Stinná stránka umělého zasněžování aneb jeho dopady na přírodu

V zimních měsících je často skloňovaným pojmem ve zpravodajství z hor umělé zasněžování. Bez technického sněhu se dnes kvůli postupnému oteplování neobejde žádný větší lyžařský areál a ani lyžaři by si v době mírných zim bílé sjezdovky užívat nemohli. Přestože sněhová děla a technický sníh bereme jako samozřejmost, mají na životní prostředí negativní vliv. Při umělém zasněžování dochází k velkému plýtvání vodou, zvukovému i světelnému znečištění, k velkým energetickým nákladům, erozi půdy a celkovému negativnímu vlivu na biodiverzitu.

 

V čem se umělý sníh liší od sněhu přírodního

Umělý sníh se od toho přírodního zásadně liší. Jedním z hlavních rozdílů, který má zároveň nejhorší dopady na životní prostředí, je zdroj vody, ze kterého sníh pochází. Přírodní sníh pochází z dešťové vody, která je v podstatě destilovaná, to znamená čistá a bez rozpuštěných látek. V tom se liší od vody na výrobu umělého sněhu, která pochází z povrchových mineralizovaných vod odčerpávaných z vodních zdrojů, navíc je často obohacena o přidaná aditiva.

Dnů, kdy teplota nedosahuje ani bodu mrazu, postupně přibývá. S tím přibývá i potřeba přidávání aditiv do vody. Díky aditivům se dá zasněžovat za vyšší teploty, asi už od –1,5 °C oproti jinak potřebným –4 °C. Technologie, které dovolují zasněžovat i při teplotách nad nulou, se objevují už i v Čechách. Jeden z českých areálů si na tuto sezónu pořídil sněžná děla, která dokáží vytvářet umělý sníh i při teplotě 35 °C nad nulou, proto jeho lyžařská sezóna letos potrvá přibližně půl roku. Tím má letos zatím o tři lyžařské dny méně, než jich bylo na výše položeném rakouském Stubaiském ledovci.

zasněžování
zdroj: flickr.com

 

Vliv na přírodní život

Pro vodní systém je odčerpávání většího množství vody nepřirozené. Zatímco u velkých toků není rozdíl takový, u menších říček a potoků už může nastat problém. Po odčerpání vody se zmenší i průtok, takže tok bude snadněji promrzat. Kromě samotného průtoku takovýto zásah ovlivní i bezobratlé v okolí, kteří se nebudou moci do promrzlé půdy zahrabat, a hrozí, že nepřežijí zimu v bezpečí.

Umělý sníh se na rozdíl od přírodního jinak chová a má odlišné vlastnosti: jeho hustota je vyšší, propouští méně vzduchu, odvádí teplotu, a proto je pod ním pod nulou. To má nepříznivý vliv na půdu a na rostlinné druhy ukryté pod sněhem. Umělý sníh na půdě vydrží o 2–6 týdnů déle než přírodní, což se podepisuje na rostlinné rozmanitosti. Vyšší šanci na přežití díky umělému sněhu dostanou rostlinné druhy, které kvetou později, naopak postupně bude ubývat časně kvetoucí vegetace. Po roztání sněhu ovšem budou ohroženy i později kvetoucí rostliny, které nejsou dobře přizpůsobeny větru. Druhové složení se bude tedy postupně měnit, změny se ovšem výrazněji projeví až po 10–15 letech.

S ubýváním vegetace a technickými úpravami povrchu sjezdovek dochází k erozi půdy. Na potenciální erozi má vliv i technické stlačování sněhu (přírodního i umělého), který má tím pádem daleko menší schopnost přijímat vodu. Z upravených svahů rychleji odtéká voda a zároveň se snižuje schopnost jejího vsakování. To je v jarních a letních měsících nebezpečné pro lidi ubytované v údolí, kdy se takřka po každém přívalovém dešti nebezpečně zvyšují hladiny vodních toků, do kterých stéká voda z okolních kopců.

 

Spotřeba vody

Přesné množství vody, které se ročně na umělé zasněžování využije, nikdo nezná. Odběratelé vody z povrchových vod musejí dodržovat stanovený limit – minimální zůstatek průtoku, který omezuje množství odčerpané vody. Přesto počet litrů využitých na zasněžení „pouze“ 1 ha půdy je enormní. Zatímco spotřeba vody jedné osoby na den dosahuje 106 litrů, na 1 ha sjezdovky je zapotřebí až 1 milion litrů vody. Přitom třeba jen v Krkonoších je 550 ha sjezdovek a z nich jsou ⅔ uměle zasněžovány. Při větších teplotních změnách může k zasněžování dojít i vícekrát za zimu.

Domněnka, že se voda do vodních toků po roztání sněhu vrátí, je jen zčásti pravdivá. Celá třetina použité vody se při aplikaci umělého sněhu na sjezdovku sněžnými děly vypaří a zbylé dvě třetiny se sice do toků vrátí, ale vliv na kvalitu vody bude mít lidské znečištění, popřípadě aditiva, která se do vody dostanou. Potenciálním problémem aditiv je, že zatím nebyly pořádně testována, nedá se tedy s jistotou říct, zda jsou bezpečná, nebo naopak. Z odpařené vody se stane oblačnost a roli v koloběhu vody hraje i doba, kdy se voda do toků zpět dostane. Tím, že voda roztaje později, se změní i hydrologický režim. Následkem toho mohou být jarní povodně. Podle Josefa Fuksy z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka je největším problémem využívání vody pro umělé zasněžování v době jejího nedostatku.

Žádný zákon omezující využívání vody na zasněžování neexistuje, naopak je v zákoně napsáno, že vodu k zasněžování lze využívat bezplatně. Toto znění zákona, pocházejícího z roku 1995, Josef Fuksa přičítá době, kdy zasněžování nebylo tak časté, a tudíž se tolik vody neodčerpávalo. V současné době se připravuje novela zákona, Fuksa se ale obává, že se velká změna nechystá.

 

Kde se se zasněžováním nesetkáte

Žádný umělý sníh nenajdete například v národních přírodních rezervacích. Výjimkou není ani NPR Praděd a lyžařský areál v jeho blízkosti Ovčárna, kde je kvůli malému průtoku, nedostatku vody obecně a ochraně přírody umělé zasněžování zakázáno. Jiná situace je na dalších sjezdovkách v Jeseníkách, kterých se zasněžování v této sezóně týkalo především před koncem loňského roku, kdy je po lyžování velká poptávka. Jindřich Chlapek, který se v CHKO Jeseníky zabývá vodním hospodářstvím, upozorňuje na to, že na odběr z vodních toků existují limity, nikdo ale nekontroluje, zda jsou dodržovány. Naštěstí ale zatím k žádnému drastickému snížení vodních toků v Jeseníkách nedošlo.

Zvykli jsme si na to, že umělé zasněžování k zimě patří. Po výčtu nepříznivých vlivů (spotřeba vody, úbytek rostlinných i ohrožení živočišných druhů nebo eroze půdy), které má zasněžování na svědomí, se nabízí zásadní otázka. Skutečně nám prodloužení lyžařské sezóny a snaha přiblížit se počtu lyžařských dní alpských středisek stojí za problémy, které může v budoucnu neregulované využívání umělého zasněžování přinést?

Témata:

Doporučujeme

Jak dosáhnout největších úspor za energie?

E.ON Rádce vám rád poradí, jak na to.