Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Vratné kelímky a méně uhlíku. Města vyrážejí do boje za ekologii.

Jde o nelehký úkol, který nemusí potenciální voliči od zastupitelů přijmout. Ale doba si žádá, abychom si střežili, co nám Země nabízí, a některé lidi o tom musíme přesvědčit pevnými pravidly.


Snad všechna česká města mají za sebou v posledních letech rozsáhlé změny ve svozu odpadů. Ať už kvůli končícím potenciálům skládek, budoucímu zákazu skládkování i kvůli tomu, že velké firmy jsou často předražené a obce raději zakládají vlastní podniky. Už je tomu dávno, kdy lidé obcházeli s pytlíčky ostatní popelnice, aby si náhodou nepřiplatili více. Dneska už jsou možnosti jako pronajmout si od města žluté, modré i zelené popelnice a pořádně třídit.

„Snažíme se mezi lidmi šířit osvětu, že pokud budou hodně třídit, poplatky se zvyšovat nebudou. V posledních letech jsme pořídili velkoobjemové kontejnery na biologický odpad, na přepálené kuchyňské oleje a hadry. Z projektu přes svazek obcí se koupily kompostéry, které si mohou domácnosti pronajmout na pět let a pak se stanou jejich,“ říká starosta obce Vepříkov Petr Bárta, která se stala Vesnicí Kraje Vysočina v roce 2018.

instituce 1

Myšlenka likvidace gastroodpadů se líbí také v Luhačovicích, kde funguje spousta restaurací. Vedení města by proto rádo sjednotilo svoz a ekologickou likvidaci a nastavilo tak efektivní a přehledný systém. Díky tomu zajistí, že se olej a další látky zlikvidují povoleným způsobem, a bude se vědět, kde nakonec skončí.

„Odpadové“ spojení více obcí se ujalo v mnoha regionech. Například na Olomoucku už nemají zájem dál skládkovat komunální odpady, ale chtějí je recyklovat a případně nabídnout k dalšímu využití. Malé obce většinou nemají šanci vyjednat si výhodné podmínky, a tak se spolky vyloženě nabízejí. Ten olomoucký má ve svém podtitulu V jednotě je síla. Inspirovali se v zahraničí, kde podobné aktivity — i když šlo hlavně o politické projekty — měly úspěch.

Ekologie? I drobné změny se počítají

Vyměnit plastový kelímek za jiný plastový se může zdát jako nepříliš chytrý nápad. Ale opravdu to funguje. Jednorázové laciné průhledné kelímky zbývaly po festivalech rozšlapané na zemi a často jich bylo neuvěřitelné množství. Nyní se vyrábějí zálohované kelímky, které lze umýt, a lidé je vrátí nebo si je vezmou na památku domů. Trik, který funguje. Za třicet nebo padesát korun už si každý svůj kelímek hlídá. Leckde ho využívají i k marketingovým účelům. Například v Brně používají na vánočních trzích symbol Ježíška.

instituce 2

Boj proti jednorázovým kelímkům vyhlásili ve Vsetíně už loni. Na vánočních trzích spustili pilotní projekt „vratné kelímky“, které jsou nyní dostupné i na sportovištích a v rekreačních areálech; a v lednu přidali i textilní sáčky. „S největším ohlasem se setkaly kelímky, lidem se líbí nejen jejich smysl, ale i design, který propaguje Valašsko, včetně valašského humoru. Proč si odpady nosit domů a plnit si odpadkové koše například jednorázovými pytlíky a plasty? Nabízíme lidem jinou možnost – prostě si plasty domů nebrat,“ popisuje mluvčí Vsetína Jana Raszková.

instituce data 1

Vratné kelímky se šíří po celé republice. Výjimkou není Liberecký kraj. Poprvé je použili teď v létě na větších pivních slavnostech vratislavického piva. Dříve tam spotřebovali na jedny slavnosti v průměru patnáct tisíc kelímků. Zálohované kelímky nebývaly ani na městských slavnostech v Hejnicích či pivním svijanském festivalu.

instituce data 2

Naučit lidi myslet „eko“

V už zmíněném Vepříkově se hodně snaží, aby se jim ve vesnici žilo lépe. Díky dotacím se jejich náves zazelenala novými stromy a mají také dvě čistírny odpadních vod. Díky nim už splašky neodtékají přes místní rybník. Nejdříve se čistí a pak putují do potoka. „Výrazně se zvedla kvalita vody v rybnících. S tím se sice zvedla cena stočného, nicméně jsme neznamenali moc negativních reakcí, protože kdyby se lidé starali o své septiky, jak mají, stálo by je to nemalé peníze. Nikdo se tedy nezdráhal napojit se na novou kanalizaci a neplatit stočné,“ uvádí starosta Petr Bárta.

