S Chrisem Dunfortem o rozvoji měst a jejich budoucnosti

Možná jste si všimli, že se s našimi městy v poslední době něco děje. Přibývají technologické vychytávky, éterem létají termíny jako big data, SMART cities či „zelená“ města, internet věcí a podobně. Chris Dunford je člověk, který dobře ví, jak spolu tyhle termíny souvisí. Pracuje jako manažer udržitelného rozvoje při Vědeckém Centru At-Bristol, ve městě, které v roce 2015 vyhrálo cenu European Green Capital. Zastihli jsme ho na festivalu Academia film Olomouc, který popularizuje vědecká témata, a mezi nimi i trvalou udržitelnost. Chris nám mimo jiné prozradil, co museli v Bristolu udělat pro to, aby se stali „zeleným“ městem Evropy, a co pro to mohou udělat česká města, aby na takovou metu také dosáhla.

Chris Dunfort na jedné ze svých přenášek
Chris Dunfort na jedné ze svých přenášek

Proč si myslíte, že se Bristol stal Evropským zeleným městem roku 2015? 
Naštěstí jsem mohl být přítomný u celého procesu. Podle mě je to díky kombinaci dvou prvků. Kam se město v rámci udržitelného rozvoje podařilo posunout za uplynulých několik let a kam má město potenciál směřovat díky určitým strategiím a projektům, na kterých se pracuje.

Jak moc je Bristol „zelený“ v tento moment?
Co se týká šetření energií, jsme na tom výborně. Kvalita vody je také znamenitá, což je velmi důležité především i proto, že je Bristol přístavem. Ve městě máme spoustu zeleně, což je samozřejmě i jeden z hlavních důvodů, proč jsme získali to ocenění. Tento proces má kořeny už v roce 1970, kdy se obyvatelé rozhodli chránit zelené plochy ve městě. Výzvou pro nás je však stále zlepšení dopravy.

Jak jsou na tom budovy v Bristolu?
Po této stránce velmi dobře. Máme širokou škálu různých staveb, stojí u nás moderní budovy, ale zároveň jich je ještě spousta z dob viktoriánské Anglie.

„Aby bylo město trvale udržitelné, musí se tak začít chovat i jeho občané."
Chris Dunford

Je možné tento typ starých budov přestavět do pasivního stylu?
Je to složitější, ale rozhodně možné. Každopádně u všech nových budov není problém zařadit solární panely, rekuperaci vzduchu a další technické věci, na nichž pasivní domy stojí. V Bristolu máme několik krásných příkladů.

Které nové technologie ve městě používáte?
Ve spolupráci s naším vědeckým centrem rozvíjíme projekt, díky kterému se Bristol čím dál více stává SMART městem, a nejspíš bude jedním z prvních, kdo si tento titul ve Velké Británii zaslouží. Důležitá proto jsou samozřejmě big data, která sbíráme a se kterými pracujeme.

Mohou obyvatelé přispět k tomuto procesu?
Je tu spousta oblastní, jak se mohou obyvatelé zapojit v každodenním životě. Jde samozřejmě o běžné věci jako recyklace, jízda na kole místo automobilu, dále mohou využívat zajímavé mobilní aplikace, jedna z nich byla vyvinuta i na Univerzitě v Bristolu a pomáhá najít cesty, jak šetřit a efektivněji používat energie v domácnosti. Aby bylo město trvale udržitelné, musí se tak začít chovat i jeho občané. Nejspíš to chvíli potrvá, než se dostaví nějaké hmatatelné výsledky, ale stojí to za to.

Jak budou vypadat města budoucnosti?
Jak budou vypadat města budoucnosti?

