S Kateřinou Winterovou o evoluci Herbáře k tématům trvalé udržitelnosti a elektromobility


Sdílejte:

O pořadu Herbář se obecně mluví jako o bylinkové show, kterou moderují herečky a maminky Kateřina Winterová a Linda Rybová. Letos na podzim běží v České televizi již čtvrtá série a při jejím sledování si nelze nevšimnout toho, že vedle vaření jídel a výletů do přírody za bylinami je pořad prodchnutý scénami, kdy protagonistky po vaření roztřídí odpad, Kateřina se prohání teslou, posílá zdravici z Dánska od větrných turbín nebo stojí v Rakousku u Grossglockneru a říká, že tání ledovců je také téma Herbáře. Jak tomu má tradiční divák rozumět, jaká je spojnice mezi bylinami, Teslou a ledovcem, a proč má speciálně Kateřina potřebu přinášet na obrazovku odvážná témata, která mohou vzbudit i nesouhlasné reakce? Na to jsme se jí zeptali.

Herbář vznikl jako bylinková show. Poslední dvě sezóny se v něm však věnujete širším ekologickým tématům a trvalé udržitelnosti. Jaké to má souvislosti a jak jsi k tomu došla?
Kateřina Winterová: Naprosto přirozeně. Herbář je od počátku bylinková show a byliny jsme s Lindou popularizovaly hlavně přes jídlo. To se nám na začátku zdálo pro diváky nejlépe stravitelné. V momentu, kdy se ale začnete jídlem zabývat do větší hloubky, vyvstanou otázky týkající se původu surovin, kdo stojí za výrobou a jakým způsobem probíhá. Pokud si pěstujete nebo vyrábíte zdravé potraviny a třeba i domácí kosmetiku sami, chováte se s největší pravděpodobností i šetrně k přírodě. A pokud tyto potraviny kupujete a vaříte z nich, pak podporujete ty, kteří se takto šetrně k přírodě chovají. Přirozeně vás to zavede k širším otázkám ekologie, zdraví a udržitelného rozvoje. A to i na globální úrovni. Často se setkáváme s připomínkami, proč se tomu v Herbáři věnujeme a že to spolu nesouvisí. Jsem však přesvědčená o opaku. A není nutné o tom dělat sáhodlouhé přednášky. Někdy je lepší s nadsázkou upozornit na nějaký problém, jít vlastním příkladem a nestrašit, ale naopak pozitivně motivovat ke změnám. A o to se v Herbáři snažíme.

win
Kateřina u roztávacího ledovce pod Grossglocknerem v rakouských Alpách.

Kdo je pro tebe inspirací, co se týče názorů i konkrétních projektů?
Během příprav natáčení, ale i při samotné realizaci jsem měla možnost potkat spoustu inspirativních lidí, kteří nejsou ekologickými aktivisty a třeba ani stoprocentně zdravě nežijí, ale svými postoji a prací reálně naplňují mou představu o ekologicky smýšlející osobnosti. Uvedu jen pár jmen. Hanka Zemanová jako první propagátorka bio potravin u nás. Její publikace jsou takovými slabikáři pro začínající milovníky bio stravování a eko světa. Martin Hutař, první bio zemědělec  první bio zemědělec, který z pár semínek vzkřísil staré odrůdy obilovin, jako je pšenice špalda nebo pohanka, a dnes už je ve velkém mele i prodává. Bohumil Bradna, který šíří do krajiny původní louky, a podporuje tak život hmyzu, který je pro opylení stejně důležitý jako včely. Jeho pole bylin a travin jsou bankami semínek pro další generace. Bea Johnson, žena, která s rodinou nevyprodukuje za rok více než litrovou sklenici netříditelného odpadu. Její přístup k recyklaci a zbytečnému plýtvání přírodními zdroji je až neuvěřitelný, a přesto vzrušující. Vizionář Elon Musk, jehož nápady a realizace s elektromobily, raketami a v poslední době fotovoltaickou střešní krytinou patří do science fiction dnešních dnů, a pro mě je ikonou, která má a bude mít globální dosah i dopad na celou naši planetu. Toho jsem tedy neměla to štěstí potkat, ale kdo ví…

„Naši předkové neznali pojem trvalá udržitelnost, a přesto dokázali po staletí žít v souladu s přírodními zákony a lidskými potřebami tak, aby se tento proces opakoval co nejdéle.“
Kateřina Winterová

Podporuješ názor, že máme zodpovědnost za neblahé klimatické změny na naší planetě? Stále totiž existují názory, které činnost člověka z tohoto vylučují.
Nevěřím tomu, že naše jednání, ať je jakékoliv, pozitivní či negativní, nemá následky nebo nějaký dopad. Naše planeta je obrovský organismus, který je součástí vesmíru, jehož velikost a zákony jsou nad naše chápání a vliv. A přesto si myslím, že i já jako „molekula“ tohoto kolosu ovlivňuji svým chováním řetězec událostí. Podle dosavadních výzkumů víme, že se naším prostředím prohánějí různé doby ledové a že se planeta od svého vzniku potýká s výkyvy počasí a vymíráním živočišných druhů. Ale když se podívám na časovou osu, není možné přehlédnout, jak rychle změny probíhají. Jsme jako lidé velmi vynalézaví a chtiví. Drancováním Země jsme došli až na samý okraj udržitelnosti života, na jaký jsme zvyklí. I já jsem součástí tohoto děje a lidstva, moje ekologická stopa není malá, a proto cítím určitou zodpovědnost za klimatické změny, i když to možná zní trochu pitomě, nadutě a sebemrskačsky.  Vše to shrnuje můj oblíbený citát od Exupéryho: “Nedědíme Zemi po našich předcích, nýbrž si ji půjčujeme od našich dětí.”

wint
Kateřina dobíjí Teslu odpoledne po otevření rychlonabíjecí stanice na D1 u Vystrkova.

