„Zelené střechy se hodí na většinu novostaveb s plochou střechou“ říká Pavel Dostal z GreenVille

Moderní městská zástavba vždy počítá s tím, aby lidé měli ve své blízkosti nějakou zeleň. Prostor v ulicích je však omezený, a tak se v poslední dekádě v ČR začaly postupně více a více objevovat zelené střechy. Je to poměrně logické, když nemám přírodu za rohem, proč bych si ji prostě nepřiblížil. Pochopila to už velká část moderních společností, namátkově třeba Microsoft, Google, ČSOB i další. A krom administrativních budov mají výhody i pro rodinné domy.

E.ON RÁDCE: ZA JAK DLOUHO VRÁTÍ SVOJI CENU SOLÁRNÍ PANELY NA STŘECHU?

Pavel Dostal ze společnosti GreenVille
Pavel Dostal ze společnosti GreenVille

O tom, že je trend na vzestupu, jednoznačně hovoří i Pavel Dostal ze společnosti GreenVille: „Zjistili jsme, že za loňský rok v ČR přibylo 195 000 metrů čtverečních zelených střech. Plochou celá ta suma odpovídá zhruba 4,3násobku Václavského náměstí nebo 18 fotbalovým hřištím.“

Pavel Dostal se zelenými střechami zabývá v rodinné realizační firmě GreenVille, dále působí v sekci Zelené střechy v rámci Svazu pro zakládání a údržbu zeleně, kde funguje jako spojka mezi Evropskou federací pro ozeleňování budov a údržbou zeleně a českým svazem. O tom, jak zelené střechy zapadají do konceptu moderního zdravého města, jsme si s Pavlem Dostalem popovídali.

Pro koho jsou zelené střechy celkově nejvhodnější? Kde nejvíce dává smysl je realizovat?
To je poměrně zapeklitá otázka. Řekl bych, že zelené střechy jsou vhodné na většině novostaveb s plochou střechou, respektive na všech. Je to dané díky jejich výhodám, kterými jsou především retence srážkové vody, odpar srážkové vody do ovzduší, tím pádem snižování teploty v okolí. Zprostředkovaně tedy zelené střechy pomáhají ochlazovat města. Zároveň je zeleň schopná vázat oxid uhličitý ze vzduchu, vázat škodlivé látky a polétavý prach, což jsou faktory, které mají přímý vliv na lidské zdraví. Nicméně když zastavíme ve městě nějakou plochu zeleně nebo brownfieldu, ztrácíme tím jejich ekologickou hodnotu. A pokud se snažíme o zdravé životní prostředí ve městě, tak tam zeleň má své místo.

Jak si v Čechách se zelení vedeme? Praha byla nedávno vyhlášena nejzelenějším městem Evropy dle agentury TravelBird, především pak díky množství parků.
Myslím, že v ČR si vedeme čím dál lépe. Je tady vidět progrese v uvažování. Povědomí o zelených střechách se dostává i k široké veřejnosti a jejich vnímání se mění. Před pěti lety byly vnímány skrze estetickou hodnotu spíše jako luxusní statek. Teď už se i na politické úrovni dostáváme k tomu, že jsou vnímané jejich funkční přínosy – snižování prašnosti, zadržování vody, snižování hlučnosti, pohledová hodnota a psychologický komfort.

1
RD Hostěnice: luční zelená střecha na rodinném domě v Hostěnicích u Brna. Vegetační souvrství má průměrnou mocnost 15 cm a zelená střechy slouží jako pohledová plocha z horního obytného patra. 2. místo v soutěži Zelená střecha roku 2017 (kategorie zelená střecha na RD).

Případné zájemce vždy v ČR nejvíc zajímá, jestli na tom dokážu z krátkodobého či dlouhodobého hlediska něco ušetřit. Dá se tam najít i takový aspekt?
Například u administrativních budov se zpravidla řeší zasklení. Taková budova má obvykle zasklenou fasádu, obrovské tepelné zisky a skrze střechu, ve které bývá často jen základní vrstva tepelné izolace, prostupuje obrovské množství tepla. Pak je třeba množství energie na chlazení budovy. V momentě, kdy na střechu dáme zeleň, tak se nám jejím akumulováním vlhkosti a poté uvolňováním páry do ovzduší ochlazuje jak okolí budovy, tak i budova samotná. Klesají tedy náklady přinejmenším na chlazení posledního patra. Pokud k tomu budeme mít ještě zelenou fasádu, dostáváme se na úplně jiná čísla. Ale vždy je to o propočtu pro konkrétní budovu, není administračka jako administračka.

Co je nejvhodnější zase pro rodinné domy?
Moderní rodinné domy se často dělají s rovnou střechou, dělají se víceúrovňové. To znamená, že z nějakých oken je třeba vidět na plochu střechy nad úrovní prvního patra. Když je střecha zakrytá hydroizolační fólií nebo je tam kačírek, hodnota výhledu je malá, a to ještě dům bude zpravidla v zástavbě, kde zeleně nemusí být moc. Když si zeleň přiblížím k sobě, má to i tuto pohledovou hodnotu. A člověk si dle výzkumů dokáže kvalitněji odpočinout, pokud se dívá do zeleně, oproti tomu, kdy se dívá na nějakou betonovou plochu.

Dále jde o akustický komfort. Dům zpravidla sousedí s nějakou ulicí, může být i vedle dopravní tepny. Hluk z takové ulice se šíří skrze obálku budovy včetně střechy. Zelená střecha svou skladbou, tím že v ní jsou porézní materiály, je další vrstvou nad rámec stavby a dokáže tento hluk částečně odclonit. Může to mít význam například v leteckých koridorech. Hluk samotný má vliv na lidské zdraví, na kvalitu spánku, na psychický komfort, úroveň hormonů stresu atd.  Případně pak jde ještě o zadržení srážkové vody a případné úlevy za to, že ji nebudu vypouštět do veřejné kanalizace. V neposlední řadě pak zelenou střechu člověk může využívat rekreačně nebo třeba jako zahradu.