Jak budou podle vás vypadat města budoucnosti? Budou „zelená“?
Na toto téma nedávno vypracovala Univerzita v Bristolu speciální projekt, který směřoval do roku 2050. Lidé mají zpravidla o budoucnosti dvě verze představ. V jedné stojí, že města budou čím dál zelenější díky tomu, že se lidé budou stěhovat více na okraj a žít spíše venkovským způsobem. Tím myslím, že budou pěstovat své vlastní potraviny a budou více spjati s přírodou. Druhá představa vidí města plná nových technologií, které ještě ani nebyly vynalezeny. Budou více SMART, více sofistikované. Z praxe ale tuším, že realita bude spíše mixem těchto dvou možností.

Co je pro vás osobně „zelené“ město?
Pokud chcete mít „zelené“ město, musíte kromě technologií myslet i na sociální aspekt. Hlavním účelem měst je přece, aby v něm sídlila a fungovala lidská společnost.  Co já osobně chci vidět v budoucnosti, je čistší vzduch, zdravější prostředí a také je důležité, aby se zmenšovala propast mezi bohatými a chudými a komunity byly více provázané a semknuté.

Co mohou česká města udělat proto, aby se stala „zelenými“?
Napadá mě jedna věc, ve které tu máte před Velkou Británií určitě navrch, a to veřejná doprava. V 60. letech jsme se zbavovali věcí, jako jsou tramvaje, protože si všichni mysleli, že se bude jezdit už jen v autech, ale dnes se ukazuje, že veřejná doprava je ve městech rozhodně prospěšným a důležitým prvkem. V současnosti se však dost řeší energie, a to, jak s nimi šetrně nakládat, z jakého zdroje je čerpat a podobně. Takže se určitě zaměřte na pasivní stavby.

„Doufám, že lidstvo dokáže zachovat to nejlepší z měst, co jim přinesla historie."
Chris Dunford

Je na obzoru nějaká zajímává novinka v architektuře, která přispěje k tomu, aby byla města více „zelená“?
Je, ale rozhodně to neznamená, že by měly budovy vypadat jinak zvenčí, takže spíše než o architekturu jde o technologie. Což spolu samozřejmě úzce souvisí. Věci jako boiler mohou být brzo nahrazeny něčím úplně jiným. Budovy budou mít jinou technologii vytápění, ohřívání vody, začnou více využívat sluneční a větrné energie, také přibydou věci jako vertikální zahrady a další. Podstatné změny se každopádně dějí hlavně na pozadí.

Myslíte si, že může nějaká nová technologie převrátit naruby styl, jakým žijeme ve městech?
Určitě. Dobrým příkladem je třeba internet, který nejdřív změnil způsob, jakým lidé sdílí informace. S příchodem internetu věcí už ale zasahuje i do našeho životního stylu. Skvělým příkladem jsou automobily. Předtím lidé věřili, že budou muset vyřešit problém s narůstajícím počtem koní, které musí být někde ustájeny, něco jíst a přibyde dokonce i jejich výkalů v ulicích. Do toho přišel automobil, a problém je vyřešen, avšak s tím přišlo spoustu jiných problémů. A takových změn se určitě ještě dočkáme hodně.

Je tu něco, co se na životě a podobě měst nikdy nezmění?
Doufám, že lidstvo dokáže zachovat to nejlepší z měst, co jim přinesla historie a samozřejmě i současnost. V tomto případně jde především hlavně o estetiku, ale i do historických budov mohou být zaimplementovány technologie, které jim budou šetřit energii a podobně.

Velkou částí vaší práce je vzdělávání veřejnosti. Proč se musí šířit povědomí o trvale udržitelném rozvoji?
Především proto, že toto téma je vlastní naší generaci. Každý má právo na to vědět, co se s naším prostředím děje, a každý by měl mít pozitivní motivaci přispět k tomu, aby se situace zlepšila. Víme, že musíme změnit způsob našeho života, protože ten v současné chvíli udržitelný není. Zájem veřejnosti je základem k této změně.

Témata:

Doporučujeme

Jak dosáhnout největších úspor za energie?

E.ON Rádce vám rád poradí, jak na to.