Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Trvale udržitelný žaludek

Nebudeme probírat, jak se vyrovnat s žaludečními potížemi. Vyřešit totiž musíme mnohem zásadnější problém – neúnosné spásání všech přírodních zdrojů. Dnes středoškoláci protestují proti skleníkovým plynům, zítra možná budou stávkovat proti vašemu bifteku. A z části určitě právem.


Zameťte uhlíkové stopy

Myslíte, že demonstrace proti požívání masa jsou absurdní? Zavřete oči a představte si městskou ulici plnou čmoudících aut. A teď louku plnou pasoucích se krav. Přijde vám, že první obraz je prototypem představy o znečištění ovzduší, zatímco v druhém vidíte sluníčkovou idylku? Je to klam.

Dobytek při spásání trávy produkuje metan. Krávy a další dobytek prostě říhají a prdí. A dobytka je po světě tolik, že produkuje úplně stejné množství skleníkových plynů jako doprava. Jestli nevěříte, vyhledejte si zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Zhruba před dvěma lety se proto začalo seriózně řešit, že by dobytek měl být brán jako jeden z hlavních zdrojů skleníkového efektu – má na něm asi tak 14% podíl.

Produkce metanu v ČR

Není náhoda, že právě v Texasu, v jednom z hlavních rančerských regionů, vznikla společnost Bezoar Laboratories, která vyvinula užitečné probiotikum schopné snížit produkci metanu v trávicím traktu dobytka o polovinu. Představte si to asi tak, jako by krávy dostaly katalyzátor.

Také v dalších zemích, například v Indii, kde je odhadem 300 milionů kusů krav a buvolů, začali na celonárodní úrovni řešit snížení produkce těchto plynů. V Indii třeba cíleným jídelníčkem přizpůsobeným individuálním potřebám zvířat a charakteru jejich okolí.

Každému, co jeho jest

Jednu věc budou mít naši potomci s indickými kravami nejspíš společnou - právě individuální jídelníček. Je vědecky prokázané, že reakce organismu na stejné jídlo je u různých lidí různá. Podle vědeckého magazínu stanice BBC Science Focus přijde velmi brzo doba, kdy si budeme moci pořídit dietu šitou na míru na základě rychlého genetického testu. Dr. Jeffrey Blumberg, výživový expert z univerzity Tufts v Massachusetts, říká: „Po testu vaší DNA vám budu moci říct, které druhy ovoce, zeleniny nebo třeba cereálií bystě měli jíst a jak často.“

Mapa potravinové soběstačnosti

Má to ale i svou stinnou, společenskou stránku. Museli bychom totiž dát sbohem společnému vaření jídla pro celou rodinu. Ve společnosti, kde si každý stále více hledí svého, by byla velká škoda přijít o jediný čas, kdy rodina usedne pospolu.

Neudržitelné jídlo, udržitelné nejídlo

Chov zvířat na maso je neekonomický a dlouhodobě neudržitelný v takové míře, jak probíhá dnes. Stále častěji se budeme sytit náhražkami. Jen se jim nebude říkat náhražky, to zní, jako by byl válečný stav. Už dnes je na mnoha potravinových obalech velké NE, které oznamuje, co všechno tato potravina NEobsahuje (dochucovadla, barviva apod.). Brzy budou běžné potraviny, které nebudou obsahovat přímo onu potravinu. V Česku se třeba docela úspěšně živí rodinný podnik vyrábějící Nemléko („mléko“ rostlinného původu). Proč ne? Ve světě to je úplně běžné. Dokonce tak, že na to jsou i počítačové programy. Chilský startup The Not Company získal prestižní ocenění Contagious Startup roku za algoritmus, který analyzuje potraviny na molekulární úrovni a navrhuje kombinace rostlinných proto-surovin, jež se chutí nejvíce podobají nahrazeným složkám stravy.

Nemajonéza

Firma s lehce matoucím názvem Nefirma (The Not Company) už vyrábí nesýr, nemajonézu, nečokoládu a nepárek. Ještě dál šli ve společnosti s neméně dadaistickým názvem Nemožné potraviny. Založil ji profesor biochemie Patrick Brown. Z rostlinných zdrojů extrahuje látku zvanou „hem“, která prý způsobuje, že maso chutná jako maso a je červené. Jeho Nemožný burger už nabízejí některé menší fastfoodové řetězce. Čistě rostlinný burger nejenže chutná jako maso, ale když ho nedogrilujete, teče z něj dokonce něco jako krev. Což zní trochu strašidelně, ale pořád lepší než předstírat nad fazolovým burgerem, že jej nerozeznáte od originálu.

A to jsme ještě nezmínili laboratorně pěstované maso vyráběné z kmenových buněk. Nově už ani nepotřebujete buňky odebrané z masa dárcovského zvířete – existuje prototyp drůbežího masa vypěstovaného z peří bílého kohoutka, s nímž přišel sanfranciský startup Just.

„Mutanti“, co mohou spasit třetí svět

Lidé, kteří se děsí toho, že by jedli geneticky upravené potraviny, možná netuší, že i šlechtění a křížení je vlastně druhem genetické úpravy. Prakticky každé ovoce a zelenina, které dnes jíme, vypadají od původních druhů k nepoznání.

Genetické úpravy plodin by mohly plošně pomáhat obyvatelům zemí třetího světa. Například banán s genem, který plod obohacuje některými vitaminy, není žádnou fantazií již dnes. Stejně tak kukuřice či rýže obsahující mnohem vyšší dávky proteinu než jejich neupravené varianty. Uvidíme, zda převáží potřeba nasytit hladovějící, nebo morální panika z „frankensteinovských potravin“, jak se jim někdy říká v Americe.

button clanku