S Adamem Zlotým o tom, jak satelitní snímky a přesná data mění podobu zemědělství

V České republice se sice nemusíme potýkat s následky zemětřesení, sopečných erupcí nebo ničivých hurikánů. Ani tak ale nemáme zcela na růžích ustláno. Dle statistik odborníků z Akademie věd ČR za posledních 5 let potkalo naši zemi více než 20 výkyvů počasí, které měly negativní vliv na život obyvatel a hlavně zemědělců. Těmito rozmary počasí myslíme mrazy, povodně a hlavně sucho, které se v posledních letech stalo noční můrou mnoha českých zemědělců. Sucho a nedostatek vody se začínají v posledních letech stávat jedním z hlavních problémů drobných i velkých farmářů v Evropě a Česká republika není výjimkou. Ačkoli se naše průměrná denní spotřeba vody snižuje (denně spotřebujeme kolem 90 až 100 litrů pitné vody, přitom ještě před několika lety byla průměrná spotřeba na obyvatele kolem 120 litrů), nic to nemění na stále silnějších rozmarech přírody. Všechny tyto aspekty mají za následek značné komplikace pro zemědělce při snaze maximalizovat výnosy z úrody. Pomoci se jim snaží mladá česká společnost CleverFarm. Co vše dokáže brněnská technologická společnost a aplikace CleverFarm nabídnout svým zákazníkům, jsme zjišťovali od jejího zástupce Adama Zlotého.

Adam Zlotý
Adam Zlotý, zástupce společnost Clever Farm

Jak a kdy vznikl start-up CleverFarm?
V roce 2015 vznikl start-up s názvem CleverMaps. Ten tvořila skupina lidí, kteří měli dlouholeté zkušenosti s výrobou a prací s geografickými a prostorovými daty. V tomto roce jsme hledali směr, kterým bychom se mohli vydat. Věděli jsme, že základem budou mapové podklady – oblast, ve které jsme silní a které rozumíme. Já osobně jsem vždy pracoval na aplikacích v zemědělství, tak sektory dobře znám, včetně jejich mechanismů, a to nejen v ČR, ale i v zahraničí. Tak padlo rozhodnutí věnovat se vývoji aplikace pro zemědělce. CleverMaps se ale ubíralo i dalšími směry, ze kterých vzešly dnes již samostatné entity jako CleverAssets nebo CleverAnalytics.

Co všechno aplikace umí?
Aplikace CleverFarm byla v počátku určena primárně jen pro evidenci agronomických činností – farm management – zaznamenávání aktivit jako je osevní postup nebo kontrolu vstupů do půdy v oblastech chráněných pásem spodních vod a podobně. To ostatně nařizuje i legislativa a s tím počítá i náš software. Aplikaci je ale možné rozšířit i o další dva moduly. Prvnímu říkáme „Senzory“, na tom spolupracujeme se společností Solidus Tech. Jde o vývoj a výrobu senzorů pro zemědělce; jednoduché meteostanice, porostové senzory, senzory do stájí pro hlídání amoniaku, senzory pro měření půdní vlhkosti a teploty půdy nebo senzory do sil a posklizňových skladů, které zemědělce dokáží upozornit na degradaci kvality úrody.

1
Náhled aplikace Clever Farm

Jak senzory v sile dokáží rozpoznat zhoršující se kvalitu úrody?
Jednoduše řečeno jde o dlouhé tyčové teploměry, které měří teplotu. V momentě, kdy dochází k něčemu negativnímu, ať je to zvýšená vlhkost, nebo množení nějakého skladištního škůdce, je to indikováno vzestupem teploty.

Jak spolu senzory komunikují?
V rámci komunikace senzorů využíváme síť IoT (pozn. red: IoT = Internet of Things; jedná se o speciální internetovou síť určenou pro tzv. chytrá zařízení, kterým umožňuje vzájemně spolu komunikovat a zasílat data o velice malé velikosti). Umíme využívat všechny standardy, Sigfox, LoRa i Narrow Band IoT. Primárně se ale soustředíme na SigFox a Lora.

