s vaší plánovanou realizací dvou prototypních budov?

Teď se ke mně dostaly finální návrhy, které pro nás skvěle vizualizovalo studio vdvrk.com. Po architektonické stránce je navrhoval vítěz naší loňské studentské soutěže Vojtěch Lichý a technologie navrhoval jeho kolega Petr Pávek. Nyní projekty spolu se studenty dotahuje architektka Jana Hořická z FS ČVUT spolu s již zmiňovanou GWL Power/i4wifi (energetické řešení) a dále s Envi-Pur (vodní hospodářství), Wafe (vzduchotechnika) či Teco (inteligentní řízení budov). Zapojen je i E.ON, který se aktivně zajímá o decentralizaci výroby a ukládání elektrické energie. V hale kousek od Prahy jsme postavili repliku technické místnosti, která se bude v domech nacházet. Máme tam navezené baterie se skvěle fungující technologií LiFePO4, připravujeme software, který imituje solární režim v průběhu roku, a průběžně na to připojujeme jednotlivé větve zařízení, které v těch domech budou – vzduchotechniku, vodní hospodářství, samotné inteligentní řízení. Na tomto testovacím zázemí budeme pozorovat, jak se systém chová v různých eventualitách. V určitém smyslu je to takový organismus. Jako by se tam rodilo nějaké dítě, kterému píšeme DNA.

Mohou se uplatnit prvky Českého ostrovního domu i v městských podmínkách?

Ostrovnost, tedy kompletní zdrojová soběstačnost, je extrém. Je zároveň hloupost, aby se teď všichni začali odstřihávat od sítí, to ani není náš záměr. Vytyčili jsme si cíl, že dovedeme zprovoznit budovu, která není na nic napojená a bude se v ní dát žít zcela běžným způsobem. A to, co se v průběhu tohoto vývoje vymyslí, je velmi široce aplikovatelné, kdekoliv a v různých podobách.

vítězný návrh

Jak hodnotíte uplynulý vývoj na poli obnovitelných zdrojů? Kdy by se vámi prosazované změny mohly začít projevovat?

Já věřím, že už se to děje bez ohledu na naše aktivity. Akorát mám pocit, že trochu moc pomalu. Když se nad tím zamyslíme v globálním kontextu, tak nás v roce 2050 bude na planetě deset miliard. Myslím, že tempo pokroku v lepším využívání našich zdrojů ještě rozhodně není dostatečné. I proto říkáme, že se prostřednictvím projektu Český ostrovní dům pouze snažíme urychlit tento proces a je potřeba, aby i vedle lokálních rybek jako jsme my nastoupily do hry i ty globální velké ryby, které se budou dravě hnát za dalším pokrokem. Bez těch to nepůjde. Jsem v tomhle směru ale realistický optimista. Věřím, že za deset let už budou téměř v každé domácnosti solární panely a baterie či jiný druh uložení energie a nebude to zatížené žádnými dotačními podvody či polopravdami. Bude to vnímáno jako akt selského rozumu a budu rád, když to bude dřív nežli později.

Proč jste se přihlásili do E.On Energy Globe?

Do soutěže jsme přihlásili jednu z aktivit projektu Český ostrovní dům, a to naší studentskou architektonickou soutěž. Měli jsme totiž pocit, že studenti, kteří se zúčastnili dvou uplynulých ročníků, by si takové ocenění zasloužili. To oni představují budoucnost. Přál bych si, aby dostali nějakou zpětnou vazbu oficiálnějšího rázu a pomohlo jim to odstartovat jejich kariéry.

Vítěz loňského ročníku soutěže Český ostrovní dům před vizualizací svého návrhu
Vítěz loňského ročníku soutěže Český ostrovní dům před vizualizací svého návrhu

Témata:

Doporučujeme

Jak dosáhnout největších úspor za energie?

E.ON Rádce vám rád poradí, jak na to.