Projekt Ke kořenům pěstuje ekologickou tradici pohřbívání

Ačkoli smrt představuje neodmyslitelnou a nevyhnutelnou součást našich životů, v západní společnosti stále zůstává silně tabuizována. Možná právě kvůli tomu nepodléhá pohřebnictví výraznějším změnám a inovacím.  Pohřební služby pracují dlouhá léta dle zaběhlých schémat a do svých praktik jen málokdy vpustí alternativní možnosti, které současná doba nabízí. Pohřební obřady jsou obestřeny ledově chladným nádechem mramoru, masivních rakví a honosných věnců, což pozůstalým truchlení příliš neusnadňuje, nehledě na zbytečnou ekologickou stopu, kterou po sobě zanechává. Smrt je součástí koloběhu naší planety a rčení „prach jsi a v prach se obrátíš“ je asi nejvýmluvnějším. Pojďme se tedy vrátit ke kořenům se stejnojmenným unikátním projektem rehabilitujícím základní tradiční hodnoty přírodního pohřbívání.

Místo uložení popela

Problematika klasického pohřebnictví

Ekologické pohřebnictví se těší ve většině rozvinutějších zemí stále většímu ohlasu. Asi nejdál je Anglie, kde první přírodní hřbitov vznikl již v roce 1993 a do dnešní doby jich bylo zbudováno na tři sta. Stejně tak postupuje po menších krůčcích i USA a ekologickým pohřbíváním se zde zabývá zhruba 50 % pozůstalých. Vzniká mnoho nejrůznějších alternativ a často až kontroverzních projektů, jako například Urban Death Project zaměřující se na kompostování zemřelých těl. Pro takové smýšlení však existuje jasné opodstatnění. Jen v USA se pro klasické pohřby spotřebuje okolo 30 milionů lakovaných fošen a desek dubového či jiného tvrdého dřeva, 60 tisíc tun mědi na zdobení, zhruba 990 tisíc tun oceli na hřebech a úchytech, přes 1, 6 milionu tun betonu na pomníky a více než 2 a půl milionu litrů formaldehydu pro konzervaci těl zesnulých.

ekourna od umělkyně Kateřiny Pěkné
ekourna od umělkyně Kateřiny Pěkné

Ani kremace se neobejde bez environmentální zátěže. Spalováním balzamovaných těl a impregnovaných rakví se do ovzduší uvolňuje velké množství oxidu uhličitého a dalších chemických látek. Zatěžující je taktéž následné uložení na hřbitov pod kamenné náhrobky dovážené z celého světa a nespočetné množství dovozových květin. Nechceme vás ale děsit. Existuje totiž mnoho alternativ, které si v posledních letech začínají razit cestu i u nás v České republice.

Ke kořenům a jejich Les vzpomínek

Blanka Dobešová
Blanka Dobešová, zakladatelka projektu Ke kořenům

Jednu z cest představuje projekt Ke kořenům (Minka Suchánska, Blanka Dobešová a Alžběta Živá) založený roku 2014. Pohřeb a smrt tato trojice žen vnímá jako přirozenou součást života, opětovné splynutí s přírodou a odchod, který si zaslouží hodnotné poslední rozloučení pro všechny truchlící pozůstalé. Právě z těchto důvodů ve spolupráci se Správou pražských hřbitovů vznikl o rok později Les vzpomínek v prostorách Ďáblického hřbitova. Jedná se o jediný přírodní hřbitov v České republice.

Obřadní místo Lesu vzpomínek
Obřadní místo Lesu vzpomínek

Způsob pohřbívání

Nebožtíci nejprve projdou klasickou kremací a pak jsou ve speciálních ekologických urnách pozůstalými pohřbeni ke kořenům stromu, který si sami před obřadem vyberou. „Náhrobky dovážené z Afriky a z Číny, velké květinové vazby a mnoho dalších zbytečných komponentů zanechává velkou ekologickou stopu. Že si pozůstalí zemřelého vážili, lze přece vyjádřit mnoha jinými způsoby,“ vysvětluje Blanka. Místo náhrobků tak u jednotlivých stromů visí malé dřevěné tabulky doplněné intimními zásahy osobitě vykreslujícími charakter zemřelého.

1

Truchlením k šťastnějšímu rozloučení

Mimo způsob pohřbení volí Les vzpomínek jiný přístup k poslednímu rozloučení. Lidé se mezi stromy chovají přirozeněji a otevřeněji sdílí smutek, lásku i vděčnost k zemřelému. Vyrovnání se s odchodem blízkého člověka pomáhá organizace obřadu, kterou pozůstalí po všech stránkách připravují a zajišťují sami a každé ukládání je tak velmi osobní a specifické.

Uprostřed lesa stojí kamenná socha připomínající malou fontánu. „Centrální umělecké dílo slouží k setkávání pozůstalých k zapálení svící, tiché modlitbě, poděkování či psaní vzkazů zemřelým,“ vysvětluje Blanka. „Všechny pohřby by měly být krásné, zemřelí si to zaslouží,“ dodává Blanka s vřelým úsměvem.

1

Témata:

Doporučujeme

Další
Nejkrásnějším stromem roku se stala Zádvorská lepa z Velkých Opatovic