Pozorujete nárůst zelených střech v ČR v posledních letech?
Máme čerstvá data z průzkumu, který jsme dělali začátkem roku. Zjistili jsme, že za loňský rok v ČR přibylo 195 000 metrů čtverečních zelených střech. Z toho zhruba 150 tisíc byly extenzivní zelené střechy, zbylých 45 tisíc byly intenzivní. Plochou celá ta suma odpovídá zhruba 4,3násobku Václavského náměstí nebo 18 fotbalovým hřištím. Oproti roku 2016 je to 50% nárůst. Trend tu tedy je a bude sílit už jen díky tomu, že jde o trend i v zahraničí.

Šlo by nějak zobecnit, proč se to děje? Co nejčastěji slýcháte od zákazníků?
Pro valnou většinu je největší přínos estetická hodnota. To je asi i důvod, proč tady máme takové procento extenzivních střech, které jsou jednoduché, nízkoúdržbové a cenově dostupné.

2
RD Jinonice: mírně šikmá zelená střecha na Domě v úžině od architektů SAEM v pražských Jinonicích. Vegetaci na souvrství o mocnosti 8–10 cm tvoří převážně rozchodníky a lokálně traviny a byliny. 3. místo v soutěži Zelená střecha roku 2016 (kategorie zelená střecha na RD).

Jaký je rozdíl mezi extenzivní a intenzivní zelenou střechou?
Extenzivní zelená střecha má menší mocnost, a tudíž i hmotnost vegetačního souvrství, protože na ní rostou jen rostliny, které snesou extrémní stanovištní podmínky a mají menší nároky na údržbu i na závlahu. Na extenzivních střechách nám zpravidla rostou rozchodníky a některé luční traviny, byliny, netřesky a jiné suchomilné rostliny. Na intenzivních zelených střechách počítáme s trvalejším pobytem osob, počítáme s údržbou, závlahou, a výška vegetační vrstvy je tam od 20 cm výš. Mohou tam být trávníky, keře, stromy, což je vše zeleň, o kterou je třeba se starat.

Kdy se fenomén zelených střech vůbec objevil?
Historicky je to trend starý jako Keltové a možná víc. Už tyto civilizace si stavěly domy zahrnuté hlínou a s vegetací na střeše, aby dům byl chráněný proti povětrnostním vlivům a aby měl menší tepelné ztráty. Nejvíce to v tomto přirozeném stavu přetrvalo ve Skandinávii a na Islandu. Existuje třeba vyloženě termín „islandský typ“ zelené střechy, který má trochu jiné parametry než ty z moderních materiálů. V kontinentální Evropě se trend začal rozšiřovat cca v 70. letech 20. století, kdy se v Německu začínaly vymýšlet první specializované produkty a formovaly se vědecké týmy, které vytvářely kvalitativní standardy pro zelené střechy.

E.ON RÁDCE: ZA JAK DLOUHO VRÁTÍ SVOJI CENU SOLÁRNÍ PANELY NA STŘECHU?

Jak to bylo v ČR?
V ČR byly první zelené střechy v 90. letech, možná i dříve, ale nebyly dělány systémově. A větší nastartování trendu cítím nejvíce po roce 2008, kdy jsme dospěli ke kvalitním materiálům a funkčním vegetačním souvrstvím. Už to nebyly jen pokusy v duchu – dáme si na střechu hlínu nebo travní drn. Zelené střechy už byly realizovány profesionálně.

3
RD Dolní Chabry: šikmá zelená střecha o sklonu 26° na rodinném domě v pražských Dolních Chabrech. Vegetaci tvoří směs rozchodníků předpěstovaných na vegetačních kobercích a výška souvrství je cca 10 cm. Střecha slouží jako pohledová plocha z ložnice domu.

Mohl byste dát pár příkladů, kde se u nás zelené střechy opravdu povedly?
Hodně známý projekt, který vyhrál i ocenění v Německu, je třeba Central Park v Praze na Žižkově, kde je hodně šikmých zelených střech. Další velká střecha je v Praze na obchodním centru Nový Smíchov. A potom vzniká poměrně velká zelená střecha naproti stávajícímu sídlu ČSOB na Radlické a sídlo ČSOB samotné už zelenou střechu má, je to jedna z těch nejznámějších v Praze. Naproti by měl vzniknout rozšířený komplex jejich kanceláří, který počítá se sedmi obrovskými intenzivními zelenými střechami, bude to úplná nádhera.

Kdybyste si mohl zavěštit, jak to u nás se zelenými střechami vidíte do budoucna?
Hodně zeleně.  Trend je nezvratný. Když se podíváme, jak se architektura vyvíjí v zemích jako je Německo, Švýcarsko nebo Británie, a když to porovnáme s ČR, trendy tady kopírujeme. Jde o trendy architektonické i politické. Evropská komise zeleným střechám fandí a snaží se je různými projekty i granty podporovat. A celkově si Evropská komise zakládá na tom, že je v tomto typu inovací Evropa světovým lídrem, především co se týče udržitelné výstavby a zdravého bydlení ve městech. Vidím to jako politický trend a nevidím nic, co by ho mohlo v blízké budoucnosti zastavit.

Témata:

Doporučujeme

„Zelené střechy se hodí na většinu novostaveb s plochou střechou“ říká Pavel Dostal z GreenVille
Další
S iniciativou Na ovoce vstříc sadaření a původním odrůdám