S Miroslavem Kuželkou o rozvoji české sítě nabíjecích stanic a její budoucnosti

Švédsko-švýcarská nadnárodní společnost ABB je předním světovým hráčem působícím v oblasti energetiky a automatizace. Její historie sahá až do roku 1883. V České republice oficiálně působí od roku 1993. V globálním měřítku jde o naprostou jedničku na poli vývoje a výroby nabíjecích stanic pro elektromobily. Tato společnost jakožto technologický leader stála na samém počátku české elektromobility a technologie od ABB jsou nyní využívány k rozšiřování tak potřebné páteřní sítě nabíjecích stanic. O počátcích elektromobility v České republice, jejím aktuálním rozvoji i o budoucnosti jsme si popovídali s Miroslavem Kuželkou, specialistou na elektromobilitu ze společnosti ABB.

Miroslav Kuželka

Vaše společnost stála na samotném prahu příchodu elektromobility do České republiky. Jak tento proces probíhal a jak začalo budování české sítě nabíjecích stanic?
Elektromobilitou jako takovou se naše společnost v České republice zabývá od roku 2009. Tedy od počátků, kdy se u nás začaly objevovat první moderní elektromobily a prakticky zde ještě neexistovala žádná infrastruktura. Tehdy na Ministerstvu průmyslu a obchodu vznikla pracovní skupina, která vytvářela koncept infrastruktury nabíjecích stanic pro Českou republiku. Její součástí byly zástupci velkých energetických společností, dalších ministerstev a rovněž zástupci Škody Auto, jako největšího potencionálního dodavatele elektromobilů na trh. Tím byl položen „základní kámen“ elektromobility v ČR.

Následně se na trhu začala objevovat už samotná elektrická auta, více či méně schopná komerčního využití. Nejprve si všichni mysleli, že si vystačíme s pomalým AC nabíjením elektromobilů. Postupem času se ale ukázalo, že čas jsou peníze a že pokud si někdo pořídí elektrické auto, nechce trávit hodiny při čekání na dobití. Budoucí operátoři si tak uvědomili, že pokud chtějí zákazníkům nabídnout reálně použitelnou infrastrukturu, bude zapotřebí zvolit odpovídající rychlodobíjecí technologii, získat patřičné know-how, dobře naplánovat topologii rozmístění stanic, a především investovat velké množství peněz.

Šlo vlastně o podobnou situaci, která nastala při rozmachu mobilních telefonů. Před tím, než se masově rozšířily, také museli operátoři investovat velké množství peněz do vybudování sítě na dostatečné pokrytí celé země.

Nabíjecí stanice pro elektromobily v Jihlavě
Nabíjecí stanice ABB pro elektromobily v Jihlavě

Co bylo podle vás hnacím motorem při rozvoji nabíjecí infrastruktury v České republice?
Díky několika dotačním programům se u nás elektromobilita nastartovala na profesionální bázi zhruba v roce 2016. Tehdy na zmíněné dotační programy dosáhli dva největší dodavatelé energií v České republice.

Další velkou kapitolu nabíjecí infrastruktury v České republice se Ministerstvu dopravy podařilo otevřít v letošním roce, díky operačnímu programu OPD2. Ten umožňuje přes Evropskou unii zainvestovat do projektu, který pojme zhruba 500 nabíjecích stanic. To by v příštích několika letech mělo elektromobilitu v ČR dostat na zcela jinou úroveň, kterou známe z vyspělých EU zemí.

