V Olomouci vzniká první pasivní nemocnice na světě. Prvním pacientům poslouží už v září

Pokud je v našich končinách řeč o domech budovaných v pasivním standardu, představíme si většinou rodinné domy nebo moderní vily. V našem nedávném článku, jsme si ale ukázali, že pasivní standardy jsou v zahraničí již několik let úspěšně aplikovány i na kancelářské a veřejné budovy. Tento trend se pomalu začíná úspěšně dostávat i do našich krajů. A nebyli bychom to my, Češi, abychom si i v tomto oboru nenašli možnost urvat si pro sebe nějaké to světové prvenství.

E.ON RÁDCE: CO JE PASIVNÍ DŮM?

Ačkoli ve světě existuje téměř nepřeberné množství veřejných budov v pasivním standardu, jeden typ budov se tomuto trendu stále vyhýbal – nemocnice. O stavbu nemocnice v pasivním standardu se jako první pokusili Němci, kteří budují velkou moderní kliniku ve Frankfurtu nad Mohanem. Přestože Němci s výstavou tohoto komplexu začali jako první na světě, nepůjde o první dokončenou nemocnici v pasivním standardu na světě. Toto prvenství jim totiž ukradne nově budované oddělení Fakultní nemocnice v Olomouci, jehož výstavba bude dokončena již v červnu letošního roku, zatímco Němci svou pasivní nemocnici dokončí až za rok.

Na přiloženém videu, které vzniklo k příležitosti 115. výročí od založení olomoucké fakultní nemocnice, si můžeme dobře prohlédnout vizualizaci finální podoby nemocnice.

Důvod, který přivedl vedení nemocnice k touze po vybudování nové budovy v pasivním standardu, je více než prostý. Subjekt o velikosti olomoucké fakultní nemocnice ročně zaplatí až 150 milionů korun za spotřebovanou energii. Možnost uspořit, byť jen několik desítek procent na spotřebě energie, znamená roční úspory v řádech milionů, ne-li desítek milionů korun. Výstavba energeticky úspornější budovy přitom vyjde v porovnání s budováním standardní nemocnice pouze o 10 % dráže, což se s ohledem na předpokládaný dvacetiletý životní cyklus budovy jistě vyplatí.

FNOL II. klinika

„Klinika byla projektována jako budova s inovativními prvky a téměř nulovou spotřebou energie. Energetická náročnost je desetkrát nižší ve srovnání s prostorami, ve kterých sídlí tyto zdravotnické provozy dnes,“ popsal Ing. Jaroslav Junek, vedoucí útvaru investic FN Olomouc.

E.ON RÁDCE: CO JE PASIVNÍ DŮM?

Výstavba budovy nemocnice skýtá pro architekty a projektanty mnohé výzvy, které nejsou u běžných kancelářských a jiných typů budov tolik důležité. Naprosto klíčovou roli například hraje tvar a umístění budovy ve vztahu k trajektorii slunce. Zatímco je důležité vytěžit z umístění budovy maximum slunečního světla, je také důležité, aby stěny budovy v horkých letních měsících neabsorbovaly přílišné množství tepla ze slunečního záření, protože by to mohlo vést k přehřívání interiéru budovy a nutnosti využívat energeticky náročnou klimatizaci.

Energetická úspornost ale není jedinou předností nemocnice. Velkým plusem celého projektu je jeho konstrukce, která nahrává rychlejší výstavbě a zároveň nabízí variabilitu vnitřního prostoru. Ten bude možné snadno upravovat s ohledem na nové technologie, které se lékařském oboru objevují každým rokem.

FNOL II. klinika

„Nosný skelet budovy využívá speálních desek, sloupů se speciálních nosníků, použili jsme také prefabrikované stropy. Stavba tak nejen rychle vyrostla, ale zároveň jsme na každém patře ušetřili čtyřicet centimetrů v tloušťce stropů, takže jsme vlastně uspořili téměř jedno celé podlaží ve výšce budovy,“ vypočítal Adam Rujbr, autorizovaný architekt, jehož kancelář stavbu projektovala.

„Nezapomněli jsme ani na zeleň. V atriu kliniky bude osazen strom, další popínavé zelené rostliny ozvláštní i průčelí budovy a do okolní krajiny bude klinika zapadat i z ptačí perspektivy. Zelená retenční střecha bude navíc zadržovat dešťovou vodu a pomůže i z hlediska tepelné regulace budovy,“ doplnil Jaroslav Junek.

FNOL Vstup

Výstavba celé moderní pětipodlažní budovy přijde celkově na 335 milionů korun. Jedná se tedy nepochybně o největší investici FN Olomouc za poslední desetiletí. Budova poskytne zázemí pro II. interní kliniku – gastroenterologickou, hepatologickou kliniku a také oddělení geriatrie. Konkrétně v budově nalezneme jednotku intenzivní péče se sedmi boxy, čtyři lůžková oddělení s dvoulůžkovými i nadstandardními jednolůžkovými pokoji, komplexní endoskopické pracoviště s vyšetřovnami a lůžky, ambulantní vyšetřovny a zázemí pro personál. Jednoduše řečeno půjde o jedno z nejmodernějších zařízení svého typu v Evropě.

Nová klinika bude samozřejmě kompletně propojena s ostatními budovami v areálu nemocnice tak, aby bylo možné pacienta rychle a snadno přepravovat mezi jednotlivými odděleními a klinikami. Vedle prostorných prosklených tubusů jsou budovy ve čtvrtém největším nemocničním areálu v České republice propojeny i podzemní potrubní poštou, která urychluje a usnadňuje odesílání vzorků do laboratoří.

Jak již bylo zmíněno, dostavba budovy je plánována na polovinu letošního roku. Prvním pacientům by budova měla začít sloužit od začátku září.

Témata:

Doporučujeme

V Olomouci vzniká první pasivní nemocnice na světě. Prvním pacientům poslouží už v září
Další
Jak bude vypadat dům postavený v roce 2030?