Rozhovor s Lenkou Vackovou, oceňovanou designérkou a průkopnicí recyklace textilu

Módní návrhářka Lenka Vacková získala před pár týdny ocenění Fashion Designer roku 2017 v prestižní soutěži Czech Grand Design. Její vítězství je pozoruhodné nejen proto, že přišlo tak krátce po absolvování pražské UMPRUM. Lenka totiž staví svou práci především na využití recyklovaného textilu a textilního odpadu.

E.ON RÁDCE: JAKÉ JSOU NEJČASTĚJŠÍ CHYBY PŘI TŘÍDĚNÍ ODPADU?

Navzdory zcela prokazatelným faktům o tom, jak fast fashion zamořuje planetu, jeho produkce neustává. O to důležitější jsou projekty, které na jeho dopady upozorňují, zmenšují je a přináší tvůrčí řešení adekvátní závažnosti celé situace.

Na nešetrné chování fashion brandů upozornila například při své instalaci Fast or Last na každoroční výstavě Designblok, kdy si loga značek nechala dočasně vytetovat. Dočasnosti docílila tak, že místo klasického inkoustu použila vlastní krev, která výrobu tzv. rychlé módy v Asii často provází.

Její zájem o udržitelnou módu rostl přirozeným způsobem už při studiích. Během nich se také rozhodla spolupracovat se západočeskou továrnou Klatex, kde realizovala svou diplomovou práci, a i po absolvování s nimi nadále spolupracuje.

Lenka Vacková v provozovně společnosti KLATEX

Jak začala vaše spolupráce s Klatexem?
Celá spolupráce začala realizací mé diplomky, poté jsem se u nich nechala regulérně zaměstnat. Nyní společně recyklujeme textil, textilní odpad a staré oblečení.

Kdy jste se o recyklaci textilu a odpadu z něj začala zajímat?
Nelze to říct takhle jednoznačně, jde o postupný vývoj. V rámci své činnosti jsem o ní začala více přemýšlet v roce 2014. Při naší práci jakožto návrhářů vzniká odpad, který je důležité netvořit, a vše šlo ruku v ruce.

Lenka Vacková v provozovně společnosti KLATEX

Studovala jste módní návrhářství na UMPRUM. Zajímalo by mě, jak současná výuka reflektuje fast fashion a problematiku znečišťování planety, která je s tím spojená?
Nejsem schopná posoudit, jak je to teď. Když jsem s tím začínala, šlo čistě o mou iniciativu nekupovat si nové materiály, kterou jsem osobně zohledňovala, spíše než že by se tam tohle téma rozebíralo. S vyučujícími jsem k tomu přistupovala čistě z profesionálního hlediska, například jak dané materiály zpracovat. Recyklace textilu nebyla tehdy ještě tak aktuální jako teď.

Odkud pochází textilní odpad, se kterým pracujete?
Materiály pochází z několika zdrojů: jde o odpad z přádelen, tkalcoven z Čech i Německa, které leží kousek od Klatov. Ořezy rolí, nitě ze snovadel, které se odvinou při nastavování stroje, v praxi velkého provozu to dělá desítky metrů, ale i samotné látky – tkané, netkané, vlna, třeba i ze svetrů nebo ponožek. Další zdroj představují kontejnery na použitý textil, který odebíráme z třídíren. Můžeme si ho objednat i konkrétně, například úplet nebo bílé zboží.

Látka k recyklaci

Fascinuje mě naprostý opak tvůrčího proces, než na jaký jsou módní návrháři zvyklí – místo abyste vybrala látku podle návrhu, musíte vycházet z toho, co máte. Není to náhodou mnohem větší výzva?
Ano, máte určité omezení, se kterým musíte pracovat, což logicky nakopne mnohem víc. Vytvořit něco, co nebude vypadat "hipízácky", a tím pádem bude atraktivní i pro méně alternativní spotřebitele, skutečně větší výzvou je.

V Klatexu pracujete na strojích z 60. let. Jak se na nich recykluje současný textil?
Je to trochu problém – v industriálním měřítku nezvládají splňovat současné požadavky, výroba je pomalejší, ale zároveň můžu říct, že pro pokusy a alternativní zacházení s materiály jsou ideální, protože toho lidově řečeno více skousnou a vydrží.

klatex

Když jste hledala továrnu, se kterou byste spolupracovala, určitě jste musela mimoděk udělat i dobrý průzkum toho, jak se v České republice recykluje textil. Jak na tom jsme?
Poté, co jsem si vymyslela téma diplomky, hledala jsem firmy, které se recyklací zabývají. Napsala jsem celkem do 10 továren. Hodně mi pomáhala má vedoucí ateliéru Liběna Rochová, protože taková žádost měla najednou větší váhu. Odpověděly mi dvě. Jeden e-mail zněl vlažně, ale z Klatexu mi ředitelka odepsala, že už dlouho chtěla, aby se tam začalo dít něco nového. Bylo vidět, že i ona by ráda jejich činnost nějak posunula. Továrny u nás textil sice recyklují, ale berou to jen jako práci. Nevidí už další přesah. Ačkoliv zní recyklace textilu záslužně, nejspíš už je nezajímá, jak ji zasadit do kontextu.

E.ON RÁDCE: JAKÉ JSOU NEJČASTĚJŠÍ CHYBY PŘI TŘÍDĚNÍ ODPADU?

Co nejzajímavějšího jste se během své praxe dozvěděla?
Určitě to byl a pořád je velký sociální průzkum. Najednou přijdeš do výroby rovnou z UMPRUM plná ideálů a setkáš se s realitou, jak může fungovat spolupráce mezi designérem a továrnou. Dále jsem získala neskutečně mnoho technologických znalostí. Něco si člověk může vygooglit, ale k dalším informacím se nedostane, pokud to nevidí na vlastní oči. I na škole jsme se sice snažili spolupracovat s lokálními značkami, ale nikdy jsem neměla takovou šanci prohlídnout si výrobu zblízka.

klatex

V Klatexu chystáte kolekci i dalších produktů. Kdy budou v prodeji?
Ano, měla by vyjít pod Klatexem, pro který nyní de facto pracuju. Máme sice už hotový i web, ale musíme splňovat určité stanovy a podobně. Trvá to déle, než bych chtěla, ale je dobré vidět, jak realita funguje. Máme už navržené předměty, z materiálů, se kterými pracujeme: boxy na odpad, kuchyňský textil jako třeba utěrky nebo zástěry a další.

kla

Témata:

Doporučujeme

Další
„Zelené střechy se hodí na většinu novostaveb s plochou střechou“ říká Pavel Dostal z GreenVille