Rozhovor s Janem Charouzem o carsharingu a budoucnosti sdílené ekonomiky


Sdílejte:

Carsharing neboli sdílení aut je jedním ze základních stavebních kamenů moderní sdílené ekonomiky. V loňském roce využily těchto služeb víc než dva miliony Evropanů. Spolu s rostoucí důvěrou obyvatel v model sdílené ekonomiky toto číslo dále narůstá. Jednou ze společností, které se snaží myšlenku sdílené ekonomiky šířit, je pražský SmileCar. V čele této mladé české společnosti, která se chlubí přídomkem největší český P2P carsharing, stojí Jan Charouz. Ten se proslavil hlavně díky své kariéře profesionálního závodníka. Během té se dokázal skrze nižší závodní série jako Formule BMW a Formule 3000 vypracovat až na vrchol motoristického sportu. Pravidelně startoval ve vytrvalostní sérii LMP1, a dokonce se stal testovacím pilotem ve Formuli 1 v barvách týmů Renault, Lotus a HRT. Nebylo to ale jen závodění, co Jana přitahovalo. Jeho zájem o sdílenou ekonomiku nakonec eskaloval až založením firmy SmileCar. Jak se z člověka pohybujícího se v nejvyšších sférách závodění stane ředitel casharignové společnosti, i jak bude vypadat budoucnost sdílené ekonomiky, se dozvíte v následujících řádcích našeho rozhovoru právě s Janem Charouzem.

smilecar

Jak se z úspěšného závodníka stane ředitel carsharingové společnosti?
Vždycky jsem věděl, že nikdy nebudu jenom závodník. Proto jsem vedle závodění podnikal i jiné věci. Na začátku to bylo studium a stáže po světě. Potom jsem si hrál v Ženevě na bankéře, chvilku jsem si hrál na developera v Praze. Bankéřství mě moc nebavilo, člověk nic netvoří a jen hýbe s čísly. U developmentu bylo všechno dlouhodobé a já mám rád, když věci běží a je vidět, jak rostou, a u developmentu jsme pracovali s horizontem deseti let. Vyrůstal jsem v rodině aut a celý život jsem se kolem aut točil. Vždycky jsem chtěl pracovat s tátou, nikdy to ale nešlo. On je super, ale my dva spolu u práce, to je problém. Snažil jsem se proto hledat vlastní možnosti. Shodou okolností jsem se seznámil s Leošem Novotným (zakladatel LEO Express) a zjistili jsme, že máme podobné přemýšlení ohledně cestování a o propojení možností veřejné dopravy a aut. Z toho vznikl nápad propojit lidi, kteří přijíždí na nádraží autem a nechávají ho na nádraží, s lidmi, kteří by si od nich mohli auta krátkodobě půjčit. Tenhle nápad jsme dál rozpracovali, až z toho vznikl celorepublikový carsharing.

Věnuje se SmileCar sdílené ekonomice i v jiných směrech?

Před nedávnem jsem spolu s dalšími firmami založili Českou asociaci sdílené ekonomiky. Sdílená ekonomika má určitě velkou budoucnost a myslím si, že i firmy, které se jí věnují, si mohou vzájemně pomáhat. Ať už je to know-how nebo společná databáze a hodnocení uživatelů. To sice v současnosti možné není, ale pracujeme na tom, aby se to uskutečnit dalo.

Jan Charouz02

Další otázka je jasná. Co vidíte jako největší nevýhodu sdílené ekonomiky?
Největší nevýhodou sdílené ekonomiky je to, že neexistuje žádné veřejně sdílené hodnocení uživatelů. Pokud se registruje nový uživatel, my o něm nemáme žádné informace, a krom veřejných databází jako registr dlužníků a podobně nemůžeme zjistit nic. Nedokážeme zjistit, co je to za člověka, jakou má morálku nebo jestli například někdy něco neukradl v Airbnb. Jeden takový člověk v systému sdílené ekonomiky totiž může odradit velké množství lidí, kteří by podobných služeb využívali, ale kvůli špatné zkušenosti se od nich odvrátí.