Jaký je druhý modul, který aplikace rozšiřuje?
Druhý modul „Sentinel“ je určen pro podporu přesného zemědělství. Zpracováváme družicové snímky z programu Copernicus. Na základě dat získaných z těchto snímků jsme schopni doporučit, jak by měl farmář na poli hnojit. Běžně hnojení půdy funguje tak, že farmář vyjede s rozmetadlem na pozemek a na něj nanese všude stejnou vrstvu hnojiva. Pozemek má ale různé vlastnosti. Někde je porost silnější, někde naopak slabší. Aplikace CleverFarm mu s tímto problémem pomůže a řekne, kde má hnojit méně a kde více. Kromě hnojení máme i program na podporu variabilního setí plodin. Na základě historie družicových snímků vyhodnotíme, ve kterých místech je možné oset pole hustěji a kde naopak zvolnit.

Hlášení senzorů o aktuální teplotě, vlhkost a srážkovém úhrnu v dané lokalitě.
Hlášení senzorů o aktuální teplotě, vlhkost a srážkovém úhrnu v dané lokalitě.​​​​​​​

V jaké fázi se aktuálně projekt CleverFarm nachází?
Komerční aktivity jsme zahájili na začátku letošního roku. Ještě do nedávna ale náš obchodní tým tvořil jeden člověk. Obchodní tým se ale už rozrůstá. Máme i zastoupení v Srbsku, které obsluhuje celý Balkán, a aktuálně jednáme o zastoupení na Slovensku.

Zemědělství je poměrně konzervativní sektor trhu. S jakými ohlasy se setkáváte?
Je to složité. Zemědělci jsou velmi specifičtí. Každou korunu, kterou má zemědělec utratit, dost zváží. Je potřeba si uvědomit, že z každé zemědělské komodity jde za zemědělcem jen 5 %. To je dost malá část a do té mi se tlačíme. Je to tedy těžké. Na druhou stranu my s novými technologiemi přinášíme výraznou úsporu. Data, která seberou naše senzory, mohou zemědělcům ušetřit náklady na výjezdy agronomů. Je to tedy nástroj, který přináší úsporu, zvyšuje výnos a snižuje dopady zemědělské činnosti na životní prostředí. Když víme, kde farmář nemusí tolik hnojit, dojde nejen k úspoře na hnojivu, ale i do půdy se dostane méně chemie, než je nezbytně nutné. Při jednání samozřejmě záleží i na tom, s kým se setkáte. Dnes máme dvě věkové kategorie agronomů – 60+ a potom mladou generaci. Je to tím, že po revoluci nebylo studium agronomie pro většinu lidí atraktivní. Je tam tedy obrovský generační výpadek. My tedy musíme najít někoho, kdo je fanoušek nových technologií. Ale ti se najdou i mezi starší generací.

Tyčový senzor pro kontrolu kvality skladovaných plodin.
Tyčový senzor pro kontrolu kvality skladovaných plodin.​​​​​​​

Jak na váš produkt reagují zahraniční zemědělci?
Potřeby farmářů jsou v podstatě po celém světě stejné. Je to úspora, lepší plánování a ochrana toho, co vyprodukuji. Pozitivní ohlasy dostáváme na naše senzory a využití družic. To jsou nové technologie, které se dají prakticky okamžitě zavést do chodu a poskytovat informace. Zatím se tedy soustředíme na tuzemský trh a východní Evropu. Byli jsme ale i na výstavě v Africe v Kamerunu a letos ještě plánujeme vystavovat v Chile, kde vidíme také velký potenciál. Navíc jednáme i s partnery v Malajsii. Tam je síť IoT v provozu a zároveň se zde nachází velké množství malých farmářů, kteří mají problém se skladováním rýže.

Jaké jsou plány CleverFarm do budoucna?
Naším plánem je samozřejmě být úspěšnou firmou. Obchodně se zaměříme na Českou republiku, sousední státy a státy východní Evropy. Co se týče vývoje produktu, máme v plánu jej dále rozvíjet. Aktuálně pracujeme na modelu predikce jednotlivých chorob plodin. V modulu pro přesné zemědělství chceme kromě snímků z družic využívat i jiná data a danou situaci popsat daleko lépe. To znamená zohlednit chemický rozbor půdy, historii daného pozemku a tak dále. A věnovat se chceme i monitorování zemědělských zvířat.

Témata:

Doporučujeme

S Adamem Zlotým o tom, jak satelitní snímky a přesná data mění podobu zemědělství
Další
„Zelené střechy se hodí na většinu novostaveb s plochou střechou“ říká Pavel Dostal z GreenVille