S iniciativou Na ovoce vstříc sadaření a původním odrůdám

I přes velké množství volně rostoucích krásných zralých ovocných plodů, které bezděčně spadané hnijí v trávě, si většina z nás raději koupí urychlené nedozrálé ovoce v regálech supermarketu. Místo konzumace českého ovoce od lokálních pěstitelů raději sáhneme po o něco levnější variantě z Polska či Španělska a na zahradu vysadíme modifikované druhy, ačkoli nám původní odrůdy přinášejí mnohem pestřejší škálu chutí, barev a tvarů. Zvyk je holt železná košile a na tradici se často zapomíná. Stále více nadšenců se ale ubírá po stopách našich předků, ctí hodnoty původních a krajových odrůd a zachovává tak české zemědělské dědictví i pro budoucí generace. Jedním z nejvýznamnějších je iniciativa Na ovoce, jedinečný projekt podporující biodiverzitu ovocnářství a naší krajiny skrze obnovování ovocných sadů. „Naším cílem není jen vrátit místní ovoce na naše stoly a původní odrůdy ovocných stromů do sadů a zahrádek, ale také posílit vztah lidí ke krajině a pomoci jim převzít zodpovědnost za péči o místa, ve kterých žijí,“ otevírá náš rozhovor spoluzakladatelka projektu Katka Kubánková.

1

Význam původních odrůd ovoce

Jedno z našich nejcennějších zemědělských dědictví představují původní a krajové ovocné odrůdy, které se díky svému krátkému vývoji nestačily rozšířit mimo svoji lokalitu a zůstaly tak specifickou plodinou jednotlivých vesnic či oblastí. Jejich jedinečnost spočívá nejen v naprosto originální chuti a vzhledu – taktéž vynikají svojí odolností proti škůdcům a výbornou adaptací na místní podmínky. Pokračování v jejich pěstování je tedy podpořeno dlouhodobým nešlechtěným vývojem a pomáhá nám udržet biodiverzitu krajiny a bohatý genofond ovocných odrůd. A právě pro jejich pěstování se Na ovoce snaží udržovat a obnovovat původní staré sadařské oblasti.

Sadařství včera a dnes

Ovocnářství je nedílnou součástí našeho zemědělství a po staletí jako jeden z hlavních faktorů utváří ráz a charakter české krajiny. Do počátku minulého století se ovoce pěstovalo, sklízelo i ošetřovalo tradičními postupy tzv. „měkkými“ hospodářskými strategiemi, které sehrávaly nedílnou roli v krajinářské pestrosti a stabilitě kultivované přírody. Během dalších desetiletí intenzifikace zemědělství a neustále se rozrůstající mechanizace se krajinná diverzita zúžila na rozlehlé pole a lány a tradice klasického zemědělství se pomalu počala vytrácet. Naštěstí se však v rámci obecného uvědomění a příklonu k lokalizaci počíná láska k tradici navracet i do ovocných výsadeb a pěstování tradičních odrůd se věnuje stále více nadšených zemědělců. A ačkoli se ovocné sady a aleje již nikdy nestanou primárním zdrojem ovoce, hrají neoddiskutovatelnou roli v zachování hodnot a specifik krajiny.

1

Hlavní aktivita iniciativy Na ovoce se odvíjí od spravování existujících, především městských sadů a rehabilitaci již nepoužívaných lokalit. V současné době v nich pěstují více než 60 odrůd ovocných stromů, o jejichž existenci, významu a benefitech vyprávějí široké veřejnosti na pravidelných sadařských procházkách, veřejných třešňobraních a každoročních Ovocných slavnostech. Návrat starých odrůd ovocných stromů realizují skrze benefiční e-shop založený spolu s předním českým pomologem Stanislavem Bočkem. Vypěstovat si tak odrůdy jako krasokvět, jaderničku či kaštánku můžete na zahradě či před domem i vy, a pokud se budete chtít pustit do založení vlastního sadu, odborníci z Na ovoce vám s radostí pomohou. „Sad či alej založená s dobrou znalostí místních podmínek, se správně zvolenými odrůdami a s chutí se o sad dlouhodobě a vytrvale starat, může růst a plodit dlouhé desítky let. Může se stát místem setkávání, oživit veřejný prostor a ozdravit krajinu,“ dodává Katka Kubánková, spoluzakladatelka projektu Na ovoce.

Mapa ovoce

Jedním z hlavních počinů organizace je bezesporu jejich celorepubliková ovocná mapa zaznamenávající volně rostoucí a plodící ovocné stromy a keře. Podle ní si tak ve vhodnou roční dobu může natrhat vlastní plody naprosto každý. Kromě klasických švestek, jabloní a třešní se mapa soustředí taktéž na méně známé druhy ovoce, jako je moruše, oskeruše, mirabelka či dřín. Touto osvětou se snaží přiblížit často opomíjené ovocné druhy široké veřejnosti: „Je úžasným zážitkem procházet sadem v čase dozrávání a objevovat chutě, které jsme dávno zapomněli nebo jsme ani neznali. Naším cílem je vrátit tyto mizející odrůdy do krajiny a zachovat naše společné ovocné dědictví i pro další generace,“ ukončuje rozhovor Katka.

1

Témata:

Doporučujeme

Další
„Spousta lidí přírodě ubližuje, aniž by to tušili, nejsou zlí,“ říká režisér dokumentu Planeta Česko Marián Polák