Co bude a je největší výzva při budování moderní infrastruktury nabíjecích stanic?
Náročná bude koordinace všech operátorů nabíjecích stanic. Jak jsem zmínil, je v plánu vybudovat 500 nabíjecích stanic. Ty si mezi sebou rozdělí operátoři, kteří splní příslušná kritéria dotačního programu. Ti se budou muset domluvit na výstavbě a rozmístění nabíjecích stanic. Poté, co budou ale stanice postaveny, nesmí vzniknout izolované sítě, ale musí dojít k jejich roamingu, stejně jako v případě mobilních telefonů. Pokud k tomuto dojde a operátoři spolu budou spolupracovat, mohli bychom se v horizontu pěti až šesti let dočkat celkem cca 800 nových nabíjecích stanic (při započtení dalších souvisejících projektů). Pokud navíc domácí automobilky dostojí svých slov o nových elektrických modelech, dočkáme se opravdu silného rozvoje elektromobility.

Očekáváte vedle vzniku zmíněné páteřní nabíjecí sítě i další rozvoj menších soukromých sítí?
Určitě budou i nadále vznikat lokální projekty soukromých subjektů. Ty budou ale zaměřeny na jednotky, maximálně desítky stanic. Půjde primárně o subjekty, které nebudou chtít, nebo nebudou moci využívat veřejnou infrastrukturu v potřebném rozsahu. Mohou to být například vozy taxislužby, rozvážkových služeb atd. Vhodný doplněk veřejné dobíjecí sítě bude samozřejmě i domácí nabíjení. To bude v kombinaci s fotovoltaikou a akumulací energie určitě zajímavou variantou.

vystrkov
I největší nabíjecí stanice pro elektromobily v České republice je vybavena stojany společnosti ABB.

Změní podle vás elektromobilita pohled na automobily?
Rozhodně. Můžeme začít u zmíněného nabíjení s využitím fotovoltaiky. Pokud svítí slunce, můžeme si v principu přebytečnou energii ukládat do baterie auta. Večer se ale může situace obrátit a člověk může využívat energii z baterie auta na svícení v domácnosti a podobně. Elektrická energie se tedy stane více mobilní. Vozidlo získá podobu zásobníku energie, který vám dokáže generovat i peníze. Už to nebude pouze věc, která vás dopraví z bodu A do bodu B, ale bude nabízet mnoho dalších služeb, jako např. autonomní řízení, zmíněný zásobník energie a podobně.

Jaké jsou aktuální trendy v oblasti elektromobility a jak se budou vyvíjet?
Aktuálně se elektromobily neustále zvětšují, aby se vyrovnaly autům se spalovacím motorem. Zároveň se zvyšují kapacity baterií a dojezdové vzdálenosti. Tím samozřejmě narůstají nároky na dobíjení, tak aby za kratší dobu bylo možné dobít větší baterie. Dá se tedy očekávat, že se během několika málo let dostaneme do situace, kdy se standardem stanou nabíjecí stanice s nabíjecím výkonem 150 až 300 kW s dobou nabíjení v řádu minut. Dnes je za standard považována stanice o výkonu 50 kW s časem dobíjení do 30 min.

To jsou opravdu velké výkony. Je tedy na místě se zeptat, zda je na to připravena naše energetická síť?
Ano, jsou to relativně velké výkony a nabíječky ABB dokáží s využitím takového výkonu nabít baterii k ujetí 200 km za 8 minut. Jak jste ale zmínil, 300 kW už může být problém. Proto vznikají v tuto chvíli pilotní projekty využívající bateriové zásobníky energie. Jeden takový aktuálně budujeme ve Vestci u Prahy, kde se nachází 3 naše nabíjecí stanice. Díky využití bateriového uložiště může být dané místo designované na nižší výkon a energetické špičky se budou vyrovnávat energií z baterií. Podobná řešení se dají navíc kombinovat s fotovoltaikou, která může zásobník energie průběžně dobíjet.

