Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Je ČR připravena na změny? Podle žebříčku ano

Smrt 230 tisíc obyvatel Haiti, které o život připravilo ničivé zemětřesení v roce 2010, stálo v počátku mapování schopnosti jednotlivých zemí vyrovnat se s nadcházejícími ale i náhlými šokovými změnami. K těm patří kromě přírodních katastrof, jako je právě zemětřesení, i změny spojené s politickými změnami, růstem populace nebo rozvojem technologií.


Smrt 230 tisíc obyvatel Haiti, které o život připravilo ničivé zemětřesení v roce 2010, stálo v počátku mapování schopnosti jednotlivých zemí vyrovnat se s nadcházejícími ale i náhlými šokovými změnami. K těm patří kromě přírodních katastrof, jako je právě zemětřesení, i změny spojené s politickými změnami, růstem populace nebo rozvojem technologií. Z odpovědí expertů, zdrojů mezinárodních organizací zahrnující OSN nebo Světovou banku a průzkumu KPMG s Oxford Economics vzniklo hodnocení zemí nazvané Index připravenosti na změnu (CRI). Od roku 2012 tak vzniká seznam zemí, které jsou schopné se změnám přizpůsobit a obrátit je ve svůj prospěch, a naopak i těch, které na ně připraveny nejsou.

Definice připravenosti

Mezi základní pilíře, které určují připravenost země na náhlé změny, ale i na vyrovnání se s dlouhodobými trendy, patří schopnost vlády, společnosti a veřejných podniků postavit se změnám a přijít s co nejlepším možným řešením, jak zmírňovat nepříznivé dopady. Připravenost je spjata s vnitřním fungováním státu a kromě rychlých změn se zaměřuje i na způsoby, jakým se jednotlivé státy dokáží postavit dlouhodobým trendům.

Index z roku 2017 poměřoval připravenost 136 zemí, čímž se pokrylo až 97 % populace. V předchozím měření z roku 2012 bylo součástí analýzy „jen“ 60 zemí, přičemž hlavním faktorem pro jejich výběr byl počet obyvatel a přístup k datům. Cílem zpracovatele Indexu KMPG je postupně zahrnovat více zemí.

Tabulka připravenosti

Jak mohou data z Indexu pomoci?

Žebříčkem zemí funkce Indexu nekončí. Data z něj pomáhají subjektům určovat slabé stránky jednotlivých zemí a zároveň odhalují, v jakých geografických a ekonomických podmínkách určité procesy fungují nebo nefungují. Díky datům z minulých let se například přišlo na neefektivní distribuci léků na HIV a malárii. Nové informace tak přispěly ke snížení neefektivnosti a zmařeným možnostem v cestě za zdravějším životem. Země, ale i investoři a společnosti, tak odhalí, v jaké oblasti rozvoje by měla ležet priorita, jaká oblast vyžaduje reformu, s kým navázat partnerství a upravit podle toho své plány či přesměrovat investice.

Česká republika je ve své skupině zemí na přední pozici

 

V zemích východní Evropy a centrální Asie, kam byla Česká republika zařazena, najdete ČR na prvním místě, následovanou Polskem a Slovenskem. V celkovém žebříčku připravenosti všech zemí jsme se dostali na 25. místo a od posledního zjišťování jsme si o 3 příčky polepšili. V hodnocení si ČR polepšila v pilíři vlády a společnosti, mírný pokles byl zaznamenán v pilíři podnikatelství.

Za dobrým umístěním České republiky stojí rozvinutá zdravotní péče, ekonomická otevřenost a vyvážený ekonomický růst, který i nadále táhne investory. Zlepšení by mělo přijít do oblasti potravinové a energetické bezpečnosti a reformu vyžaduje především důchodový systém. Stárnoucí populace je trendem 21. století, pokud se ČR nedokáže tomuto trendu postavit a nepokusí se najít řešení, budeme se muset vyrovnávat s nepříznivými dopady na společnost. Autoři studie nabízí řešení v podobě zlepšení péče o starší občany, nárůst důchodů, podpory ubytování a vytvoření více pracovních míst, aby došlo k podpoře ekonomiky.

Na prvních deseti příčkách Indexu se umístily země s vysokým příjmem; 6 z nich má méně než 10 milionů obyvatel. Index ukazuje i to, že přírodní bohatství není zárukou připravenosti, naopak 8 z 10 „nejpřipravenějších“ zemí přírodní bohatství nevlastní. Na předních příčkách se umístilo Švýcarsko, Švédsko, Spojené arabské emiráty, Singapur nebo Nový Zéland.

button clanku