Mezi další ekologické projekty Vepříkova patří také instalace solárních panelů na kulturní dům a budovy čistíren, aby si elektřinou pokryli značnou část spotřeby energie. Plánují vybudovat rovněž nabíječky na elektrokola a vytápět své budovy tepelným čerpadlem.

Nejzajímavějším loňským počinem byl projekt inteligentního veřejného osvětlení ve středočeských Jesenicích, za nějž dostaly cenu v 10. ročníku soutěže E.ON Energy Globe v kategorii Obec. Ve městě byla nainstalována část veřejného osvětlení se speciálním filtrem modrého světla, regulací a koridorovým svícením. Snižuje se tak negativní dopad osvětlení na okolní přírodu a díky LED technologii jsou navíc světla energeticky úsporná.

instituce 3

V souvislosti s narůstajícím suchem a sporadickým množstvím dešťových srážek už ani technické služby nesečou trávníky tolik co dřív. Vyšší tráva zadržuje lépe vodu, neposečené louky zase pomáhají udržet rozmanitost druhů. Trávníky nakrátko nesečou v některých částech Prahy, stejně tak třeba Karlových Varech, Liberci nebo Ústí nad Labem. Ve Žďáru nad Sázavou mají tabulky s označením „nekosit“ na třiceti místech.

V centru měst odtéká více než polovina dešťové vody a zeleň není dostatečně využitá. Řešením by mohly být podle odborníků i zelené střechy. O takových projektech uvažují v Karlových Varech, kde chystají i konkrétní předlohu, jak s tímto nápadem pracovat. V Liberci se zase chtějí zbavit betonu a vybudovat nádrže na dešťovku.

Je vyhlášení klimatické nouze nutné?

Stav klimatické nouze vyhlásili například v pražské sedmé městské části. Ač si za to vysloužili spíše kritiku, stanovili si cíle, které je potřeba dodržet, aby se životní prostředí víc šetřilo. Celá Praha si zase dala za cíl snížit množství emisí oxidu uhličitého. Do roku 2030 by to mělo být o 45 % méně a v roce 2050 by město mělo být bezuhlíkové.


Skandinávská inspirace

Dánská Kodaň se chce stát už v roce 2025 první uhlíkově neutrální metropolí světa. Testuje například tepelné čerpadlo nebo obrovskou baterii. Důležitým krokem je propojení energetických systémů za pomoci nejmodernějších technologií. Výhodou je, že už nyní je v dánském hlavním městě v oblibě kolo jako městský dopravní prostředek. Skoro 100 % vytápění zajišťuje odpadní teplo z výroby elektřiny.


Praha si mezitím stanovila okruhy, ve kterých chce přírodu šetřit. Půjde o udržitelnou energii a mobilitu, adaptační strategii na změnu klimatu a cirkulární ekonomiku. Otevírají opět i téma zavedení mýta v centru. Autobusy by mohly jezdit na CNG. Hlavnímu městu také chybí bioplynová stanice a domy se fotovoltaickými elektrárnami a tepelnými čerpadly. 

I ve zbytku Česka se ovšem plánuje dlouhodoběji a v příštím roce by se měla objevit první vodíková auta spolu s čerpacími stanicemi na čtyřech místech. První stojany postaví v Praze, Brně, Ostravě a Litvínově. Do šesti let bude dostupných až patnáct stanic a do deseti let kolem osmdesáti. V sousedním Německu už stojí vodíkových stanic desítky. U nás v tuto chvíli není možné nikde vodík natankovat, což také komplikuje zkušební testování firmám z automobilového průmyslu.

Třetí největší české město Ostrava se zase zaměřuje na zlepšení ovzduší, na které dostala padesát milionů korun z evropských fondů. Tři vysoké školy se budou podílet na výzkumech, jaká zeleň je pro město vhodná nebo který typ zálivky a péče zvýší její odolnost; studenti zajistí i měření. S poznatky pak budou moct pracovat ostatní česká i evropská města.

button clanku