Když jsi už zmínila naše předky, často se v Herbáři vracíte k jejich tradicím a moudrosti. Je to součást zodpovědného chování a trvalé udržitelnosti, jak o ni přemýšlíte?
Určitě. Naši předkové neznali pojem trvalá udržitelnost, a přesto dokázali po staletí žít v souladu s přírodními zákony a lidskými potřebami tak, aby se tento proces opakoval co nejdéle. Přirozeně recyklovali vše, co jim příroda nabízela, a snažili se své vydobyté statky předávat svým dětem k zachování rodu. Tradicemi zase utužovali sociální vazby a kulturně-náboženské potřeby. Většina z nich jistě žila krutý život, v pro nás drsných podmínkách, ale byl v tom jakýsi společenský i přírodní řád.

Říká se, že pokrok nezastavíš. Tak to se opravdu děje, jen jsme se zřejmě ocitli ve slepé uličce a couváme směrem k moudrosti předků. Snažíme se restaurovat a oprášit to dávno zapomenuté a jistým způsobem fungující vědění. Ano, bude se muset najít řešení pro přelidněnou planetu, ale s naším technologickým pokrokem by to nemusel být takový problém. Bio a eko tu bylo vlastně před 150 lety, to není zas tak dlouhá doba. Víra v „něco“ je lidem stále vlastní, na tom stojí i tradice. Kdy jindy začít s rekultivací našich zajetých zvyků a potřeb než právě teď?

„Letos se mi splnil sen, kdy jsem mohla řídit Teslu. Nabíjela jsem z větrných elektráren, které tu dálnici lemovaly. Takto jsem dojela až do Dánska, aniž bych spálila litr benzínu. Je to úplně jiný pocit z jízdy. Jedete opravdu do budoucnosti, ne na dluh."
Kateřina Winterová

Technologiím jste se s Lindou věnovaly už v minulé sérii, když jste navštívily projekt e-Šumava, kde půjčují pro výlety po přírodě elektrokola, elektroskútry i elektromobily a nabíjejí je ze solárních panelů. Letos se v Herbáři proháníš Teslou. Fandíš elektromobilům?
Ano, fandím. I všem profesionálním vývojářům velkých automobilek, které se začínají předhánět v designu i dojezdu svých aut na elektrický pohon. Samozřejmě i amatérům a inženýrům, kteří si staví své elektromobily doma na koleni. Měla jsem jich možnost pár potkat a podle mě pomáhají popularizaci tohoto odvětví mnohdy více než někteří ekoaktivisti. A pokud můžeme taková auta nabíjet energií z obnovitelných zdrojů, tak je to prostě revoluce. Víte, intuitivně vyhledávám řešení, které jsou více uzavřená, cyklická. Spalování fosilních paliv se mi jako takové nezdá. Ve třetí sezóně Herbáře přišel E.ON, že nám půjčí elektroauta a skútry, a letos se mi splnil sen, kdy jsem mohla řídit Teslu a jela po německé dálnici 160 km/h. Nabíjela jsem z větrných elektráren, které tu dálnici lemovaly. Takto jsem dojela až do Dánska, aniž bych spálila litr benzínu. Je to úplně jiný pocit z jízdy. Jedete opravdu do budoucnosti, ne na dluh. A až vám bude silnice nabíjet auto během jízdy, to bude teprve požitek. Mám ráda sci-fi a z Herbáře se stal takový můj malý Top Gear.

wint

A jela jsi vlastní Teslou, nebo se na nákup elektromobilu teprve chystáš?
Bohužel nebyla má. Ale po zkušenostech s jízdou do Dánska a různými testovacími jízdami po Čechách jsem přesvědčena, že na koupi elektromobilu dojde. Nevím, jestli zrovna Tesly... Ale bylo by skvělé mít bydlení se solární střechou a baterií v domácnosti, která bude zásobovat energií ze slunce provoz domácnosti a v garáži dobíjet elektromobil. To je pro mě zatím hudba budoucnosti, ale když vidím, jak rychle jde vývoj v těchto oblastech dopředu, doufám, že budu mile překvapena, za jak krátký časový úsek ta „budoucnost“ pro mě bude realitou.

Takže budoucnost vidíš optimisticky?
Kdybych se měla hroutit z přítomnosti a nevěřit, že budoucnost je dobrá, tak se nemusím vůbec snažit. O nic. Na jedné straně zprávy o stavu životního prostředí vzbuzují skepsi, ale
zelený” trend dává naději, že se společnost zajímá stále více o ochranu planety a jejích obyvatel a že se jako lidstvo pokusíme aktivně zvrátit stav věcí. Mám děti, takže vidět budoucnost optimisticky je mou jedinou volbou.

Témata:
Sdílejte:

Doporučujeme

Vyhrajte dárky v hodnotě až 7 000 korun ve Vánoční elektrojízdě

V 18 městech na jihu Čech a Moravy můžete vyhrát hodnotné ceny nebo luxusní elektromobil na týden i s řidičem.