VIDEO: Jak může shromažďování dat napomoct zdraví oceánů

Chřadnoucí vitalita mořského života donedávna přidělávala vrásky na čele biologům, ekologům a úzkým skupinám nadšenců. To by se ale mělo v blízké budoucnosti změnit. Biolog Douglas McCauley chce budoucnost podmořského světa dostat do popředí veřejného zájmu díky propojení dosavadních metod výzkumu s moderními technologiemi a sdílení získaných poznatků.

Podmořský biolog působící na univerzitě v Santa Barbaře, Douglas McCauley, měl k dění pod hladinou blízko už od útlého dětství. Fascinace životem na pobřeží Tichého oceánu u Los Angeles byla pro Douglase natolik zásadní, že se stala jeho životní náplní. Po pubertě strávené filetováním ryb v tamním přístavu se vydal na vědeckou dráhu, ve které se mohla jeho láska k oceánu projevit naplno. Něco z rybářského řemesla v něm ale i po doktorátu na Stanfordu zůstalo.

E.ON RÁDCE: JAK CHRÁNIT PŘÍRODU?

Podle McCauleyho se lidské zájmy na moři dají skloubit s prosperitou celého biotypu uvědomělými rozhodnutími, která budou klást v dlouhodobém měřítku důraz na udržitelnost. K tomu by mělo dopomoct právě širší využití nejmodernějších technologií, jež mohou řadu problémů nastínit v širší perspektivě, a umožnit tak hledání řešení napříč rozličnými obory. McCauley se snaží jít příkladem a společně s týmem biologů, inženýrů a amatérských vědců objevuje nové přístupy k ochraně oceánského života. Společná snaha pod hlavičkou Benioffovy oceánské iniciativy pomohla vytvořit několik platforem, které monitorují potencionální hrozby pro vodní ekosystémy. Jednou z nich je i Global Fishing Watch, což je interaktivní mapa, která s pomocí automatického sledování plavidel AIS promítá polohu každého komerčního plavidla na mapu v reálném čase. S pomocí technologických partnerů Oceana, SkyTruth anebo Googlu se podařilo systém rozběhnout. McCauley má ale s dokončenou platformou vyšší ambice. S důsledným shromažďováním a vyhodnocováním dat by se mohlo podařit omezit nadměrný rybolov, potrestat rybáře lovící v zakázaných zónách a lépe chránit revíry ohrožených druhů. Z podobného principu vzešla i webová aplikace Deep Sea Mining Watch mapující mořské dno, které se na určitých místech dostává do popředí zájmu těžebních společností pro nerostné bohatství.

Ostražitost vůči negativním vlivům na oceánskou faunu a flóru se může za dostatku finančních prostředků v budoucnu ještě vystupňovat. Do stávající sítě by totiž mohla přinášet data i další zařízení, jako jsou drony nebo podmořští roboti. Veškerá snaha McCauleyho má za cíl zvýšit všeobecné povědomí o dění na mořské hladině i hluboko pod ní a vzbudit zájem dalších generací, které by pokračovaly v neúprosné ochraně přírody před komerčními zájmy lidstva.

Sám McCauley ale není motivován dramatickou změnou vztahu lidstva k přírodnímu bohatství, důvod pro jeho angažovanost je mnohem prostší. Při plavání u havajských korálových útesů se svým předškolním synem; na místě, kde kdysi prováděl výzkum pro svou diplomovou práci, pozoroval nadšení v chlapcově tváři, který se okolního bujícího života nemohl nabažit. Od jejich výletu ale půlka útesu zbělela a zemřela a pro McCauleyho je naprosto nepředstavitelné, že by měl svým potomkům zanechat polomrtvý ekosystém.

E.ON RÁDCE: JAK CHRÁNIT PŘÍRODU?

I přesto ale zůstává optimistou. Vidí v současné situaci velký potenciál pro změnu, která může vzejít právě z šíření zájmu o dění pod hladinou novátorskými metodami. S dostatečnou podporou ve společnosti, která by motivovala změnu k lepšímu, nemusí být všechno ztraceno – celá řada ohrožených lokalit se stále dá navrátit do původního stavu. Zásadní je ale i přístup vědců, kteří by se měli oprostit od sepisování teoretických prací a pokusit se objevit nové a atraktivnější způsoby výzkumu a toho, jak může věda co nejefektivněji zprostředkovávat své závěry a přispět tak ke změně.

Více se o Douglasovi McCauleym a jeho projektech můžete dozvědět v přiloženém videu.

Témata:

Doporučujeme

Další
Za čistou noční oblohou musíme do zahraničí, nová mapa světelného znečištění ukazuje, jak na tom je Česká republika