Šťáva budoucnosti. Řasy s příchutí slaniny


Sdílejte:

Oregonská státní univerzita (OSU) si nechala patentovat speciálně vyšlechtěný kmen červené vodní řasy. Nyní zvažuje její nejoptimálnější kulinářské využití. Chutná totiž po slanině!

Na životní podmínky nenáročná řasa vyniká nad jiné vysokým obsahem minerálů, bílkovin a vitamínů v sušině. Mohla by se díky tomu stát budoucím řešením globální potravinové krize.

Pokud máte k makrobiotické či vegetariánské stravě vrozený odpor, nezoufejte. Zmíněná laboratorně vyšlechtěná odrůda druhu Palmaria palmata totiž po tepelné úpravě chutná jako výtečně vyuzená slanina. 

Tento objev, který svým praktickým významem přesahuje hranice exotické gastronomie, má na svědomí Chris Langdon z Hatfieldova centra mořského výzkumu (OSU). Šlechtěním požadovaných vlastností této řasy se zabýval patnáct let, ale jeho původní záměr byl trochu odlišný.

Cílem jeho práce totiž bylo připravit ideální živný substrát pro pěstování chutných měkkýšů, ušní mořských. Ty jsou oblíbení zvláště v Japonsku, a právě pro tento trh byla řasa nabitá vitamíny a bílkovinami ušitá na míru. 

Ušně živené vydatnou řasou měly dorůstat rychleji, a umocnit tak pěstitelský výnos. Z projektu ale sešlo, a Langdon měl rázem několik nádrží naplněných úžasným, ale komerčně nevyužitelným produktem. Co s ním? Sníst!

„Od počátku jsme vyvíjeli řasy jako potravu pro ušně, a vůbec nás nenapadlo, že bychom mohli tyhle řasy také ochutnat," říká Langdon. Palmaria, která vypadá podobně jako průhledný načervenalý kadeřavý salát, má ale řadu vynikajících vlastností. 

Například obsahuje v sušině až 16 % bílkovin, tedy přinejmenším dvakrát tolik, co zelí. Kromě toho je doslova nabitá vitaminy, antioxidanty a minerály. 

Tady už zavětřil příležitost další výzkumník z OSU, Chuck Toombs. Jeho oborem ale není biologie mořských rostlin, ale ekonomika. „Když na OSU agronomové nebo biologové vyšlechtí farmářsky využitelnou plodinu, na nás je její zhodnocení," říká Toombs. 

Z bublajících nádrží se slanou vodou se tak brzy první exempláře dostaly na potravinářské zkoušky a následně kulinářské festivaly. A slaninová Palmaria tu obstála na výbornou.

O jedlou řasu se začal zajímat i Ústav inovace potravin a také Ministerstvo výživy. Z jednoho stolitrového tanku se slanou vodou je totiž možné získat 15-20 kilogramů jedlé řasy týdně

Při optimalizaci technologie prý není problém vytáhnout produkci až na 70 kilogramů. Řasa nevyžaduje kromě slané vody žádné speciální růstové podmínky a díky cirkulačnímu systému nádrže není ani množství spotřebovávané vody výrazné. 

První pokusy s průmyslovou výrobou se zatím opatrně rozjíždějí v Oregonu pod taktovkou OSU a také u soukromého pěstitele na Havajských ostrovech. Pokud se komerční start slaninové řasy podaří převést do globálního měřítka, bude to znamenat zásadní pokrok ve snaze uživit rostoucí populaci planety Země.

Témata:
Sdílejte:

Doporučujeme

Jak dosáhnout největších úspor za energie?

E.ON Rádce vám rád poradí, jak na to.