Společnost ABB patří mezi světové lídry v oblasti výroby a instalace nabíjecích stanic pro elektromobily. Co je podle vašeho názoru nejdůležitějším prvkem při provozování takové stanice?
Pro provozování nabíjecí stanice je naprosto klíčová spolehlivost. Pokud stanice není spolehlivá a zákazník k ní přijede např. s dojezdem 15 km a zjistí, že nefunguje, už se k ní nikdy nevrátí, protože jí „nebude věřit“. To je běžný model lidského chování. Pokud by podobných stanic potkal více, elektromobilu se zbaví, protože se pro něj jedná o nespolehlivý koncept dopravy. Operátoři nabíjecích stanic se proto musí soustředit především na spolehlivost systému jako celku, který musí být vyšší než 99,8 %. Ti zkušení toto vědí již ve fázi plánování resp. nákupu a ti méně zkušení si vytvoří většinou svou vlastní, bohužel mnohdy draze zaplacenou zkušenost.

abb

V jakých dalších směrech krom osobní dopravy vidíte potenciál pro rozvoj elektromobility?
Obrovský potenciál pro elektromobilitu vidíme v hromadné dopravě. Naše společnost nabízí kompletní portfolio nabíjecích stanic pro elektrobusy. Ty začínají na výkonu 150 kW a končí na 600 kW. Kouzlo MHD ve vztahu k elektromobilitě tkví především v její predikovatelnosti. MHD jezdí podle pevně daného jízdního plánu a operátor nabíjecí sítě tak může přesně plánovat nabíjení elektrických autobusů nebo zásobníků energie, které si u takto silných nabíjecích stanic rozhodně najdou své místo. Elektrifikovaná MHD má navíc i další přidanou hodnotu. Pokud cestujícím v budoucnu nabídneme kvalitní službu hromadné dopravy s určitou přidanou hodnotou na palubě jako je klimatizace, wifi, online odbavení při cestě na letiště a další služby, lidé určitě raději zvolí k cestě čistou MHD, než aby postávali v koloně se svým vozem, byť elektrickým, a právě o to tu běží.

O čistě elektrické MHD mluvíte jako o významném prostředku při snižování emisí. Jejich velkým producentem je ale i těžká nákladní doprava. Má i zde elektromobilita své místo?
Elektrická nákladní doprava je také žhavé téma. V médiích proběhlo několik prezentací firem, které představily koncepty elektrických trucků jako Tesla, Man nebo Scania. S posledními dvěma jmenovanými ABB spolupracuje na vývoji. Ve své podstatě nejsou elektrická nákladní auta tak odlišná od elektrických autobusů. Ty ale můžeme dobíjet pravidelně, díky jejich předem dané trase. Nákladní auta ale nejezdí podle předem dané trasy v daném čase, a navíc jezdí na velké vzdálenosti. Je tedy zapotřebí je vybavit mnohem větší baterií, čímž narůstají i požadavky na výkony nabíjení. Aktuálně tedy jde o zvětšení kapacity baterií a zlepšení nabíjecí infrastruktury.

ABB se věnuje dlouhou dobu vývoji nabíjecích stanic pro elektromobily. S ohledem na budoucnost se často mluví i o vodíkovém pohonu.
Vodíkový pohon je u osobních aut problematický. Na palubě auta si s sebou v podstatě vozíte malou elektrárnu. Navíc je zde problém s distribucí vodíku. K tomu je zapotřebí stejných distribučních kanálů jako u benzínu nebo nafty, kdy musíte jednotlivé stanice zavážet cisternami a podobně. Z hlediska logistiky tedy masivní rozšíření vodíkového pohonu u osobních aut nedává moc smysl. Na druhou stranu si umím teoreticky představit využití vodíkového pohonu např. u letadla, vzhledem k jeho velikosti je zanedbatelné, že bude mít na palubě malou elektrárnu na přeměnu vodíku v elektřinu. Navíc dopravovat vodík na letiště je úplně jiné téma než vytvářet hustou distribuční síť. Umím si tedy osobně představit spíše komerční leteckou vodíkovou dopravu než tu osobní. Je to ale  poměrně vzdálená budoucnost. Zvládnutí jednotlivých technologií, komponent a bezpečnosti nám nějaký čas určitě zabere

Témata:

Doporučujeme

Další
S iniciativou Na ovoce vstříc sadaření a původním odrůdám