Sucha, změna vlády nebo omezení zahraničních investicí. Podle Indexu připravenosti na změnu je Česko schopno změny zvládnout

Smrt 230 tisíc obyvatel Haiti, které o život připravilo ničivé zemětřesení v roce 2010, stálo v počátku mapování schopnosti jednotlivých zemí vyrovnat se s nadcházejícími ale i náhlými šokovými změnami. K těm patří kromě přírodních katastrof, jako je právě zemětřesení, i změny spojené s politickými změnami, růstem populace nebo rozvojem technologií. Z odpovědí expertů, zdrojů mezinárodních organizací zahrnující OSN nebo Světovou banku a průzkumu KPMG s Oxford Economics vzniklo hodnocení zemí nazvané Index připravenosti na změnu (CRI). Od roku 2012 tak vzniká seznam zemí, které jsou schopné se změnám přizpůsobit a obrátit je ve svůj prospěch, a naopak i těch, které na ně připraveny nejsou.

Definice připravenosti

Mezi základní pilíře, které určují připravenost země na náhlé změny, ale i na vyrovnání se s dlouhodobými trendy, patří schopnost vlády, společnosti a veřejných podniků postavit se změnám a přijít s co nejlepším možným řešením, jak zmírňovat nepříznivé dopady. Připravenost je spjata s vnitřním fungováním státu a kromě rychlých změn se zaměřuje i na způsoby, jakým se jednotlivé státy dokáží postavit dlouhodobým trendům.

Index z roku 2017 poměřoval připravenost 136 zemí, čímž se pokrylo až 97 % populace. V předchozím měření z roku 2012 bylo součástí analýzy „jen“ 60 zemí, přičemž hlavním faktorem pro jejich výběr byl počet obyvatel a přístup k datům. Cílem zpracovatele Indexu KMPG je postupně zahrnovat více zemí.

Tabulka připravenosti

Jak mohou data z Indexu pomoci?

Žebříčkem zemí funkce Indexu nekončí. Data z něj pomáhají subjektům určovat slabé stránky jednotlivých zemí a zároveň odhalují, v jakých geografických a ekonomických podmínkách určité procesy fungují nebo nefungují. Díky datům z minulých let se například přišlo na neefektivní distribuci léků na HIV a malárii. Nové informace tak přispěly ke snížení neefektivnosti a zmařeným možnostem v cestě za zdravějším životem. Země, ale i investoři a společnosti, tak odhalí, v jaké oblasti rozvoje by měla ležet priorita, jaká oblast vyžaduje reformu, s kým navázat partnerství a upravit podle toho své plány či přesměrovat investice.

Česká republika je ve své skupině zemí na přední pozici

 

V zemích východní Evropy a centrální Asie, kam byla Česká republika zařazena, najdete ČR na prvním místě, následovanou Polskem a Slovenskem. V celkovém žebříčku připravenosti všech zemí jsme se dostali na 25. místo a od posledního zjišťování jsme si o 3 příčky polepšili. V hodnocení si ČR polepšila v pilíři vlády a společnosti, mírný pokles byl zaznamenán v pilíři podnikatelství.

Za dobrým umístěním České republiky stojí rozvinutá zdravotní péče, ekonomická otevřenost a vyvážený ekonomický růst, který i nadále táhne investory. Zlepšení by mělo přijít do oblasti potravinové a energetické bezpečnosti a reformu vyžaduje především důchodový systém. Stárnoucí populace je trendem 21. století, pokud se ČR nedokáže tomuto trendu postavit a nepokusí se najít řešení, budeme se muset vyrovnávat s nepříznivými dopady na společnost. Autoři studie nabízí řešení v podobě zlepšení péče o starší občany, nárůst důchodů, podpory ubytování a vytvoření více pracovních míst, aby došlo k podpoře ekonomiky.

Na prvních deseti příčkách Indexu se umístily země s vysokým příjmem; 6 z nich má méně než 10 milionů obyvatel. Index ukazuje i to, že přírodní bohatství není zárukou připravenosti, naopak 8 z 10 „nejpřipravenějších“ zemí přírodní bohatství nevlastní. Na předních příčkách se umístilo Švýcarsko, Švédsko, Spojené arabské emiráty, Singapur nebo Nový Zéland.

Témata:

Doporučujeme

Sucha, změna vlády nebo omezení zahraničních investicí. Podle Indexu připravenosti na změnu je Česko schopno změny zvládnout
Další
E.ON buduje na Rujáně obří větrnou elektrárnu, která dodá energii až 400 000 domácností