Carsharing je v současnosti na obrovském vzestupu. Myslíte si, že se v budoucnu stane osobní vlastnictví auta přežitkem?
Po pravdě nevím. Lidé si určitě nikdy nepřestanou kupovat auta. Ta potřeba něco vlastnit v nás pořád bude. Myslím si ale, že se změní forma klasického vlastnění auta spíše k formám pronájmů, protože je to ekonomicky mnohem výhodnější. Já osobně měl dříve dvě auta – Superb a Smart. Se Smartem jezdím každý den po městě, u toho se mi vyplatí ho mít. Se Superbem jsem jezdil jen o víkendech a vůbec se mi nevyplatilo ho vlastnit. Proto jsme ho prodal, a když potřebuju na víkend větší auto, půjčím si ho.

Jan Charouz01

Kdo je váš typický uživatel carsharingu?
V současnosti pracujeme na lepším zmapování našich zákazníků, abychom mohli lépe pochopit jejich potřeby. Zatím se nám profilují tři hlavní proudy. Jedním jsou lidé, kteří auto nutně nepotřebují, ale rádi si vyzkouší něco nového. Ti si půjčují sportovní auta z naší nabídky. Druhým jsou právě lidé bez auta, kteří se primárně spoléhají na carsharing, a třetím jsou lidé, kteří mají například malé auto do města a na víkend potřebují větší auto pro výlet s rodinou a podobně.

Využívají služby carsharingu i turisté?
Turisté moc naše služby nevyužívají. Po pravdě se na ně ani nezaměřujeme. Naším cílem je mířit na Čechy a lidi, kteří v Čechách žijí. Ti mohou našich služeb využívat opakovaně. To jsou pro nás cenní zákazníci.

SmileCar využívá systému Peer To Peer. Jaká je největší výhoda a nevýhoda tohoto fungování?
Největší výhodou systému P2P je flexibilita a pokrytí. Flexibilita ve smyslu možné domluvy mezi lidmi na konkrétní čas. To je obrovská výhoda oproti firmě, která půjčuje auta jen na jednom místě v určitý čas. Nevýhoda s tím spojená je samozřejmě závislost na lidech a jejich možná nespolehlivost. Pokud se ke službě přihlásí někdo, kdo to nebere vážně, hází to špatné světlo na něj, ale bohužel i na nás jako na celou službu. My ale děláme všechno proto, abychom takové chování mohli eliminovat. Například zdokonalujeme systém vzájemného hodnocení uživatelů. Velkou výhodou je také variabilita nabízených vozů. Běžné carsharingové firmy a autopůjčovny mají nakoupený nějaký car pool standardních aut. Zákazník si u nich nemůže půjčit například starého Mustanga. Žádná běžná půjčovna prostě nedokáže nabídnout tak rozličný vozový park jako P2P carsharing.

Jan Charouz03

Plánujete pořízení i vlastní flotily vozů? Ta by mohla alespoň částečně eliminovat nespolehlivost lidí, kteří na poslední chvíli odřeknou zapůjčení auta.
To bychom nechtěli. Rádi bychom vybudovali spolehlivou základnu majitelů nabízených aut. Myslíme si, že na silnicích je už nyní aut víc než dost. Je tak logičtější využívat ta, které už tady máme, a nepořizovat ještě další.

Je náročné prosadit se s podobným projektem v zemi, jako je Česká republika, která je k projektům sdílené ekonomiky dost skeptická?
Je to dost náročné. Hlavně z toho důvodu, že je to pro Čechy něco úplně nového. U nás panuje poměrně silný trend vlastnictví, „to je moje auto, můj miláček“. Lidé se o auta moc dělit nechtějí, mají z toho strach. Ten se my snažíme zmírnit pojištěním, které je dost komplexní, a pokrývá vše od nehody až po zpronevěru.

Jak dlouho trvá dostat podobný projekt do černých čísel?
Když se podíváme na firmy, jako jsou Amazon nebo Uber, ty nejsou v černých číslech do dneška, a rozhodně je nemůžeme považovat za neúspěšné. Kdybychom chtěli, dokázali bychom se do černých čísel dostat rychle, ale není to teď naším primárním cílem. Náš cíl je růst, a když se roste, je potřeba investovat.

smile2

Témata:
Sdílejte:

Doporučujeme

Vstupenky zdarma na veletrh FOR ARCH

Stavíte, rekonstruujete? Přemýšlíte o solární elektrárně nebo o výměně nového topného zdroje? Potřebujete poradit? Navštivte nás na veletrhu FOR ARCH od 19. 9. do 23. 9. Pro prvních 50 zájemců máme vstupenky zdarma.