Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Budoucnost bydlení: udržitelné rezidence

Nízkoenergetické, pasivní či téměř nulové domy, taková je terminologie pro zelené, úsporné nebo chcete-li udržitelné stavby. Odborníci se shodují v tom, že v budoucnu se jinak stavět ani nebude. V současné době je to zatím velké téma pro diskuse či média, praxe ještě lehce pokulhává.


Na druhou stranu spousta vlaštovek už tu létá, zatím hlavně mezi staviteli rodinných domů. V Praze se ale zrodila i hypermoderní rezidence Luka Living s nabídkou nájemního bydlení, která je unikátním precedentem v oblasti udržitelného bydlení. V loni získala cenu Centra pasivních domů v kategorii „Zelená novostavba“ a některá další ocenění.

Zeleně už od projektu

Co je pro takovou udržitelnou stavbu klíčové? Hraje tu roli celá řada prvků, a hlavně jejich optimální kombinace. Tak především jsou důležité: tvar a velikost budovy, orientace vzhledem ke světovým stranám, vnitřní dispozice, konstrukční řešení, velikosti a umístění oken, větrání, vytápění a také použité materiály a technologie. 


Pasivní dům – využívá vnější zisky ze slunečního záření procházejícího okny a vnitřní – teplo vyzařované lidmi a spotřebiči. Díky velmi kvalitní izolaci a dalším prvkům tyto zisky „neutíkají ven“.
(Potřeba energie – 15 kWh/m2 za rok)

Nízkoenergetický dům – vývojový stupeň k pasivnímu domu, obsahuje v podstatě stejné komponenty, pouze v menší míře.
(Potřeba energie – do 50 kWh/m2 za rok)

Téměř nulový dům – definice podle nové vyhlášky, normy přibližně na polovině požadavků pro pasivní dům.
(Potřeba energie 3-7 kWh/m2 rok)


„U těchto staveb je zcela zásadní změna v přístupu k jejich navrhování. Architekti by měli využívat všechny aspekty a možnosti udržitelného navrhování, včetně špičkových technologií. Díky tomu budou projekty šetrnější ke všem zdrojům, primárně se bavíme o vodě, vzduchu, teple a materiálech. Jsem přesvědčen, že se i u nás brzy na stavby bude pohlížet stejně jako ve světě, kde se nehodnotí pouze energetická náročnost, ale také zdravotní dopady na uživatele a celkový vliv na budoucí život na Zemi,“ předpovídá Tomáš Vanický, ředitel Centra pasivního domu a dodává: „Myslím si, že se u nás zatím víc mluví, než staví zeleně, o to víc je potřeba ukazovat příklady z praxe, které promění myšlení i chování společnosti nejen ve stavebním sektoru.“

Úsporné školky i nemocnice

Prozatím šetrné stavění proniká především do oblasti rodinných domů. Pomalu si ale hledá cestičky i do veřejného sektoru. V minulém roce už se podle principů udržitelnosti stavěly základní a mateřské školy, nemocnice, obecní úřady, domy dětí a mládeže, domy pro seniory nebo kulturní centra. A výstavba se rozšiřuje i v některých bytových domech.

Pasivní dům

 „Dá se říci, že úsporné stavby staví odpovědní investoři, kterých přibývá, stejně jako lidí vyhledávajících zdravý životní styl. Já osobně věřím, že nejsme daleko od doby, kdy energetický pasivní standard bude prvním krokem investora k odpovědnému investování. A další kroky, jako je hospodaření s vodou či odpady, instalace obnovitelných zdrojů energie a rozvoj elektromobility, budou následovat,“ doplňuje Tomáš Vanický.

Smart bydlení se vším všudy

Unikátním příkladem „zeleného“ bytového domu je rezidence Luka Living v pražských Stodůlkách. Jde o nízkoenergetický objekt ve standardu PENB A, v současné výstavbě ojedinělý. Poskytuje moderní nájemní bydlení v celkem 215 plně vybavených bytech všech dispozicí. Pyšní se hotelovými službami s recepcí, dostupností metra suchou nohou, obchodním centrem přímo v komplexu, a především nízkoenergetickým standardem.

„Fasáda je kvalitně zateplena 240 mm tlustou minerální vlnou, obvodové konstrukce jsou navrženy na úrovni doporučených a převážně i pasivních součinitelů prostupu tepla, okna jsou zasklena tepelně izolačními trojskly, tepelné mosty v úrovni balkónů jsou přerušeny pomocí isonosníků, těsnost domu je ověřena metodou tzv. blower door testu,“ vyjmenovává nízkoenergetické prvky objektu Tomáš Kašpar, ředitel projektu Luka Living.

Luka Living

A pokračuje: „Součástí všech bytů je také lokální větrací systém s rekuperací tepla. V bytech je instalováno osvětlení pomocí LED svítidel a úsporných zářivek a žárovek. Dále jsou k dispozici nabíjecí stanice pro elektromobily, zřízený je i tříděný shoz odpadu.“ Své místo tu mají i moderní chytré technologie, nájemníci například mohou na tabletu sledovat spotřeby energií, do garáže zase vjedou pomocí oskenované SPZ.

Raduje se i peněženka

Jak se dá ušetřit v takovém bydlení na nákladech? „Přímá spotřeba energie samozřejmě záleží na osobních preferencích komfortu každého klienta, výsledná cena se ale může pohybovat mezi 30–50 Kč za m2 měsíčně, a to už úspora je,“ říká Tomáš Kašpar.

Pasivní dům

A návratnost u pasivních rodinných domů? „Studie uvádějí, že kvalitní pasivní dům je v počáteční investici dražší o 0–15 %. Vrátí se ale už po 7–15 letech. Většinu hypoték nebo úvěrů si bereme na delší dobu. Pokud do výpočtu zahrneme možnost čerpání dotace na pasivní dům, návratnost je téměř okamžitá. Získáme tak úspornější, kvalitnější, zdravější a komfortnější dům za stejné peníze. Musíme také brát v potaz, že ceny energií neustále rostou,“ doplňuje Tomáš Vanický.

Opora v legislativě

Rok 2020 přináší nové požadavky na projektanty, ale i investory. Podle Evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD 2) budou muset i rodinné domy už při žádosti o stavební povolení splňovat definici „budovy s téměř nulovou spotřebou energie“. Požadavky na energetickou náročnost se tak oproti současnému stavu zpřísní. „Snaha o přívětivé a šetrnější chování k přírodě je povinností každého z nás, ať se nám to líbí nebo ne,“ uzavírá Tomáš Kašpar z Luka Living.

Další články